O počátcích dělnického hnutí u nás. 1. díl má podtitul Léta sedmdesátá, 2. Léta osmdesátá. Román o životě lidového zpěváka Kiliána. Autor spojil osudy svého hrdiny s historií českého dělnického hnutí od roku 1868 do 90-tých let 19. století, ukázal počátky politického probuzení dělnictva ve svépomocných spolcích, budováníprvní samostatné politické strany dělnické i velkou úlohu, kterou v ní sehrál socialistický průkopník J. B. Pecka. V protikladu k těžkému, avšak hrdinnému životu a boji dělnických mas, vylíčil úpadkový příživnický svět českých a německých průmyslníků a bankéřů (Ringhoffer, Kotlas a j. ) a jejich nelidskost v honbě za ziskem. Kilián vyrostl v prostředí ostrých třídních bojů a stávek ze šantánového zpěváka v uvědomělého dělnického pěvce, sloužícího svým uměním dělnické třídě. Hlavní postavou je dělník Kilián, který vedl stávku u Ringhofferů a byl proto vyřazen ze všech pražských továren a uplatnil se jako zpěvák satirických písniček, které útočili proti měšťákům i továrníkům a pomáhaly dělnictvu agitovat v jejich boji za lidská práva. Ačkoliv celý střed knihy je převážně věnován hereckým výkonům zpěváků, kniha dobře popularizuje jak tvorbu dělnických lidových básníků tak i problémy tehdejší politiky. Román vrcholí dramatickým vylíčením stávky dělníků, která skončí pro dělnictvo vítězně
Román o autech, závodech a závodnících.Dědeček automobil je úsměvný román o pionýrských dobách motorek a podivných automobilů. Je o nekonečném nadšení věčných kluků k motorům, k závodům, vůni benzínu, ale především je o šikovnosti lidí s umem chtít něco dokázat. Je to knížka pro kluky, kteří chtějí vědět víc o krásných veteránech v době, kdy Laurin and Klement byla světová jednička a kdy jedině Češi diktovali světu, jak má auto vypadat.
Kniha kriminálních příběhů napsaných podle skutečných událostí. Branaldova knížka z literatury faktu zpracovává 12 případů z černé kroniky naší doby, z trestných činů, pro které má kriminalista nejpřísnější termín: vražda. Spisovatel však užívá záměrně jen termínu zabití, neboť jeho hlavním cílem je odhalení motivacečinu pachatele a jeho komplikovaných psychických pochodů v mezilidských vztazích. Vznikly tak citlivé psychologické portréty těch, kdo vraždili pro peníze, z nenávisti, z cynismu, ale třeba i ze strachu nebo ze soucitu: - Klec - Médea - Zlá myšlenka - Nepřekonatelný odpor - Štastný a veselý Nový rok - Lord Huligan - Náhradní volno - Volná jízda - Východ z nouze - Smutná láska - Klub důchodců - Škola lhostejnosti
Obsáhlá kniha jako soubor pamětí a vzpomínek, kronikářských záznamů s příběhy českých lidí minulosti. Lidé ze všech končin Čech, Moravy i Slovenska vypráví svým jazykem o dětství, práci, řemeslech, na tragické= i veselé události . Obsahuje i bohatý dokumentační materiál. byla zpracována dle dokumentů z archivu Národního technického musea v Praze
2. díl vzpomínek a vyprávění shromáždil autor z materiálu, které má ve svých archivech Národní technické museum. V prvním díle se jednalo o vzpomínky a vyprávění převážně drobných řemeslníků, z oborů, které dnes již neznáme. V tomto díle se popisuje stav rozvoje techniky koncem 19. století, tovární výroba, postupná mechanizace a jsou zmiňováni čeští vynálezci a technici - jejich dílo, vzpomínky a dokumenty z archivu
Povídku o tvůrci známého modelu Prahy Langweilovi, původně nazvanou Dobyvatel, ilustroval pěti barevnými litografiemi Jiří Bouda. Vydala Bonaventura jako 4.svazek edice EVA. vydáno 200 číslovaných výtisků.
Román zobrazuje život vysoké mezinárodní politické a finanční diplomacie. Ústřední postavou je Henry Bethel Strousberg, jeden z největších finančních podvodníků minulého století. Vlastnil statky a hutě v Německu, železnice v Rumunsku a své zájmy rozšiřuje na celou Evropu, především na český Zbiroh, kde chtěl uskutečnit jeden zesvých snů a proměnit toto město v český "Manchester". Ale v tomto chudém kraji, kde se čeští hutníci a hamerníci těžce protloukají životem, střetává se moc vykořisťovatelů s rodící se silou dosud utlačeného proletariátu. Branaldův román je konfrontací těchto dvou sil - síly, která spěje k zániku a síly, které patří budoucnost. zdroj: mlp.cz
Stručná historie stanice Praha Masarykovo nádraží a okolních tratí od jeho vzniku po květnové povstání 1945. V druhé části text "...a pevnou rukou vedli ocelové oře" od Františka Drahoše. Ten vypráví o práci lokomotivních čet depa Praha střed ke 125. výročí založení nádraží.
Román volně navazuje na "Severní nádraží", jsou zvěčněny horečné dny pražské květnové revoluce. Branald se sice opět omezil na úzké dějiště, za to však skvěle vystihl soudružnost kolektivu železničářů, působivě vyzdvihl jeho lásku k nádraží a obětavý zápal jak proti zrádné posádce lazaratního vlaku i ostatním německým vojákům, tak také v práci na obnově provozu.
Vzpomínky a vlastní prožitky Adolfa Branalda nad životem a dílem přítele-malíře Kamila Lhotáka. Pamětník a sourodák, kterému učarovalo dílo Kamila Lhotáka, sleduje v jakém prostředí vyrůstal, zkoumá původ jeho talentu, vzpomíná jak se spolu seznámili a jak spolupracovali, sleduje životní příběh malíře a snaží se objasnit co z něho udělalo nám známého umělce.
Životy herců. Ilustroval a graficky upravil Cyril Bouda. Životopisné poznámky napsali a slovníčkem divadelních výrazů doplnili PhDr. Drahomíra Čeporanová, CSc., a Jan Pömerl. prom. hist. Námětem této knihy jsou životy herců. Přesněji - Životy starých herců. Tak jako se říkává Životy starých Římanů. Velké žet značí, žešlo o velké životy. Přívlastek zdůrazňuje jednu dávnou, klasickou a ukončenou etapu. Kniha má podat obraz spíše zákulisí než scény. Spíše života u divadla než na divadle. S úmyslem obejmout zmíněnou etapu začal jsem v šerém dávnověku a skončil ve chvíli, kdy poslední divadelní společnost vyjela do terénu. Okruh se uzavřel.
Procházka dějinami pražského kulturního a uměleckého života. Autor nás prostřednictvím svých vzpomínek zavádí do uměleckého světa filmu, divadla a kulturního a společenského života počátku 20. století. V úvodní kapitole, kterou věnuje Vyšehradu, vzpomíná též na významné umělce našeho národa, kteří spočívají na Slavíně. V dalších kapitolách připomíná Karlovo náměstí a významné osobnosti s ním spojené, Vinohrady a Vinohradské divadlo a další části Prahy v souvislosti s filmem. Kniha je doplněna dobovými obrázky a fotografiemi.
Historická freska o téměř stoletém vývoji místního kulturního, společenského a každodenního života významných i řadových obyvatel pražského Spořilova. Autor, známý spisovatel, se ve svých autobiografických vzpomínkách vyznává z lásky k pražské čtvrti, nepostradatelnému životnímu zázemí a věčné tvůrčí inspiraci. Na pozadí vyprávění vlastního příběhu se proměňuje podoba atmosféry spořilovského života v závislosti na společensko-politickém kontextu nejen pražských, ale i obecnějších českých dějin. Upevňují se a rozvolňují vzájemné lidské a často sousedské vztahy mezi umělci, literáty a veřejně činnými a známými osobnostmi; mění se význam a charakter občanských zařízení a kulturních a společenských aktivit obyvatel; sama autorova tvorba se s dobou vyvíjí. Kniha obsahuje vedle dokumentárních fotografií i rozsáhlý rejstřík osob. Toto je brožovaný dotisk úspěšné knihy.
V osobitém místopisu autorova chlapeckého věku, v úseku prostírajícím se mezi dvěma mosty, železničním a Karlovým, a dosud nedotčeném bombami ani krumpáčem, ještě stojí na Jiráskově nábřeží rohový dům, kde mladý Branald bydlí se svými rodiči. Naproti přes cestu žije autor Starých pověstí českých, nedaleko na lavičce sedává první Vašek z Prodané nevěsty, v Národním se tleská Mošnovi a Hübnerové a do kavárny Slávie se o Velikonocích sjíždějí herci kočujících společností s ambicemi stanout jednou na prknech protějšího "kamenného" divadla. Žofín hostí pražskou honoraci, zatímco Střelecký ostrov celoročně oživuje sportovní mládež. Sem dosud směřují národní i svatojanské pouti, vrcholící velkolepými ohňostroji. Ještě existuje staroslavné Podskalí se svými rázovitými obyvateli, na smíchovském břehu ještě stojí Aréna a v ní hraje Branaldova maminka. A dole proudí Vltava a s ní odplouvá i čas zeleného mládí...
Románový obraz velkého pražského nádraží za okupace v letech 1938-1945. Autor v románu zachytil práci a odbojovou činnost železničářů. Líčí v něm, jak se rodil jednotlivý odpor, jak vznikaly sabotáže a ozbrojené akce proti okupantům. Činy českých lidí, příslušníků modré armády na kolejích vystihuje tu bez hrdinských gest. Samostatným pokračováním tohoto románu je román "Lazaretní vlak". 4. doplněné vydání.
Dva z nejúspěšnějších románů o nacistické okupaci, odboji a definitivním vyřízení okupantů revolucí, dokumentované tu vylíčením dějů na pražském nádraží, vycházejí znovu v jednom svazku. Je to jen vnější projev jejich bezprostřední následnosti dějem, časem, hrdiny, zobrazením českého člověka v těžkých a dějinně významných chvílích národa.
Třináct povídek o drobných, neznámých, ale obětavých a ryzích lidech, kteří rozličnými způsoby střežili nebo střeží naše kulturní poklady a dědictví. K nim se autor vrací při popisu válečných událostí roku 1866, při líčení událostí v době budování Národního divadla i v nedávné minulosti. Zdroj: http://www.knihovnicka.net/kniha/44692-strazci-majaku-branald-adolf/obsah-dila/
Rozsáhlá románová kronika z nevšedního prostředí kočovných hereckých společností od poloviny 18. století až do roku 1915. Dějové zápletky tohoto románu jsou neseny osudem tří generací české herecké rodiny, přitahované k divadlu i za cenu nouze a obětí ve vlastním soukromí. Kniha fundovaně a realisticky líčí všední život a nesnadný zápas českých divadelních umělců o živobytí i o uznání a dokonale vystihuje atmosféru prostředí i doby.
Tichý společník je knihou, která přináší laskavé vzpomínky na významné postavy české umělecké scény - Jaroslava Seiferta, Alfréda Radoka, Bohumila Hrabala a další. Kniha je psána "rukopisem" tak charakteristickým pro Adolfa Branalda a oživuje nejen paměť národa, ale i zapomenutý svět, do něhož je autor s určitou zamilovaností zahleděný. Přeneseme se tak do doby natáčení filmu Dědeček automobil, i doby, kdy se svými přáteli sdílel ubíhající čas. Řečeno slovy autora: "Brouzdáme se tříští, která nám ke vzpomínání byla milostně ponechána."
Spisovatel, úspěšně čerpající z nejrozmanitějších prostředí, vyhovuje tentokrát zájmu mladých čtenářů o dobrodružnou četbu. Vypráví jim o pohnutých osudech českých lidí v dalekých krajích, ať už vystěhovalců v minulém století do Ameriky a jejich přátelství i bojích s Indiány, či Čecha těžce se probíjejícího na ostrovech v Tichém oceánu anebo konečně českého inženýra stavícího cukrovar v indické džungli.
Snad každý z nás se někdy setkal s prostorovými papírovými vystřihovánkami – betlémy či celými pohádkovými knížkami, které jde jednoduše rozložit do trojrozměrné podoby a pohybem prstů „oživovat“ jednotlivé výjevy. Málokdo však dnes v Čechách zná autora těchto důmyslných a milých dětských knížek, Vojtěcha Kubaštu, který byl zároveň i tvůrcem mnoha pragensií, a to grafických listů, ilustrací i knižních úprav, zejména pro nakladatelství Aventinum dr. Otakara Štorcha-Mariena. Není se čemu divit, že ve své vlasti není Kubašta známý, jak by si zasloužil: komunistický režim jeho díla vydával po západní cizině, aby nám přinášela devizy, doma se z nich však dospělí čtenáři ani naše děti těšit příliš nemohly. V publikaci, věnované Kubaštovi při příležitosti jeho unikátní pražské předvánoční výstavy, na umělce vzpomínají jeho nejbližší, dočteme se o jeho celoživotní pilné tvorbě a shlédneme mnohé z toho, co vytvořil, a co se už léta tiskne i vystavuje téměř po celém světě.
V hlavní roli Matyáš - Díl II. románu Stříbrná paruka. Pro odběratele Svobodných novin vydala a vytiskla v roce 1947 Lidová tiskárna, z.s.s r.o. v Brně jako šestý svazek X. ročníku KNIHOVNY SVOBODNÝCH NOVIN.
Kniha zahrnuje devět povídek, z nichž některé vyšly samostatně a jsou zahrnuty zde v databázi (Průvodce po pražském nábřeží, Zkouška zralosti, Vandrovali vandrovníci, Romance v oleji, Dědeček automobil, Chléb a písně, Severní nádraží, Král železnic, Vizita).
Vyprávění z doby starého Rakouska o dobrodružném a veselém putování dvou tovaryšů, kteří se někdy před sto lety vydali "na vandr" do Vídně. Tak, jak to bývalo ještě před 2. světovou válkou zvykem, museli se čerství tovaryši vydávat do světa na zkušenou, aby potvrdili svůj řemeslnický um. Nejinak jsou na tom i Martin z cechu kožešníků a Jakub z cechu truhlářského. Mají nelehký úkol; rozsoudit spor mistrů, který že cech je ve světě potřebnější a těší se větší úctě. Kdo se vrátí zpět do Prahy dříve, vyhrál. Cesta do císařské Vídně je však plná nástrah, milých i nemilých překvapení a zkušeností... Dobře stavěný příběh a mistrovské ilustrace Cyrila Boudy jsou nespornými klady knihy. III. upravené vydání (v KK první).
Obsáhlý román z lékařského prostředí zavádí čtenáře do komplexu jedné okresní nemocnice. V řadě událostí všedních dnů se odrážejí celé lidské osudy, radosti i trápení jak pacientů, tak i lékařů, jejich charaktery i problémy. Odborná medicinská terminologie a lékařský sleng, který se zde ve značné míře vyskytuje, zacházejí místy až na samu hranici srozumitelnosti, vytváří však velmi výraznou, autentickou atmosféru. Kniha, stojící na pomezí románu a reportáže, umělecké fikce a literatury faktu, se do podvědomí veřejnosti zapsala i svým filmovým zpracováním.
Na dokumentárním materiálu i vzpomínkách založené vyprávění o životě a díle čelného pracovníka KSČ J. Haruse, psané formou reportážních záběrů. Líčí jeho boj za práva pracujících za první republiky, činnost za 2. světové války v SSSR a na Slovensku i jeho boj proti reakci v severočeském pohraničí po osvobození. Kniha vychází k jeho životnímu jubileu (nar. 12.7.1892)
Svou autobiografickou knihu Živé obrazy (po Skříňce s líčidly a Valčíku z Lohengrina míněnou jako volný třetí díl čtyřdílného Příběhu se zpěvy a tanci) dopsal Adolf Branald v roce 1990. V sedmi samostatných kapitolách tu vypráví o sobě, své rodině i o těch, které potkal a poznal v létech 1945-1960, v době plné paradoxů. Centremvzpomínání je sice dům spisovatelů a nakladatelství na Národní 9 v Praze, avšak Branaldovy jedinečné zážitky v terénu, líčené s velkou dávkou humoru a ironie, se těm pražským zcela vyrovnají. Nezvykle kritický pohled na vlastní činy i na lidi ve složitých časech, kdy zpěvy a tance nebyly jen radostné, patří vedle cenného faktografického svědectví k hlavním hodnotám této nové Branaldovy prózy.
V reportážně-povídkové knize se Branald vydává na výpravu za tehdejší současností nejen jako důkladný a velmi zasvěcený pozorovatel, ale především jako umělec, který dovede pod zajímavým povrchem skutečností objevovat ještě zajímavější prameny toho, z čeho vlastně vyrůstá podoba života. Píše-li o Košumberském ústavu pro léčbu tuberkulosy, o mravenčí práci lékařů a sester v zapadlém šumavském koutě, o pardubické rafinérii, o stavbě mohutné elektrárny, o psychiatricky zajímavém případu mladého studenta nebo o čemkoliv jiném, objevuje pod tím vším především člověka.
Publikováno:1962
ISBN:22-125-62
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.