První díl románové trilogie anglického autora (1867-1933), navazující na románový cyklus Sága rodu Forsytů, pokračuje v líčení životních osudů třetí a čtvrté forsytovské generace v letech 1922-1926, která na rozdíl od svých předchůdců nemá pevné životní cíle a žije ze dne na den. Hlavním hrdinou je mladý aristokrat Michael Mont, neúspěšně usilující o sociální a hospodářské přeměny, manžel dcery Soamse Forsyta, typické představitelky "moderní" ženy poválečných let z kruhů vysoké buržoazie, podřizující lásku a krásu zásadám koupě a prodeje.
První část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA.
Prostá venkovská dívka vede klidný život bez překvapení a náhlých změn. Zná i svého ženicha a dovede si představit jak budou probíhat její budoucí léta. Vše se změní, když se ve vesnici objeví začínající londýnský advokát. Mezi oběma mladými lidmi vzniká silné citové pouto, přerůstající v lásku...
Koniec kapitoly sa stal symbolickým názvom — netvorí len záver cyklov zhrnutých do Forsytovskej ságy a Modernej komédie, ale zároveň i záver života a diela Johna Galsworthyho.
Druhá část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA. Mimo vyd. obyčejné vyšlo 10 čísl. výt. na ručním papíře a 20 výt. na imitaci japanu.
Třetí díl trilogie se soustřeďuje na třetí a čtvrtou forsytovskou generaci v období hospodářské krize, stávek a sociální "péče" kapitalistické Anglie o nezaměstnané. Vedle postav známých z předchozích dílů věnuje autor mnoho sympatií starému Soamesi Forsytovi, jehož dřívější smysl pro majetek a bezohledná cílevědomost se mění v kladnější hodnoty, protikladné k rozkolísanosti poválečného světa a k jeho nejistotám.
Děj románové trilogie (Bílá opice, Stříbrná lžička, Labutí zpěv), která je pokračováním trojdílné Ságy rodu Forsytů, se odvíjí ve dvacátých letech našeho století a líčí osudy třetí a čtvrté generace Forsytů. Na rozdíl od staré generace, která houževnatě usilovala o zlepšení svého postavení a rozmnožení rodinného majetku, žijí mladí Forsytové ze dne na den, pachtí se za požitky a novotami a přitom jim však není jasný cíl, k němuž směřují. Trilogie je tedy "ságou" i "komedií" o tom, jak odumírá starý svět pevných hodnot a rodí se svět jiný, který hledá nové hodnoty.
Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?
Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?
Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?
Soubor povídek s forsytovskou tematikou. Byl napsán po trilogii Moderní komedie, ale podle slov autora je jejich místo mezi Ságou rodu Forsytů a Moderní komediíí, jelikož bez "Ságy" by nedávaly smysl a dějově se všechny odehrávají před Moderní komedií. Soubor obsahuje celkem 19 povídek o jednotlivých členech rozvětveného rodu Forsytů avýborně doplňuje původní trilogii Sága rodu Forsytů. Dozvídáme se více o jednotlivých členech rodiny a jejich spletitých vztazích či vzpomínkách z minulosti.
Třetí část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA.
Ostrov pokrytců byl prvním v řadě satirických románů Johna Galsworthyho. Autor v něm podal zevšeobecněný kritický obraz anglické "ctihodné" společnosti, kterou v románě představuje buržoazie. Námět Ostrova pokrytců není složitý. Jeho hrdina Richard Shelton, typický představitel anglické privilegované společnosti, je zasnouben s dívkou ze zámožné aristokratické rodiny a celý děj románu se rozvíjí v průběhu několika měsíců jejich zásnub. Shelton náhodou pozná svět vyděděných a utlačených, kteří bydlí v bídných chudinských čtvrtích Londýna a to ho donutí, aby se zamyslil na nespravedlností světa.
Román z prostředí nejvyšších kruhů anglické šlechty těsně před první světovou válkou. Líčí mileneckou dvojici, jejíž láska ztroskotává na tvrdých zákonech tohoto prostředí, společnosti, která má vlastní pojmy cti a neřesti a která za určitých okolností nedovoluje spojit společenské postavení a osobní štěstí.
Příběhy z celého světa o lásce dobrodružné i věrné, Melantrichova laciná knihovna svazek č. 7. John Galsworthy: Poslední karta (1938) - povídky vybrané ze sbírky Caravan (1925).
Povídky v této knize byly vybrány ze sbírky Caravan, která vyšla v roce 1925. Byly sice napsány v průběhu několika desetiletí, ale předkládají čtenáři autorovo mistrovství, s nímž dokázal i na tak malém prostoru dokonale vykreslit různé lidské typy. Jedná se o příběhy lidí ničených nelehkým osudem, s nimiž autor hluboce soucítí.
Rozsáhlá kronika, ličící osudy tří generací anglického patricijského rodu od roku 1886 až do počátku dvacátých let 20. století, vznikala téměř šestnáct let a kompletně byla poprvé vydána roku 1922. Její souhrnný název zvolil Galsworthy se zřetelným ironickým záměrem, protože slovo „sága“ vyvolává představu hrdinských činů, jimiž se Forsytové zrovna nevyznamenávají. Celé dílo se skládá se ze tří románů a dvou povídek.
Velké společenské změny s sebou nesou i změny charakteru. Nositel Nobelovy ceny za literaturu, romanopisec Galsworthy, byl svědkem přerodu britské společnosti z pozdně viktoriánské v moderní a jako pečlivý kronikář zaznamenal na osudech vyšší vrstvy úpadek duchovních hodnot a narůstající fixaci na hodnoty materiální.
Trilogie Sága rodu Forsytů zachycuje život tří generací rozvětveného patricijského rodu od poklidného údobí vlády královny Viktorie až do dvacátých let minulého století. 15. června 1886 se shromažďuje výkvět rodiny Forsytů v domě patriarchy rodu osmdesátiletého Jolyona. Konají se slavnostní zásnuby jeho vnučky June s architektem Philipem Bosinneym. Na slavnosti je přítomen i bohatý právník Soames Forsyte žárlivě střežící svou krásnou plavovlasou ženu Irenu, jež se za něj provdala po jeho usilovném naléhání a nemiluje ho. Aby Irenu odloučil od života londýnské společnosti a získal její lásku, objednává Soames u Bosinneyho stavbu přepychového sídla na venkově, což se pro něho samého, jeho ženu, mladého architekta a pro několik dalších členů rodiny Forsytů stává osudným.
Neobydlený přepychový dům svého synovce Soamese Forsyta kupuje na přání vnučky June starý Jolyon, aby zde žil se synem Jolyonem a jeho rodinou. Náhodné setkání se Soamesovou ženou Irenou v něm vyvolá hluboké sympatie k ní, odkazuje jí značnou sumu peněz a po šťastných chvílích strávených v její blízkosti umírá. Rovněž na ovdovělého mladého Jolyona zapůsobí Irena silným dojmem a probudí v něm touhu pomáhat jí a ochraňovat ji...
Rozdělené cesty obou větví rodiny Forsytů se po letech opět zkříží, když se v obrazové galerii potkají Jon s Fleur a rázem jsou k sobě silně přitahováni. Ani jeden z nich nemá tušení o staré rodinné historii. První se ji dovídá Fleur, ale nechce se za žádnou cenu vzdát své lásky, bojí se Irenina vlivu na Jona, proto jej nutí k rychlému sňatku. Dříve, než z otcova dopisu i Jon pozná tajemství své matky, svěřuje se otci se svými city k Fleur. Jolyonovi je chlapcovy mladé lásky líto, chápe ji jako nespravedlnost a silné vzrušení je poslední ranou pro jeho nemocné srdce. Po Jolyonově smrti se Fleur a Jon rozcházejí. Všemi znovu opuštěný Soames si u rodinné hrobky Forsytů uvědomuje, že lásky a krásy tohoto světa nikdy nedosáhne.
Slavný anglický romanopisec a dramatik se jeví v této knize jako jemný psycholog ženské duše, básník teskných a hořkých nálad, tvůrce složitých lidských organismů, vedoucích vítězný mravní zápas s vášněmi a osudem. Hrdinka románu Gyp Wintonová je krásná, duchaplná a hrdá dívka, která ve chvíli jakého si opojení vlastním mládím a půvabem svolí k sňatku s nadaným houslistou, člověkem nezkrocených animálních pudů, takže soužití manželů je brzy nesnesitelné. V mladé ženě se pak probudí živelná láska k jinému mladému muži, který ji rovněž miluje. Žijí spolu jako manželé, jejich poměr však skončí tragicky právě pro nesmírnost lásky mladé ženy. Dílo je provanuto ovzduším ovzduším vznešené odevzdanosti a ušlechtilé, hrdé melancholie, zároveň je plné melodického chvění citlivých nervů, sajících jemné a drahocenné šťávy života.
Druhý díl trilogie pokračuje v líčení životních osudů třetí a čtvrté forsytovské generace v období zájmu anglického impéria o upevnění kapitalistické moci prostřednictvím světového míru, obchodu a odstraněním příčin hospodářských nedostatků. Vedle postav cyklu o Forsytech vytváří autor i obraz nezaměstnaných dělníků a popisuje sociální snahy o zlepšení jejich situace, stejně jako politikaření vysokých společenských kruhů, tisku a soudnictví. Ve středu autorova zájmu je liberální aristokrat Michael Mont.
Román je rozdělen do tří částí. Hlavním hrdinou je mladý student, který se postupně stává významným sochařem. Během tří částí románů, nazvaných jaro, léto, podzim prožívá Mark několik osudových lásek. Tmavý květ karafiátu je symbolem hledání, symbolem lásky a vášně.
Román, napsaný v období největšího rozmachu Galsworthyho tvůrčích sil, je ideově blízký "Ostrovu pokrytců". Sbližuje je zejména analysa pokrytectví, konservatismu a šosáctví anglických vyšších vrstev, representovaných v románě nejvýrazněji rodinou venkovského šlechtice Horáce Peudyce. Konflikt jeho syna Jiřího s rodinnými tradicemi je sice vyřešen smírně, ale Galsworthyho ironie je sarkasmus a zejména pronikavý realistický pohled odhalují naprosto přesvědčivě prohnilost anglických "venkovských sídel". 45 svazek edice Klubu čtenářů
The Country House (1907, Venkovské sídlo), román, analýza pokrytectví a konzervatizmu anglických vyšších vrstev, reprezentovaných v románě především rodinou venkovského šlechtice Horáce Peudyce. Konflikt jeho syna Jiřího s rodinnými tradicemi je však vyřešen smírně. Chance on Forsyte's (1930, Na burze Forsytů), soubor povídek s forsyt...celý text