Úspěšný román německého, v Gdaňsku narozeného prozaika, básníka a dramatika. Životní historie třicetiletého muže trpasličího vzrůstu s hrbem a nadměrně velkou hlavou, jakéhosi filozofujícího blázna, který jako chovanec psychiatrické léčebny bubnuje na plechový bubínek, někdejší svou hračku, a takto si vyvolává vzpomínky na svůj dřívější život. Autor pohledem tohoto skřeta (který je např. přesvědčen, že muž normální výšky trpí vedle něho komplexem velikosti) podává krvavou grotesku dnešního světa a zejména pak karikující obraz německé historie posledních desetiletí. Kritika označuje dílo za největší román poslední doby.
Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem a svorníkem Grassovy Gdaňské trilogie, jejíž krajní pilíře tvoří velké romány Plechový bubínek (1959) a Psí roky (1963). Soustřeďuje se na ústřední dějiště trilogie, baltský přístav Danzig/Gdaňsk, dobu těsně předválečnou a válečnou a na jednu ústřední postavu. Tou je chlapec Joachim Mahlke, rozený outsider s mnoha handicapy, jež zhmotňuje — v typicky grassovské groteskní hyperbole — jeho nápadně velké Adamovo jablko. Tento „cyranovský“ defekt se Mahlke snaží od dětství kompenzovat, nakonec způsobem, který jemu a všem jeho vrstevníkům nabízí, vtlouká do hlavy dobová ideologie: chce se stát válečným hrdinou. To se mu podaří. V zázračně rychlé kariéře je jako velitel tanku dekorován válečným křížem, jímž může konečně zakrýt onen fatální defekt na krku. Na tomto zdánlivém vrcholu však tragikomický hrdina dezertuje. Novela nevysvětluje proč, nemoralizuje, neideologizuje — pouze vypráví ve výmluvných zkratkách jeden paradigmatický případ celé svedené a zničené generace, která byla současně spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Právě pro svůj groteskní humor, z něhož chvílemi mrazí, a pro svou novelistickou hutnost, která ponechává postavám i dějům jejich mnohoznačnost a tajemství, se stala Kočka a myš jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. 3. vydání, revidované. Revizi překladu provedl a Ediční poznámku napsal Jiří Stromšík. Kresba na přebalu Günter Grass.
Závěrečný díl Grassovy slavné Gdaňské trilogie, kterou tvoří román Plechový bubínek (1959), novela Kočka a myš (1961) a román Psí roky (1963). Na přelomu let 1961 a 1962 píší tři vypravěči současně tři knihy románu Psí roky: Eddi Amsel Knihu první, Ranní směny, Harry Liebenau Knihu druhou, Milostné dopisy, a Walter Matern Knihutřetí, Materniády. Stanou se tak kronikáři předválečných, válečných a poválečných „psích roků“ dvacátého století. Na cestě z Gdaňska do západního Německa vypravěče provázejí psi – němečtí ovčáci Senta, Harras, oblíbený Hitlerův pes Princ a podsvětní pes Pluto, dívky Tulla a Jenny, ptačí plašidla, mechanické figury a strašidla. Román končí v dole, ve kterém Eddi Amsel alias Brauxel průmyslově vyrábí ptačí plašidla k obrazu člověka a vyváží je do světa. „Cesta z Gdaňska do plašidlového dolu nemá čtenáře k tomu, aby se mstil jako Matern, ale aby Harrymu záviděl Tullu, Eddimu Jenny, studijnímu radovi Bruniesovi bonbony a Grassovi fantazii.“ (Peter Härtling, 1963)