Andělka, vypráví o děvčátku, jehož smrt zavinil rozvrat v rodině. Na příkladu pana Jana, otce Andělčina, ukázal Bolesław Prus mravní a hmotné chátrání pol. šlechty, která promarnila jmění a prodávala půdu Němcům.
Šest novel polského realistického spisovatele (Antek. - Michalko. - Stašův příběh. - Hříchy dětství. - Kolovrátek. - Kazajka.), v nichž Prus ukazuje jednak na neutěšený život na polské vsi v 2. půli min. stol., jednak na bezstarostný a rozmařilý život polských šlechticů a zpanštělost městských úředníčků.
Hrdinka románu Maďa je emancipované děvče plné citu. Rozumí lidem okolo sebe. Její rodiče se rozhodli, že musí vstoupit do kláštera. Ale ona chce od života víc. Rozsáhlý román klasika polské literatury zobrazuje vývoj polské společnosti v 70. letech minulého století, líčí život ve Varšavě i na malém městě a pronikavě kreslí ženské emancipační hnutí. Autor s myšlenkou emancipace vzásadě souhlasí, nachází však v její aplikaci vedle kladů i četné prvky škodlivé a směšné.
Hrdinka románu Maďa je emancipované děvče plné citu. Rozumí lidem okolo sebe. Její rodiče se rozhodli, že musí vstoupit do kláštera. Ale ona chce od života víc. Rozsáhlý román klasika polské literatury zobrazuje vývoj polské společnosti v 70. letech minulého století, líčí život ve Varšavě i na malém městě a pronikavě kreslí ženské emancipační hnutí. Autor s myšlenkou emancipace vzásadě souhlasí, nachází však v její aplikaci vedle kladů i četné prvky škodlivé a směšné.
Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku (1895) jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárních památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramsesa XIII. v 11. stol. př. n. l. a zobrazuje život všech vrstev starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců (Féničanů, Řeků, Židů), žijících v Egyptě. Pokrokový mladý panovník chce ve prospěch utiskované třídy rolníků provést rozsáhlé reformy, především odejmout státní moc třídě kněží, která se ze zdrojů státních příjmů nejvíce obohacuje. Svých cílů chce však dosáhnout radikálními prostředky, v přítomné době nevhodnými a neúčinnými: válkou a spoléháním na pomoc cizozemských finančníků. Zároveň svou nerozvážností a špatným výběrem přátel se vydává do rukou odpůrců a je jimi zahuben. Jeho myšlenky uskuteční třída, proti které bojoval a která si obratnou politikou ještě upevní svou moc. Boleslaw Prus odsuzuje takto romanticky neukázněného jednotlivce, podceňujícího moc a státnickou moudrost protivníkovu.
Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku (1895) jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárních památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramsesa XIII. v 11. stol. př. n. l. a zobrazuje život všech vrstev starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců (Féničanů, Řeků, Židů), žijících v Egyptě.
Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku (1895) jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárních památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramsesa XIII. v 11. stol. př. n. l. a zobrazuje život všech vrstev starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců (Féničanů, Řeků, Židů), žijících v Egyptě.
Realistický román z dějin starověkého Egypta, podávající podle požadavků doby svého vzniku (1895) jeho historicky věrný obraz, opřený o studium vědeckých pramenů a o přímé citáty starých egyptských literárních památek. Líčí dobu krátké bouřlivé vlády faraona Ramsesa XIII. v 11. stol. př. n. l. a zobrazuje život všech vrstev starověké egyptské společnosti: sedláků, úředníků, vojska, dvora faraonova, a ukazuje také na postavení cizinců (Féničanů, Řeků, Židů), žijících v Egyptě.
Široce koncipovaný román největšího polského realisty (1847-1912) o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky - obchodněúspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní.
Široce koncipovaný román největšího polského realisty (1847-1912) o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky - obchodněúspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní.
Sociální thematika zpestřená romantickou zápletkou načrtnuta pevnou a zkušenou rukou spisovatele, jenž již svými životními osudy je předurčen, aby zúčtoval se sociální nespravedlivostí. - V paláci boháče Piołunowicze se schází dobročinná společnost, osnující veliké plány, zatím co naproti v barabizně hyne člověk, potřebujícíhmatatelné pomoci, domnělý vynálezce Hoff. Malíř Wolsky, jediný má konkrétní návrh - zřízení úvěrní společnosti - ale síla zla je větší: lichvář Gwoździcky, z něhož se vyklube malířův otec, koná a vykoná své zhoubné dílo a dokonce nešťastnou náhodou vraždí svého syna, aby protiklad sil byl symbolicky vyvrcholen.
Těžký, přetěžký je úděl chudých. Nejkrutěji však jej pociťuje osiřelé dítě, které stojí samo ve světě, bez lásky a péče rodičů, bez opory a jistoty domova. Ale touha po životě nutí člověka, aby se nevzdával, rval se a vydobyl si své právo na existenci. A tak i děti, sotva odrostlé dětským hrám, se musí naučit starat se o sebe a řešit sami své problémy.
Tímto přehledným svazkem beletristické a žurnalistické činnosti Prusovy budiž po nedávném jeho úmrtí oceněn poznovu význam a uctěna památka tohoto spisovatele polského. Emerich Čech Ve Vídni, v březnu 1913