Klub čtenářů (KČ) vznikl 1. února 1953 a knihy v této edici vycházely až do r. 1994.lgakovovi), tradiční výběr autorů představuje prózu německou (Lion Feuchtwanger a Thomas Mann) a francouzskou (Honoré de Balzac, Victor Hugo, Anatole France), anglickou literaturu zastupují vedle Shakespeara Thomas Hardy a Gilbert K. Chesterton, americkou Mark Twain a Sinclair Lewis.
Jedna z nejskandálnějších a bizarních postav umění 20. století je zde představena prostřednictvím životopisně zaměřeného textu malířova přítele a katalánského rodáka. Neopakovatelnost Dalího talentu dokládá 68 reprodukcí, doplněných dokumentárními fotografiemi, ukázkami z literárněteoretické tvorby a především doslovem Aleny Nádvorníkové (členky Surrealistické skupiny v Československu od roku 1972), který podává pomocnou ruku čtenáři, surrealismem téměř nedotčenému.
Pavel Eisner (1889-1958), Pražan ze židovské rodiny, v níž se mluvilo německy, ale která se hlásila i k českému národnímu hnutí, překladatel, esejista, kritik, novinář, ale hlavně člověk, který miloval češtinu a stal se tak prostředníkem mezi českou a německou kulturou u nás. Kniha RadyČechům jak se hravě přiučiti češtině je výbor nejlepších Eisnerových prací o české jazyce.
Souborné vydání dvou románů. Román se odehrává na Malé Straně za Valpuržiny noci, noci čarodějnic. – V románu „Bílý dominikán" usedá jakýsi spisovatel ke své práci, je však proti své vůli puzen nepochopitelnou silou sepsat neuvěřitelný životopis záhadného zemřelého.
Román Plechový bubínek (1959), který Grasse přes noc proslavil po celém světě, je koncipován jako příběh jednoho hrdiny. Na začátku 50. let zaznamenává Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života od začátku století až do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní vypravěč se se svým plechovým bubínkem pohybuje mimo tradiční morálku, a právě proto se nakonec jeví jako jediný zdravý ve světě lži a zločinu. Dílo šokovalo své první čtenáře otevřeností a bezohledností, zároveň však otevřelo poválečnému německému románu cestu ke světovosti a svému hrdinovi zajistilo významné místo v moderní mytologii. Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem a svorníkem Grassovy Gdaňské trilogie, jejíž krajní pilíře tvoří velké romány Plechový bubínek (1959) a Psí roky (1963). Soustřeďuje se na ústřední dějiště trilogie, baltský přístav Danzig/Gdaňsk, dobu těsně předválečnou a válečnou a na jednu ústřední postavu. Tou je chlapec Joachim Mahlke, rozený outsider s mnoha handicapy, jež zhmotňuje — v typicky grassovské groteskní hyperbole — jeho nápadně velké Adamovo jablko. Tento „cyranovský“ defekt se Mahlke snaží od dětství kompenzovat, nakonec způsobem, který jemu a všem jeho vrstevníkům nabízí, vtlouká do hlavy dobová ideologie: chce se stát válečným hrdinou. To se mu podaří. V zázračně rychlé kariéře je jako velitel tanku dekorován válečným křížem, jímž může konečně zakrýt onen fatální defekt na krku. Na tomto zdánlivém vrcholu však tragikomický hrdina dezertuje. Novela nevysvětluje proč, nemoralizuje, neideologizuje — pouze vypráví ve výmluvných zkratkách jeden paradigmatický případ celé svedené a zničené generace, která byla současně spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Právě pro svůj groteskní humor, z něhož chvílemi mrazí, a pro svou novelistickou hutnost, která ponechává postavám i dějům jejich mnohoznačnost a tajemství, se stala Kočka a myš jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. V roce 1967 podle této knihy natočil režisér Hansjürgen Pohland stejnojmenný film.
Nejúspěšnější autorovo dílo z 80. let vypráví o zestárlých členech studentské party z waleského městečka. Do poklidně nudného života několika manželských dvojic dramaticky zasáhne příjezd atraktivního páru bývalých spolužáků, kteří všem připomenou nevyřízené účty z mládí a tak poněkud rozbouří ustálené vztahy. Románem se autor zřejmě vyrovnává se stářím, ale činí tak s obvyklým humorem a bezprostředností. Druhým pólem jeho osobité ironie je velšský nacionalismus.
V Cestě do Říma se otec, který nacházel zalíbení v nevěrách své ženy, snaží udobřit po její smrti se synem, který kvůli této neobvyklé rodinné situaci odešel pryč. Udobřování je ovšem zkomplikováno, když začnou kolidovat jejich milostné touhy.
V Cestě do Říma se otec, který nacházel zalíbení v nevěrách své ženy, snaží udobřit po její smrti se synem, který kvůli této neobvyklé rodinné situaci odešel pryč. Udobřování je ovšem zkomplikováno, když začnou kolidovat jejich milostné touhy.
Románový životopis italského světce Františka z Assisi, renesančního básníka a zakladatele františkánského řádu. Autor představuje světce jako syna bohatého soukeníka, který celý svůj dosavadní život prožil v přepychu a radovánkách. Teprve těžká nemoc a setkání s potulným žebrákem, který je vypravěčem příběhu a Františkovým přítelem, ho přivádí k duchovnímu životu. Skládá dobrovolně slib chudoby a odchází z domu i se svým přítelem. Zakládá františkánský řád, ale brzy je zklamán hamižností některých svých stoupenců a odchází do hor jako poustevník. Teprve těsně před smrtí se vrací do svého rodiště.
Ve svém pokoji je nalezen mrtvý překupník drog. Vše nasvědčuje tomu, že se mladík oběsil. Detektivové z 87. revíru v čele se Stevem Carellou však zakrátko zjistí, že jde pouze o fingovanou sebevraždu, protože oběť ve skutečnosti zemřela na předávkování heroinem. Někdo se snaží policisty přelstít. Detektivové stojí před řadou otázek. Kdo se je snaží svést na falešnou stopu? Proč chtěl neznámý pachatel vyvolat dojem, že překupník odešel ze života dobrovolně? Komu patří otisky prstů na injekční stříkačce, kterou policie našla vedle mrtvého? Kdo nastoupil na mladíkovo místo v obchodu s drogami ve městě? Kdo zavraždil překupníkovu sestru Marii? A kdo má na svědomí výhrůžné telefonáty, které přicházejí na policii? Do hledání nebezpečného pachatele se pouštějí detektivové Carella a Byrnes. Vědí, že musejí jednat rychle a zároveň nesmírně opatrně, protože i jim jde o život. Byl pohledný, elegantní, zazobaný – ale mrtvý! Vyděrač Sy Kramer, který zašel příliš daleko, vyfasoval svůj poslední žold – kulku do hlavy. Která z jeho obětí měla tolik co ztratit, že musela vraždit? Je to politikova přitažlivá manželka? Nebo majitel podniku na limonády? Nebo je to ona neznámá oběť, která zajistila Kramerovi tučné vklady na spořitelní knížce? Třeba je to jiný vyděrač, který převzal Kramerovy „zákazníky“.
Nebezpečný úraz ve škole spřátelí dva chlapce, z nichž jeden je z tolerantní židovské rodiny s moderním přístupem k náboženství a druhý je z rodiny ortodoxních Chasidů, jež lpí fanaticky na židovských tradicích. Jsme svědky vzpoury chlapce proti uzavřenému náboženskému a myšlenkovému světu, ale i zvláštní moudrosti jeho ortodoxního otce, pramenící z hlubin zkušeností jeho národa. Do příběhu zasahují politické reálie této doby, zvláště vznik státu Izrael. Druhý díl této knihy se jmenuje Slib. Působivý příběh o přátelství dvou chlapců se odehrává v exotickém prostředí ortodoxní židovské komunity New Yorku 40. let.
Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí.
Po vydání knihy básní si chce Dalgliesh odpočinout od práce a publicity ve starém mlýně, který zdědil po své tetě. Seznamuje se tu jak se starousedlíky, tak se zaměstnanci blízké elektrárny a jejich komplikovanými vztahy. Když chladnokrevný vrah udeří přímo ve vesnici, ujímá se Dalgliesh vyšetřování. Odhaluje zvláštní souvislosti, které vyplývají na povrch až nyní, a dospívá k překvapivému zjištění.