Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí.
Jedné větrné noci roku 1600 při pokusu obeplout svět ztroskotá holandská loď Erasmus u východojaponského pobřeží. Její velitel, jeden z předních evropských lodivodů, Angličan John Blackthorne, se tak stane „zajatcem japonských ostrovů“, nesmíří se však s rolí nečinného pozorovatele a popisovatele téměř neznámé země, jejích obyvatel, historie, zvyků. Blackthornovy schopnosti a znalosti brzy podstatně zasáhnou do dosud nerozhodnutého boje o vládu nad Japonskem, který mezi sebou svádějí nejvlivnější samurajové a do něhož se svým nezanedbatelným vlivem zapojují i jezuité. Je to boj krutý, nesmlouvavý a neúprosný, plný nástrah a intrik – v sázce totiž není nic menšího než titul šóguna, před kterým se skloní celé Japonsko. Stejně jako exotický Evropan nenávratně mění Zemi vycházejícího slunce, přerod prodělává také Blackthornovo myšlení a cítění. Postupně začíná chápat a respektovat japonský smysl pro důstojnost a zdvořilost, objevuje novou krásu, harmonii a zcela se proměňují jeho představy o sexu, náboženství a smrti. Clavellův román o střetu dvou kultur, který se odehrává v neklidném období japonských i evropských dějin, je knihou nejen dramatickou a strhující, ale i poučnou, a právem si získal celosvětovou popularitu.
Napínavý román z období poloviny minulého století na ostrově Hong-kong vypráví o střetu dvou kultur a náboženství, ve kterém jde o boj o zisky z legálních i nelegálních obchodů a rozhoduje se o dalších osudu obchodních i politických vztahů Británie s Čínou.
Gaidžin (japonsky „Cizinci“) je román Jamese Clavella z roku 1993, chronologicky je třetí v Clavellově Asijské sáze, i když byl vydán jako poslední. Příběh se odehrává 20 let po událostech popsaných v Tchaj-panovi. Zachycuje dobrodružství Malcolma Struana, dědice obchodní společnosti Struan's, v Japonsku roku 1862. V ději je do značné hloubky vysvětlena politická situace v Japonsku a obtíže, kterým byli „západní“ cizinci nuceni čelit. Kniha byla inspirována tzv. Namamugijským incidentem a následující Britsko-Sacumskou válkou.
Král Krysa (King Rat) je první román Jamese Clavella z roku 1962. Děj se odehrává během druhé světové války a popisuje boj o přežití britských a amerických válečných zajatců v japonském zajateckém táboře v Singapuru. Do příběhu se promítly Clavellovy vlastní zážitky z tříletého pobytu v nechvalně proslulém zajateckém tábořeČangi. Clavell byl jedním z 10 000 přeživších z původně 150 000 vězňů. Jedna z hlavních postav, Peter Marlowe, je autorovým alter egem. Kniha samotná velmi věrně popisuje japonskou mentalitu v době války. Jejich krutost a odhodlání za každou cenu dodržet daný rozkaz dělaly z japonských zajateckých táborů nejhorší a nejtvrdší místa tohoto druhu. Za těchto okolností se ze zajatců stali lidé, kteří už vlastně lidmi ani nebyli. A mezi nimi muž, který i tam dokázal žít. Říkal si Král a králem i byl. Ostatní zajatci ho nenáviděli, avšak také ho potřebovali. Jeho schopnost opatřit nebo prodat nebo sehnat cokoliv, včetně jídla nebo léků ho chránila. Až přátelství s Peterem Marlowem, anglickým důstojníkem, mu ukázalo, že nejen peníze mohou obohatit život. První američtí důstojníci, kteří dorazili po japonské kapitulaci do Čangi, nechápali, jak mohli tito lidé přežít. A zajatci, kteří se tolik let těšili domů, měli najednou strach, strach z budoucnosti, strach z návratu domů. A nejhorší šok to byl pro Krále, pro člověka, který byl v táboře téměř bohem a tam venku nebyl nic, bez domova, bez přátel, zlomený a sám. Tři a půl roku strávených v Čangi podkopalo fyzický i psychický stav zajatců. A přesto přežili… Přestože je kniha řazena do kategorie beletristické četby, její výpověď je založena na reálné existenci množství podobných zajateckých táborů. Autor dokázal (snad díky vlastním zážitkům ze zajetí v Čangi) dodat knize přesně tolik autentičnosti. Kniha se svým způsobem staví proti odsudkům nasazení atomových bomb vůči Japonsku, jehož odpor byl rychle zlomen těmito krajními prostředky. V roce 1965 byl román zfilmován.
Vznešený dům je román od Jamese Clavella z roku 1981, jehož děj se odehrává v Hong Kongu roku 1963. Je součástí cyklu Asijská sága – šesti románů z prostředí Asie od Jamese Clavella . Panský (vznešený) dům je také přezdívka firmy Struan's, obchodní společnosti, která hraje ústřední roli ve většině románů Asijské ságy.V roce 1963 se tchaj-pan Ian Dunross pokouší zachránit rodinnou firmu (Struan's) z obtížné finanční situace, v které ji zanechal jeho předchůdce. Proto se snaží uzavřít partnerství s americkým milionářem a zároveň se brání Quillanu Gorntovi, který chce konečně zničit Struan's. Mezitím čínští komunisté, tchaj-wanští nacionalisté a sovětští špióni usilují o získání vlivu v Hong Kongu, a britská vláda se jim v tom snaží zabránit. A jak se zdá, nikdo nemůže ničeho dosáhnout, aniž by se neobrátil o pomoc k místnímu podsvětí.
Smršť je román od Jamese Clavella, poprvé vydaný v roce 1986. Je chronologicky poslední knihou z tzv. Asijské ságy – šestice Clavellových románů z asijského prostředí. Děj se odehrává v Íránu v roce 1979 a soustředí se na osudy skupiny pilotů vrtulníků firmy Struan's během pádu íránské monarchie a vzestupu Ajatoláha Chomejního. Stejně jako v ostatních Clavellových románech i ve Smršti vystupuje velké množství postav a prolíná se tu mnoho dějových linií.