Výbor ze dvou autorových knih ze sportovního prostředí zahrnuje podstatnou část reportáže ze zájezdu našeho armádního fotbalového týmu do USA Dukla mezi mrakodrapy (1964), knihy poctěné Cenou ministra národní obrany, a nejlepší příběhy ze souboru reportáží, črt a povídek o populárních sportovcích Plná bedna šampaňského (1967),z knihy, která získala cenu v literární soutěži nakladatelství Naše vojsko. Doslov napsal Arnošt Lustig.
Poutavé vyprávění Oty Pavla nás zavede do New Yorku, kde se v roce 1962 konal Americký pohár ve fotbale. Celý pobyt trávil s fotbalisty Dukly Praha, naslouchal, vyptával se a své zážitky přenesl do této reportáže z „amerického zájezdu“. Čtenář se tu setkává s mnoha známými fotbalisty té doby, jako jsou např. Masopust, Pavlis, Urban, Pluskal, Šafránek a další.
Společné vydání povídkových knih Smrt krásných srnců (1971) a Jak jsem potkal ryby (1974). Oba cykly spojuje humorně kritický obdiv syna ke svému vzácnému, ale složitému tatínkovi, láska k rybám, vodě a přírodě vůbec, vzpomínky na šťastné dětství před válkou a pozdější hořký okupační úděl smíšené židovské rodiny. Společné je i literární pojetí, kde základem mistrného vyprávění v první osobě jsou reálné vzpomínky, působivé nikoli uměleckou stylizací, ale vnímavou, velmi poetickou evokací zážitků vlastních i rodinných. Ctíme autorovu moudrost, lidskost, jemně nostalgický humor, tedy to, co v povídkách poutá i dojímá. Jazyk prózy je živý, hovorový. Zkušený reportér neměl obavy z nespisovného výrazu či tvaru tam, kde jazyková norma „šustila papírem“. Doslov a medailón napsal Bohumil Svozil.
V svazku nazvaném Jak jsem potkal ryby (1974) Ota Pavel vědomě navázal na úspěšnou sbírku Smrt krásných srnců (1972). Opustil definitivně svět sportovců a sportu a vrátil se opět do krajin svého dětství a mládí – na Buštěhrad, na Berounku, k řekám, potokům a mořím. Hrdiny jeho povídek jsou opět členové jeho rodiny v čele s„povedeným tatínkem“, bratry Jirkou a Hugem, ale prim tu hraje příroda, ryby především, a hlavně pokora a úcta k člověku. Celek mistrovského literárního díla je návratem k pramenům „vody živé“ – a čtenáři odtud mohou spolehlivě čerpat energii a sílu k životu.
Jak jsem potkal ryby Ota Pavel vědomě navázal na úspěšnou sbírku Smrt krásných srnců. Opustil definitivně svět sportovců a sportu a vrátil se opět do krajin svého dětství a mládí na Buštěhrad, na Berounku, k řekám, potokům a mořím... Hrdiny jeho povídek jsou opět členové rodiny v čele s "povedeným tatínkem", bratry Jirkou a Hugem, ale prim tu hraje příroda, ryby především ... A hlavně pokora a úcta k člověku.
Výbor povídek z pozůstalosti Oty Pavla, jejichž tématem je příroda, sport a zajímaví lidé. Povídky, prodchnuté hlubokým pochopením lidské existence, podávají osobitý obraz života s jeho poezií, krásou i všedností a jsou zároveň nepatetickou oslavou české země a českého člověka, výrazem obdivu k lidské vytrvalosti a nadání, smyslu pro přátelství a čest.
Tatínek Leo byl vášnivý rybář a vždy snil o svém rybníku s rybami. Hledáním rybníku procestoval hodně kilometrů. Až jednou za ním přišel jeho známý, doktor Václavík, a nabídl mu prodej svého rybníka. Tatínek se šel na rybník podívat, a protože viděl u břehu vypaseného kapra, hned uzavřel obchod. Od tohoto dne byl tatínek šťastný. Blížil se podzim a rodina naplánovala první výlov rybníka. Na výlov pozvali spoustu přátel a obchodních spolupracovníků. Vždyť to byla velká událost a všichni se na výlov moc těšili. Výlovu se účastnilo hodně rybářů. Jaké však bylo překvapení, když vytáhli síť. V síti se plácal jeden kapr, a to právě ten, kterého tatínek viděl při koupi rybníka. Tatínek byl na doktora velmi nazlobený a vydal se do vily. Otevřela mu služebná a sdělila mu, že odjel s manželkou na dovolenou do Itálie. Za pár let si chtěl doktor Václavík koupit ledničku v obchodě, kde tatínek pracoval. Tatínka napadlo, jak doktorovi podvod s rybami oplatit. Domluvil se se skladníkem, aby natřel starou ledničku, vyndal z ní vnitřek a poslal ji panu doktorovi. A tak byl u Václavíků smutný večer, stejně jako v rodině tatínka Lea po výlovu rybníka.
Soubor třinácti povídek se sportovní tematikou z díla spisovatele Oty Pavla. Povídky jsou vybrány ze dříve vydaných samostatných sbírek: Syn celerového krále, Výstup na Eiger, Pohár od Pánaboha a Plná bedna šampaňského.
Komplet sedmi knih Oty Pavla: Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha / Pohádka o Raškovi, Smrt krásných srnců, Syn celerového krále, Jak jsem potkal ryby, Povídky z šuplíku.
Plná bedna šampaňského je první povídková kniha Oty Pavla. Vyšla v roce 1967, tři roky po jeho úspěšné reportážní črtě Dukla mezi mrakodrapy. Ve třinácti příbězích zůstává Ota Pavel stále věrný pouze sportu a své hrdiny nachází mezi těmi, které jako sportovní novinář dokonale zná: mezi vrcholovými sportovci, kteří v uzlových okamžicích svého života překonávají hranice lidských možností a v čestném boji také sami sebe. Na stránkách knihy žijí Zátopek, Bosáková, Veselý, Heller, Mikoláš, Hudec, Kloz, družstvo házenkářů, akrobatický pilot, horolezci, parta skokanů na lyžích, hokejisté... Pavlovy povídky o sportovcích, sportu, sportovní slávě (a jejich rubu) už ale nesou výraznou autorskou pečeť budoucího mistra daného žánru. Jsou to inspirativní, silné příběhy – hluboce pravdivé, dojímavé a navýsost lidské.
Půvabná Pohádka o Raškovi je malým exkursem do možnosti tvůrčí fantazie autora, dokladem jeho schopností, vynalézavosti a hravosti. Pavlův krok do pohádkové – a přece pravdivé – říše snů a skutečnosti je úhrnem radostné, inspirativní čtení. Jedná se o „pohádkový“ životopis skokana na lyžích Jiřího Rašky.
„Knihou Pohár od Pánaboha se Ota Pavel přiblížil skutečné sportovní beletrii; sport zde není už výjimečným prostředím, ale lidským osudem, jak je tomu ve skutečnosti, plným pravým životem, nejen jeho interesantní částí.“ Takto charakterizuje přítomný soubor jedenácti povídek František Kožík. Jde o příběhy ze života sportovců ve chvíli sportovních utkání i mimo ně, o příběhy veselé i vážné, které se snaží v mezních situacích odhalovat povahy a charaktery, vytyčují vzory a kárají nesportovní jednání v soukromém životě a nešvary v zákulisí sportu.
V povídkovém souboru Pohár od Pánaboha (1971) se Ota Pavel vědomě snažil překonat hranice sportovní reportáže posunem k čistému povídkovému tvaru. Půvabná Pohádka o Raškovi z roku 1974 je malým exkursem do možnosti tvůrčí fantazie autora, dokladem jeho schopností, vynalézavosti a hravosti. Pavlův krok do pohádkové (a přece pravdivé) říše snů a skutečnosti je úhrnem radostné, inspirativní čtení.
V závěrečném svazku Sebraných spisů Oty Pavla najdeme texty, které za života autora vyšly většinou jen časopisecky, knižně jako příležitostné články, úvody či sborníky. V sedmdesátých letech kolovaly některé povídky v opisech, protože naděje na knižní vydání neměly. Dále jsou do publikace zařazeny texty z pozůstalosti, kterév sedmdesátých letech kolovaly pouze v opisech a později byly zařazovány do různých povídkových výborů. Knížku, rozdělenou tematicky do pěti částí, uvozuje fragment emotivní rodinné korespondence. Svazek tak z jiného pohledu doplňuje dosud vydané dílo.
Patnát povídek patnácti českých autorů: Eva Bernardinová, Václav Dušek, Petr Hájek, Jan Kostrhun, Petr Koudelka, Lubomír Macháček, Jiří Medek, Jana Moravcová, Jiří Navrátil, Ota Pavel, Petr Prouza, Miroslav Rafaj, František Stavinoha, Jiří Švejda, Miroslav VízdalFrantišek Stavinoha, Jiří Medek, Miroslav Rafaj & Miroslav Vízdal
Kniha obsahuje výběr povídek ze sportovního prostředí mistra daného žánru Oty Pavla. Jsou to silné příběhy našich sportovců s autobiografickými rysy, o sportovní slávě a jejím rubu, dojímavé a lidské. Určitě zaujmou a potěší nejen příznivce sportu.
Povídková kniha, ve které Ota Pavel vzpomíná na šťastné dětství před válkou i neradostná válečná léta. Ústřední postavou je jeho otec Leo Popper, obchodní zástupce firmy Elektrolux.
Souborné vydání dvou autorových sbírek (Smrt krásných srnců, 1971; Jak jsem potkal ryby, 1974) nostalgicky humorných, tragikomických povídek o tatínkovi, jeho rodině a přátelích i o světě zvířat v okolí Berounky.
Soubor povídek o povedeném tatínkovi, mamince, bratrech, o dětství prožitém v těžké době války s židovskou hvězdou na kabátě, o rybách, přírodě, vzácných lidských vztazích.<br>
<br>
V souboru povídek Syn celerového krále soustředil Ota Pavel literární portréty slavných sportovců své doby.
Antologie českých a slovenských próz o holocaustu. Umělecky i lidsky nesmírně působivé výpovědi jedenácti významných českých a slovenských spisovatelů, kteří zažili nelidskost holokaustu buď na vlastní kůži, či byli jeho svědky. Prózy Ludvíka Aškenazyho, Josefa Škvoreckého, Arnošta Lustiga a dalších autorů, doplněné kresbami terezínského vězně Karla Fleischmanna, vypovídají o krutosti a duchovní zvrácenosti nacistické ideologie.
V souboru povídek Syn celerového krále (1972) soustředil Ota Pavel „literární portréty“ slavných sportovců své doby. Výběr hrdinů cele podřídil svému srdci a na stránkách knihy žijí především ti sportovci, které měl rád a které důvěrně znal: Jan Veselý, Alfréd Jindra, Ladislav Heller, Jan Kubr, Rudolf Kučera, Christian Battaglia, Pavel Kouba, Jaroslav Borovička... Jejich sportovní dráhu, vítězství či prohry popisuje Ota Pavel s velkou vnímavostí a notnou dávkou citu. Se zručností už starého literáta zachytil dramata lidí, kteří hledají a nalézají hranice svých možností, ale současně nalézají také pravdu o sobě a světě kolem.
Smrt krásných srnců (1971), soubor povídek o povedeném tatínkovi, mamince, bratrech, o dětství prožitém v těžké době války s židovskou hvězdou na kabátě, o rybách, přírodě, vzácných lidských vztazích. V souboru povídek Syn celerového krále (1972) soustředil Ota Pavel literární portréty slavných sportovců své doby. Jejich sportovní dráhu, vítězství či prohry popisuje Ota Pavel s velkou vnímavostí a notnou dávkou citu. Se zručností už starého literáta zachytil dramata lidí, kteří hledají a nalézají hranice svých možností, ale současně nalézají také pravdu o sobě a světě kolem.
K nedožitým autorovým padesátinám vychází výbor z jeho povídkových knih Smrt krásných srnců (1971) a Jak jsem potkal ryby (1974), doplněný novými, knižně dosud nepublikovanými povídkami z pozůstalosti (Veliký vodní tulák, Pytlačení I., Pytlačení II., Uschlé rybičky).
Výbor povídek se sportovní tématikou, určených pro mládež. Ota Pavel, bývalý sportovní žurnalista, v povídkách popisuje cestu sportovců za svým cílem, jejich příběh i pocity. Zdůrazňuje také jejich problémy, ať s nedostatkem talentu či špatného sociálního prostředí. Hrdiny jsou opravdoví sportovci z Čech, jejichž životní příběh spisovatel nepatrně dokresluje. Děj se většinou odehrává ve sportovním prostředí v různých zemích, ve 20. století. Výbor uspořádal a předmluvu napsal Bohumil Svozil.
Dnes již klasické dílo naší literatury, jehož autorem je populární český spisovatel a novinář, nyní vychází s půvabnými ilustracemi Františka Nového. Povídky Oty Pavla, jež patří ke klasickým dílům české literatury, popisují neklidnou dobu první poloviny minulého století a přinášejí vzpomínky na dětství naplněné láskou, rybařením, ale také krutou realitou, a to vše s pochopením pro velká i malá lidská trápení. Jen málokdo dokáže vyprávět tak lehce a poutavě jako Ota Pavel, o čemž svědčí i obliba jeho knih, které opětovně vycházejí. V roce 1979 se dokonce dočkaly zfilmování. Karel Kachyňa, významný režisér naší kinematografie, na jejich motivy natočil hned dva filmy: Zlatí úhoři (1979) a Smrt krásných srnců (1986).
Publikováno:2013
ISBN:978-80-7462-313-4
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.