Román o hrdinech "bezejmených" mapuje začátek třicetileté války (1618) přes životní osudy "méně významných" lidí, kteří jsou ale nečekaně rozvážní a čestní, ale současně je spojuje silná touha po boji s tehdejšími pány.
Mírem vestfálským roku 1648 skončila sice třicetiletá válka, ale neskončilo naprosto utrpení českého lidu. Naopak. Mír utvrdil i mezinárodně vítězství Habsburků v českých zemích a rozhodl na staletí boj uvnitř třídy feudálů - boj trvající od dob husitských - ve prospěch pánů. Dvoudílný román V. Kaplického je obrazem společnosti v době nejhlubšího temna, na sklonku 17. století. Již v tomto prvním díle se setkáváme s postavou kováře Ondřeje Stelziga, neohroženého, nepodplatitelného vůdce poddaného lidu na panství frýdlantském.
Nespokojenost, rozhořčení a odhodlanost poddaného lidu v Čechách donutily císaře Leopolda I., aby roku 1680 vydal v Pardubicích robotní patent, v němž učinil nevolníkům jisté ústupky. Zůstaly však jen na papíře a krutý útlak na šlechtických panstvích nepominul. A první povstal opět lid na frýdlantském panství Gallasově v čele se svým neohroženým vůdcem Ondřejem Stelzigem, kovářem z Řasnice.