První z pěti svazků velké práce o Beethovenovi, v níž autor uložil výsledky svého celoživotního bádání a zkušeností. Nejde mu v ní o zachycení všech dostupných podrobností o životě a díle velkého skladatele, ale o postižení jeho tvůrčí i lidské velikosti v životních okamžicích a dílech zvlášť významných a typických. Zdeje to doba kolem jeho životní třicítky a z díla středem pozornosti symfonie Eroica, klav. sonáta Appassionata a opera Fidelio. V dodatcích je pojednáno zvláště o Beethovenově hluchotě. Předml. a pozn.: Václav Holzknecht. S notami v textu.
Po skončení velkých orchestrálních skladeb Missy solemnis a Deváté symfonie, v nichž bojoval svůj dvojí boj víry - v Boha a v člověka - , prožívá Beethoven nový mravní otřes, způsobený zoufalým činem jeho synovce Karla a konečnou roztržkou s ním, jež poté následovala. Jako se v mladších letech utíkal ve chvílích citových krizíke klavíru, tak se teď uprostřed trampot a starostí obrací od monumentality orchestru k intimnímu výrazu smyčcového kvartetu, aby v něm vylil své nitro, provedl "tragické zúčtování" a obnovil duševní rovnováhu. ......
Romain Rolland romanopisec byl zároveň vášnivě oddán hudbě a tak jeho činnost beletristická a musikologická probíhají od začátku do konce jeho tvorby se stejnou intensitou. „Život Beethovenův“ nebyl psán s úmyslem podat vědecké dílo o hudebním geniovi, jejž Rolland tolik ctil. Dílo vzniklo r. 1902 jako výraz díků za uzdravení duše, která se vymanila z tvůrčí krise právě působením Beethovenovy hudby, vyslechnuté na festivalu v Mohuči a setkáním s Beethovenovými stopami v Bonnu a Koblenzi. Rolland se ve své studii přidržuje formy hudebního rozboru, prožívá s vnímavostí hudebníka a básníka drama tvoření za určitých životních i citových stavů a ukazuje nám Beethovena jako osobnost po celý život zápasící o velké umění.
Známý francouzský romanopisec a znalec hudby, který obdivoval u Händela jeho „zdravou a širokou lidovost“, sleduje osobnost tohoto velkého německého skladatele, žijícího mnoho let v Anglii. Sugestivně líčí jeho boj s nezájmem obecenstva a konečné vítězství jeho oratorií, zvlášť Judy Makabejského. Podává též estetický rozbor jeho děl. Připojen chronologicky uspořádaný soupis Händelových skladeb a jejich prvního provedení.
Okouzlená duše je velká románová skladba spisovatele, který se zapsal již svým Janem Kryštofem mezi velké slovesné umělce dvacátého století. V Okouzlené duši, tomto velkém protějšku Jana Kryštofa, spisovatel se znamenitou účinností hledá a nalézá cestu k nové orientaci pokrokového lidstva po první světové válce. Je to román oženě, která je v opravdovosti svého vášnivého srdce a lidského svědomí hnána ke vzpouře proti amorální a v konvencích ustrnulé společnosti, a která nalézá, radostně přijímajíc život, smysl svého bytí v lásce, v chápající, účastné, činorodé a bojující lásce k člověku. Vede k ní a vychovává v ní i svého syna, který si umínil sloužit společné akci mas a sdílet jejich oběti úsilí o sociální spravedlnost. Postaví se proto na stranu socialismu a Sovětského svazu. A proti brutálnímu fašismu, jemuž však nakonec padne za oběť.
Okouzlená duše je velká románová skladba spisovatele, který se zapsal již svým Janem Kryštofem mezi velké slovesné umělce dvacátého století. V Okouzlené duši, tomto velkém protějšku Jana Kryštofa, spisovatel se znamenitou účinností hledá a nalézá cestu k nové orientaci pokrokového listva po první světové válce. Je to román oženě, která je v opravdovosti svého vášnivého srdce a lidského svědomí hnána ke vzpouře proti amorální a v konvencích ustrnulé společnosti, a která nalézá , radostně přijímajíc život, smysl svého bytí v lásce, v chápající, účastné, činorodé a bojující lásce k člověku. Vede k ní a vychovává v ní i svého syna , který si umínil sloužit společné akci mas a sdílet jejich oběti úsilí o sociální spravedlnost. Postaví se proto na stranu socialismu a Sovětského svazu. A proti brutálnímu fašismu, jemuž však nakonec padne za oběť.
Ústřed. osou Matky a syna je odpor proti válce. A tento odpor je ještě dnes základem všech mých sociálních myšlenek, právě tak jako je základem všech myšlenek našich sociálních přátel." Tento díl, mající podtitul Matka a syn, líčí osudy Aťčiny a Markovy za 1. svět. války.
Ústřed. osou Matky a syna je odpor proti válce. A tento odpor je ještě dnes základem všech mých sociálních myšlenek, právě tak jako je základem všech myšlenek našich sociálních přátel." Tento díl, mající podtitul Matka a syn, líčí osudy Aťčiny a Markovy za 1. svět. války.
Období po 1. svět. válce. Matka Aťka poznává jako sekretářka šéfa velkého deníku zákulisí svět. politiky, ovládané kapitálem. Její místo a místo syna Marka je na druhé straně: sympatisují se silami, bojujícím proti reakci.
Proces tříbení pokračuje - Aťka a všichni její blízcí jsou v táboře pokroku. Syn Marek zaplatí to životem ve fašistic. Italii. Blíží se střetnutí sil - Aťka umírá a tak se dokonává život okouzlené duše, ženy, která byla matkou několika rodinám.
Mémoires et Fragments du Journal / Le voyage intérieur (Songe dune vie)
RR označuje svou práci jako „symfonické preludium“ ke svým vlastním pamětem a zaměřuje ji především na meditativní retrospektivu svého vnitřního vývoje. Kniha je klíčem k pochopení celého autorova díla. Je to výbor ze dvou autobiografických knih „Vnitřní cesta“ a „Paměti z deníku“. Jednotlivé oddíly knihy líčí původ Rollandovy rodiny, jeho „Dětství a mládí“, „Léta bojů a zrání“, první literární pokusy, dobu vzniku „Jana Kryštofa“ a soukromý život až k matčině smrti. Z franc. originálů Mémoires et fragments du journal a Le voyage intérieur (Songe dune vie) vybral, přel., doslovem „Svéživotopisné knihy Romaina Rollanda“ a pozn. opatřil Otakar Novák.