Výběr nejoblíbenějších českých národních pohádek doprovází jemnými perokresbami malíř - ilustrátor, uctívaný generacemi malých i velkých čtenářů. 13-224-KMČ-69
Babička je nejznámějším dílem Boženy Němcové. Jedná se o novelu, kterou psala v době, kdy jí umíral syn. Autorka zde zachycuje dění na venkově se všemi zvyky. Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové není třeba dlouze představovat. Malebný příběh z venkova 19. století nám vypráví o životě a hodnotách prostých lidí i vrchnosti. Kdo by mohl zapomenout na babičku a její nejoblíbenější vnučku Barunku, paní kněžnu a její schovanku Hortensii či Viktorku a černého vojáka
Klasické dílo české literatury. Idylické vzpomínky na dětství, prožité v Ratibořickém údolí na Náchodsku v 1. polovině 19.století, spoluje autorka s barvitým líčením lidových zvyků a obyčejů v průběhu roku a s popisem přírodních krás Náchodska. Celá kniha je jedinečným uměleckým obrazem českého venkova v polovině 19. století. Knihu doplňují mistrovské ilustrace výtvarnice a spisovatelky Vítězslavy Klimtové.
První oddíl obsahuje Básně z let 1843-46, jimiž Němcová zahájila svou literární činnost. Do 2. oddílu je zařazen rukopisný zlomek novely "Urozený a neurozený". Třetí oddíl tvoří Prózy ze života lidu, které se dělí na část českou, jihoslovanskou a západní. Česká část obsahuje fejeton "Proroctví lidu" a výňatek z proroctví slepého mládence, dále 4 anekdotické práce a pohádku "Zklamaná naděje, Jihoslovanská a západní část s názvem "Z jižních zemí slovanských a Ze západních zemí obsahuje práce z let 1857-60, jež tvoří 2 větší soubory pohádek, pověstí a článků lidového rázu. 4. oddíl Práce příležitostné, obsahuje nekrolog o J. Frantovi Šumavském a 2 tzv. domažlické listy. 5. odd. tvoří práce: Kávová společnost, Výklad historie, Šalamoun Heršl, Salam čili Květinomluva. Poslední oddíl tvoří překlad 3 dramat (Diblík, pravzor Tartuffa, Vláda a láska).
Pohádky o perníkové chaloupce, o Palečkovi, o slepičce a kohoutkovi, o Smolíčkovi a mnoho dalších ve výběru a úpravě pro děti od 4 let s barevnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové.
Pohádka o selském mladíkovi, kterého macecha o všechno připravila a vypudila z domu. Při hledání práce je všemi odmítán a posílán k čertu, skutečně se k němu dostane a sedm let mu věrně slouží. Bohatě jím odměněn vrátí se na svět a užívá svého bohatství ve prospěch druhých.
Známé i neznámé pohádky velkého pohádkáře Karla Jaromíra Erbena. Krásná kniha přináší jak klasické báchorky, jako je Zlatovláska nebo Hrnečku, vař, tak i ty méně známé jako Dvojčata nebo Živá voda. Doprovázejí je skutečně pohádkové ilustrace Václava Karla. Vychází v edici Zlatý tucet Albatrosu.
Jedenáct klasických pohádek Boženy Němcové upravila Alena Peisertová. Upraveno pro děti dnešní doby. Určeno mladším dětem. V jedné vesnici žila děvečka jménem Káča. Měla pěknou chaloupku, zahradu a k tomu ještě pár zlaťáků, ale... Tak začíná pohádka Čert a Káča. Ale v knížce najdete i další známé či pozapomenuté české pohádky. Dotisk r. 2007 vyšel s jinou (modrou) obálkou.
Klasické známé i méně známé pohádky Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena a Václava Tille-Říhy doprovázejí ilustrace Artuše Scheinera, jednoho z našich nejoriginálnějších ilustrátorů dětské literatury. Ilustrace v knize jsou tištěny pouze z originálů, po mnoha letech tedy vycházejí Scheinerovy ilustrace v kvalitě, kterou čtenáři na našem trhu postrádali. Sestavili Ondřej Müller a Tomáš Prokůpek.
Jako jiné evropské národy uchovává i český národ již po staletí s láskou poklad svých prostonárodních pohádek. Za to, že mnohé z kdysi pouze ústně tradovaných příběhů byly sesbírány a zaznamenány pro budoucí pokolení, vděčíme vlasteneckému étosu a sběratelské píli Boženy Němcové (1820–1862) a Karla Jaromíra Erbena (1811–1870). V českých zemích se jen stěží najde někdo, kdo by z nejútlejšího dětství neznal Čerta a Káču, Ptáka Ohniváka a lišku Ryšku nebo Princeznu se zlatou hvězdou na čele. Tento malý výbor českých pohádek z pera obou velikánů české literatury doby národního obrození je hezkou příležitostí, jak dospělému čtenáři připomenout jednu z důležitých živých součástí české národní kultury, zatímco malí posluchači jistě podlehnou mámivému kouzlu oněch slov, jež dokáží rozzářit dětské oči na celém světě: „Byl jednou jeden...“
Kniha přináší nejkrásnější české pohádky a říkadla: Sůl nad zlato - Běží liška k Táboru - O třech přadlenách - Hody, hody, doprovody - Čert a Káča - Holka modrooká - Chytrá horákyně - Jedna, dvě, Honza jde - O Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém - Kočka leze dírou - O perníkové chaloupce - Koleda, koleda Štěpáne - O Zlatovlásce - Myšičko, myš - Hrnečku vař - Pásla ovečky - O hloupém Honzovi - Pec nám spadla - O Palečkovi - Prší, prší - Tři zlaté vlasy děda Vševěda - Tluče bubeníček - O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku - Vařila myšička kašičku - a další …
Soubor devíti kratších próz českých autorů konce 19. a počátku 20. století, kteří se věnovali vesnické próze. Příběhy o lásce, námluvách a starostech všedních dnů.
Povídkou Chudí lidé vzpomíná Božena Němcová na svůj pobyt v malém městečku v Podkrkonoší, kam se vydala coby dospělá žena, aby poznala tamější život a zjistila, zda je pravda, že v městečku vládne jen špatnost a nevzdělanost, jak slyšela od známého. Přichází na pobyt do kupecké rodiny Hlouškových a postupně se seznamuje se zdejšími lidmi, jejichž charaktery a vztahy v knize popisuje. Mimo jiné se dozvídá příběh ušlechtilého a obětavého člověka Jakuba Haliny... Božena Němcová Božena Němcová je v prvé řadě vynikající vypravěčka, jejíž díla, z dnešního pohledu snad trochu naivní, dokážou svým jazykem pohladit po duši. Řadívá se k linii romantismu, ale v její tvorbě nenalezneme postavu tak rozpolcenou, jako například u Máchy. Mezi nejčastěji zmiňovaná díla patří bezesporu Babička. Za svůj život pobývala na několika místech v Čechách i na Slovensku a byla jednou ze sběratelek lidové ústní slovesnosti, její pohádky zná snad každé malé dítě. Z těchto cest si přinesla inspiraci pro svoji povídkovou tvorbu, zde zmiňme třeba známou povídku Divá Bára či Chyže pod horami. Z románu potom Pohorská vesnice.
Chytrá horákyně je pohádka od autorky Boženy Němcové. Poprvé vyšla v roce 1846 ve sbírce Národní báchorky a pověsti a řadí se mezi novelistické pohádky. Příběh vypráví o dívce, která se díky své moudrosti stane paní prokurátorovou.
Dvanáct známých pohádek Boženy Němcové, převedených ohleduplně do současného českého jazyka, doprovozených barevnými ilustracemi Ludmily Valentové: Lesní žínka, O chytré princezně, Jak se Honzík učil latinsky, Chytrá horákyně, Kdo je hloupější, O Nesytovi, Kmotr Matěj, Alabastrová ručička, Princ Bajaja, O labuti, O kocouru, kohoutovi a kose, Kdo snědl
Bohuš Sokol, student práv, synek ze zámožné pražské rodiny, byl na návštěvě u svého strýce, který měl statek u Miškovců. Cestou od strýce ho zastihla bouřka a tak hledal přístřeší v hospodářství u rodiny Žatných pod horami v Pohroní. Je vlídně přijat a dovídá se od svých nenadálých hostitelů, že pocházejí z Čech. Jejich předkové se v době pobělohorské vystehovali na Slovensko. Žatným se říkalo „u Medvědů“. Hospodář vypravuje Bohušovi, proč tak o jejich statku říkají. Už hospodářův otec byl slavný medvědobijce a dostal proto název Medvěd. To se pak přeneslo na celou rodinu. Jeho syn Juro už od dvaceti let chodil na medvědy. Jednou se vsak z lovu nevrátil – neopatrný střelec, který mířil na medvěda, se netrefil a zastřelil Juru. Jeho žena se utrápila žalem a starým hospodářům zůstalo po nich hezké děvče – Katuška. Neopatrným střelcem byl, jak se později Bohuš dozvěděl, Bohušův strýc. Bohušovi se Katuška zalíbí a Katuška také myslí pořád na Bohuše. Bohuš zůstane několik dni u Medvědů. Bohuš se účastní slavnosti pálení ohňů. Když se Bohuš se svými hostiteli loučí, Katuška pro něj o samotě truchlí v sadě. Bohuš ji tam najde, pozná, že ho má rada a vyjeví jí také svou lásku. Odjede do Prahy, dokonči studia, a když zdědí po strýci statek, vezme si Katušku za ženu.
Povídky Boženy Němcové jsou obrázky tehdejší doby. Nevšední osudy hrdinů jsou ovlivněny vztahy ve společnosti. Je to bolestný příběh nešťastné matky, příběh zrady nerovného společenského postavení i idylického naplnění tužby po věrnosti a lásce
Pojďte su číst české národní pohádky, jedny z nejkrásnějších. Potichu sami sobě, nahlas svým dětem, vnukům. Je v těch pohádkách poezie lidové písně, s vlídným humorem vyprávějí příběhy ze života našich předků, s laskavostí a porozuměním chápou i naše vlastní poklesky. Ještě jsme se tolik nezměnili, i svatý Petr je pořád jedním z nás, jako jím byl před sto padesáti lety, kdy spisovatelka Božena Němcová pobývala na Domažlicku a pohádky zaznamenávala.
Povídka z pera klasické autorky o statečné dívce Báře, která je ideálem průbojné ženy a která svým životem a konáním popírá dobovou konvenční představu o pasivní úloze ženy ve společnosti, je trvalou hodnotnou četbou určenou nejen těm, co jsou momentálně ve školních lavicích.
OBSAHUJE TRI POVIEDKY: Divá Bára -- Karla -- Domec pod horami. Z bohatej studnice jej poviedok pripravili sme pre slovenských čitateľov tri poviedky. Vďaka nevšednej rozprávačskej schopnosti Boženy Němcovej jej poviedky sú dodnes sviežim čítaním o živote prostých ľudí.
OBSAHUJE TRI POVIEDKY: Divá Bára -- Karla -- Domec pod horami. Z bohatej studnice jej poviedok pripravili sme pre slovenských čitateľov tri poviedky. Vďaka nevšednej rozprávačskej schopnosti Boženy Němcovej jej poviedky sú dodnes sviežim čítaním o živote prostých ľudí.
OBSAHUJE DVĚ POVÍDKY: Divá Bára -- Dobrý člověk. Povídky Divá Bára a Dobrý člověk patří ke stále čteným oblíbeným povídkám vynikající vypravěčky Boženy Němcové. Její umění poutavě zachycuje nejen příběh a prostředí, ale i duševní zápasy hlavních hrdinů. 1. vydání v Akcentu.