Ve druhém dílu Loutky rozvíjí Prus další osudy hlavních protagonistů románu. Vokulský získává stále větší majetek - jenom proto, aby se mohl přiblížit Isabele Lencké. Nechápe, nebo spíše nechce pochopit, že Isabela ho nemiluje a nikdy milovat nebude, přináší jí největší oběti, jichž je schopen, ale svůj velký životní omyl pochopí až v závěru románu. Pozornosti čtenářů si zaslouží i rázovitá postava starého kupeckého mládence Ignáce Řeckého, který je určitým protikladem Vokulského: ztělesňuje zde přežívají typ romantického Poláka, který nechápe novou dobu. Uzavírají se i osudy dalších postav příběhu, ať už krásné a nešťastné paní Stavské, nebo manželů Křešovských. Není náhodné, že české vydání Prusových spisů uzavírá právě jeho nejvýznamnější a čtenářsky nejvděčnější dílo - román Loutka, v němž autor spojil zajímavý náměť s mistrně zvládnutou uměleckou formou. Za velký čtenářský úspěch vděčí ovšem Loutka nejvíc pozorovacímu talentu autora, který dokázal se schopností historického odstupu do hloubky analyzovat svou dobu.