Chvalozpěv manželské lásky a rodiny. Příběhy ze života žen v Paříži a jejich problémy s nechtěným těhotenstvím. Kniha popisuje několik příběhů rodin z různých společenských vrstev. Hlavní příběh ale tvoří manželé, kteří spolu zažívají krásný vztah a i přes různé překážky a žaly přece jen spolu mají hezký život, kdy jsou obklopeni spoustou potomků.
Dva romány ze Zolova 20 svazkového cyklu. První je lyrickou básní v próze o starém parku a současně protiklerikálním útokem. První román je výpravnou básní o konfliktu kultu přírody a vitalismu s křesťanským ideálem askeze, zkostnatělým v katolické dogma. Druhý je mistrovskym zobrazením života vysoké pařížské společnosti v 50. letech 19. stol., jejíž prohnilost pranýřuje.
První svazek Zolova slavného cyklu Rougonů-Macquartů Štěstí Rougonů uvádí na scénu již většinu osob, které mají pak v dalších dvou desítkách těchto „studií jednoho rodu za druhého císařství“ hlavní úlohu. Břicho Paříže je barvitou epopejí ústřední pařížské tržnice. Spisy Émila Zoly – Svazek první
Úvodní svazek rozsáhlého dvacetisvazkového cyklu „Rougonů-Macquartů“ je obrazem francouzské rodiny a společnosti za druhého císařství, se všemi znaky tehdejšího sociálního života. Třetí autorisované vydání.
Druhý román z cyklu Rougon-Macquartové. Jeden ze základních románů cyklu z doby tzv. Druhého císařství zavádí do burzovních a politických kruhů kolem císařského dvora, kořistících z moderní přestavby Paříže. Rozvíjí milostné drama ženy, jež se stala obětí chladné vypočítavosti manžela a lehkomyslnosti nevlastního syna.
Děj románu se odehrává ve velké pařížské tržnici Halles. Do tohoto prostředí je zasazen příběh uprchlíka z galejí, žijícího tajně v Paříži, který se nakonec stává inspektorem městské tržnice.
Křivolaké cesty ctižádostivého kněze Faujase. Abbé se i se svou matkou ubytuje u Francoise Moureta, který se svou chotí a třemi dětmi žije v provensálském městě Plassans. Faujasovo intrikářství a snaha o zasahování do politiky má nakonec pro některé obyvatele městečka tragické důsledky.
Sergej Mouret po složení kněžských slibů odjede na farnost v zapadlé francouzské vesnici Artaud. Do nové práce, kterou vnímá jako poslání, se vrhne s nadšením. Pro místní je ale mnohem důležitější každodenní starost a boj o chléb vezdejší, kterého mají tak málo, než rozjímání nad božskou dokonalostí a Panenkou Marií. Vše senáhle změní, když abbé Mouret při návštěvě sousedního panství zahlédne krásnou správcovu schovanku Albínu... Tento román je jedním z prvních románů Zolovy dvacetisvazkové studie Rougon-Macquartové. Vyšel na jaře roku 1875 bez mimořádného zájmu tehdejších francouzských čtenářů. Rozpačitě jej přijali i v literárních kruzích. Spisovatelé jako Duranty nebo Champfleury, kteří u předchozího Zolova díla oceňovali především realistické prvky, byli zaskočeni poetičností románu, který spíše připomínal lyrickou báseň psanou v próze, než naturalistický román. Tím si však autor získal obdivovatele mezi významnými francouzskými básníky, jako byli Stéphane Mallarmé, Catulle Mendés nebo Théodore de Banville.
Román „Jeho Excelence Evžen Rougon“ mistrně vystihuje prodejnost politického života druhého cístařství. Předlohou politika byl samozřejmě E. Rouher – a na příběhu jeho stálého boje o moc a císařskou přízeň, boje vedeného všemi prostředky, ukázal Zola barvitý obraz pařížské společnosti té doby. Autor vychází ze skutečnýchudálostí, které jen mírně stylizuje.
Román Zabiják patří do cyklu dvaceti románů Rougon-Macquartové s podtitulem „přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství.“ Jak už název díla napovídá, nejedná se zrovna o veselou četbu, s tou se však u Zoly setkat ani nelze. Hlavní postavou románu je pajdavá Gervaisa, pradlena, která žije v Paříži na hromádce s Lantierem, opilcem a budižkničemu, který z ní neustále tahá pracně vydělané peníze. Když od ní jednoho dne uteče kvůli jiné ženě, vyslyší Gervaisa dlouhotrvající prosby klempíře Coupeaua, spořádaného muže, který ji vroucně miluje, a uzavře s ním sňatek. K synům Lantiera tak brzy přibude ještě dcera Nana, jejíž jméno vám jistě není neznámé. Rodinná idylka však netrvá dlouho. Coupeauovi jdou ruce od práce, začne se opíjet a Gervaisa, která si mezitím otevřela vlastní podnikání, musí sama živit celou domácnost. Přestože se snaží, seč jí síly stačí, sousedé se od ní postupně odvracejí, na dluh už jí nikdo nic nedá a práce také ubývá. Zoufalá Gervaisa si velmi cení přátelství kováře Goujeta, který ji tajně miluje a jednoho dne jí navrhne, aby se přestala trápit a utekla s ním někam daleko. Bláhová Gervaisa tehdy odmítne…
Je devátou knihou dvacetidílné série Rougon-Macquartové. Jedná se o příběh kurtizány Nany, jež je volným pokračováním příběhu Zabiják. Nana si první popularitu získává v divadle. Nehraje sice dobře, ale je krásná. Díky tomu si podmaní významné muže Paříže. Věrnou společnicí je hlavní hrdince komorná Zoe, která je schopna všechny její mužské návštěvy po domě rozmístit tak, aby se nepotkávaly. Později se Nana stane symbolem zla, přičemž vše, s čímž má nějakého přičinění je nakonec zničeno. Na své milence klade stále nové požadavky, takzvaně je „vycucává“, až jsou mnohdy dohnáni na samé dno. Z dřívějšího vztahu se kurtizáně narodil syn Ludvíček, ten však později umírá na neštovice. Poté co se Nana dozví, že zemřel i jeden z jejích milenců, prodává svůj majetek v dražbě a odjíždí z Paříže, kde na ni po nějakém čase všichni zapomínají. Nana se však vrací zpět a zde také podlehne neštovicím.
Románový příběh prodavačky z obchodního domu v Paříži. Na pozadí hospodářské problematiky Zola zobrazuje klíčení lásky v srdci mladé, prosté a hluboce citově založené dívky, prodavačky velkého módního pařížského domu k majiteli obchodního domu, jejímu zaměstnavateli. Svou lásku prožívá hrdinka v prostředí, kde flirt a chvilkové milostné vzplanutí jsou všední věcí.
Autor hlboko v duši zostával romantikom, človekom túžiacim po kráse a čistote. I keď nedokázal plne pochopiť podstatu dejinného vývoja, predsa jeho čestnosť a hlboká znalosť života mu dávali možnosť správne predvídať budúcnosť. Autor jej veril, očakával triumf plodného a slobodného života. Bol presvedčený, že radosť žiť, ktorása stala aj titulom tohto románu, zvíťazí nad predsudkami i dedičnými znakmi - v tomto duchu vytvoril aj svoju hrdinku...
Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije – dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny, ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala. Štěpán Lantier si uvědomuje, jak nelidské jsou pracovní podmínky pod zemí a jak mizivá je za tu dřinu odměna, umožňující sotva holé živobytí. Ve Štěpánovi pomalu začíná doutnat vztek... Velmi působivý a stále aktuální román o lásce a boji proti nespravedlnosti se na začátku devadesátých let dočkal i zdařilého filmového zpracování.
Silně autobiografický román francouzského klasika skvěle zachycuje úpornou snahu umělce vytvořit mistrovské dílo. Hlavním hrdinou díla je mladý malíř, který se po počátečních úspěších rozhodne vytvořit mistrovské dílo. Tato touha se mu nenaplní; jeho stále zoufalejší a vždy bezvýsledné pokusy se změní na fobii, která zcelaovládne a zničí jeho život...
Naturalistický román odehrávající se na venkově v prostředí farmářů , napsaný roku 1887. Láska vesnického člověka k půdě je zde vykládana jako jedna z forem sexuality. Barvité líčení života vesničanů v jednom svazku s půdou, kterou tak zbožňují, i domácími zvířaty, jež jsou pro ně mnohdy cennějším statkem než lidé, vytváří se "Země", rozsáhlou fresku, epopej selství, podobně jako je "Germinal" epopejí horníka nebo "Zabiják" epopejí velkoměstkého proletáře.
Angeliku ve věku několika měsíců adoptovala nábožensky založená rodina. Dítě vyrůstalo v silně věřícím prostředí plném mystických příběhů o čistotě a svatých. Jejím jediným snem bylo najít krásného prince a dostat se do ráje..
Zolův román Člověk bestie ze série románů Rougon-Macquart je zasazen do železničního prostředí. Hlavní děj vypráví o strojvůdci Jakubovi Lantierovi, který se zamiluje do manželky Roubauda – Severíny, kteří společně zavraždí prezidenta Grandmorina (ten Severínu zneužíval). Jakub je však psychicky nemocný a trpí velkou chutí zabíjet ženy. Nejprve teto nemoci vzdoruje a posléze jí podléhá. Děj vyústí v dramatickou detektivní zápletku.
Děj románu se točí kolem pařížské burzy za druhého císařství a kolem finančních magnátů a jejich nohsledů. Jde především o bitvu mezi dvěma konkurenčními bankami - Všeobecnou a Gundermannovou. V postavě Gundermanna je zpodoben nejvýznamnější člen rodiny Rotschildů. Vedle nesympatických postav jako je nemocný multimilionář, asketicky žijící o sklence mléka, nebo jeho protivník Saccard, poživačný svůdce žen, najdeme v románu i světlé charaktery, jako třeba mladíka Busche nebo paní Karolínu.
Román z roku 1892. Předposlední svazek ságy rodu Rougon-Macquartů. Tento rod uzavřela porážka Francie v prusko-francouzské válce. Dílo nemá pevnou dějovou linii a svou kompozicí je blízké modernímu dokumentárnímu románu nebo válečné kronice: kromě autentických historických postav (Napoleona II., generálů Mac-Mahona, Bourgain-Desfeullese) provádí čtenáře válečnými poli a událostmi v Paříži fiktivní postavy (Jean Macquart či sourozenci Maurice Levasseur a Henrietta Weissová)
Hlavním hrdinou poslední knihy ze série novel o rodu Rougon-Macquartů je stárnoucí doktor Pascal. Jeho životním cílem je objevit lék na dědičné nemoci, proto po celá léta shromažďuje informace o své rodině a jejím rodokmenu. Ve svém okolí se však nesetkává vždy s pochopením – v díle je patrný vědy a církve. Poslední díl fresky Rougonovci – Macquartovci Émile Zoly, kterou dokončil svůj celoživotní výzkum a zájem o teorii dědičnosti. Odmítal metafyzickou osudovost jako určující pro vývin lidské osobnosti, více se ztotožňoval s formulací genetických predispozicí. Otázka prevence při dědičnosti chorob pro něj byla klíčová.
První titul silně sociálně a protiklerikálně zaměřené románové trilogie "tří měst" Lurdy-Řím-Paříž z pera francouzského naturalistického klasika. Očima kněze Pierra, který ztratil svou víru, sleduje autor cestu zubožených nemocných vlakem do zázračného poutního města a kriticky se zamýšlí nad lidskou potřebou iluzí,klamů a falešných nadějí.
Cesta mladého kněze, zachváceného hlubokou krizí víry tváří v tvář světské bídě, pokračuje po deziluzi ze zázračných Lourd přímo do Svatého města. Ani tady se mu však nevede lépe, zbytky jeho snů o křesťanské myšlence, která by měla vést lidstvo ke štěstí, znovu narážejí na obrazy děsivé ubohosti a nutí Pierra k chmurnýmúvahám o směřování lidského plemene.
Poslední román z trilogie měst (Lurdy, Řím, Paříž) provází pestrou směsí pařížské společnosti na sklonku devatenáctého století a odhaluje její sociální, politické i morální protiklady. Jeho hrdinou je kněz, který se v niterném přerodu odpoutává od náboženské víry a směřuje k materialismu a socialismu.