Děj se odehrává v pohnutých dobách francouzské historie 16. a 17. století. Původně šestidílný románový cyklus Dědictví otců, k němuž autor později připojil uzavřený celek sedmi dalších románů, počíná za vlády Jindřicha II. a Karla IX., v období náboženských válek mezi katolíky a hugenoty. Hrdinou je druhorozený venkovskýšlechtic a lékař v královských službách Petr ze Sioraku. Stylizované, archaicky zabarvené vyprávění, inspirované stylem dobových kronik či pamětí, je plné dobrodružství, napětí i humoru. První díl nazvaný Dědictví otců dal jméno celému třináctidílnému cyklu.
4. část historické ságy. Pokračování příběhů venkovského šlechtice a lékaře v královských službách Petra ze Sioraku. Kniha nás zavede do Francie let 1572–1588. Ocitneme se přímo uprostřed náboženských válek a mocenských sporů, které otřásají koncem šestnáctého století celou zemí. Petr ze Sioraku v této době nadobro opouští rodný Mespech. Končí také jeho bujná a nerozvážná mladická léta, žení se se svou milovanou Angelinou a stává se lékařem a tajným agentem krále Jindřicha III. Děj knihy se proto nyní neomezuje jen na území Francie, dostaneme se například také ke dvoru anglické královny Alžběty I. Detailně poznáme dobové dvorské zvyky i zlozvyky, stejně jako tehdejší strasti a slasti života soukromého. A spolu s moudrým lékařem Petrem ze Sioraku se zamyslíme nad otázkou lidské tolerance, statečnosti.
Pátá, předposlední část románové kroniky pánů ze Sioraku z doby náboženských válek ve Francii. Rozsáhlý dobrodružný a milostný román čerpající ze skutečných událostí kolem vraždy Jindřicha III., a hlavním protagonistou Petrem ze Sioraku, nás zavádí do obležené Paříže, kde jsme spolu s hrdinou svědky hrůzného drancování, vraždění i druhého přestupu Jindřicha IV. z reformované církve na víru katolickou.
Historická sága o osudech šlechtice Petra ze Sioraku v době ničivých náboženských válek ve Francii koncem 16. století. Kniha zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. vstoupil jako král do Paříže, do vydání Ediktu nantského v roce 1599, který měl zaručovat náboženskou svobodu. Siorak opět koná nejrůznější poslání ve službách krále a po návratu do Paříže zahajuje dlouhotrvající boj proti jezuitům, kteří uvnitř země představují stálou hrozbu.
První díl nového cyklu historických románů Roberta Merleho, volně navazující na sextalogii Dědictví otců. Čtenáře tentokrát provází dvorskými intrikami a pohnutými osudy Francie na sklonku vlády Jindřicha IV. syn vypravěče předchozích dílů a kouzelné vévodkyně z Guise Petr Emanuel ze Sioraku. Hlavním historickým hrdinou je zde ještě Jindřich IV., ale pozornost dospívajícího Petra Emanuela se začíná obracet stále více na dauphina Ludvíka, budoucího Ludvíka XIII. "Spravedlivého".
V pořadí osmý svazek románového cyklu Dědictví otců navazuje na dějovou linii Plesu u vévodkyně, s nímž je spjat i postavou mladého půvabného vypravěče. Díky rytíři de Siorac máme možnost sledovat z bezprostřední blízkosti osudy malého Ludvíka XIII. po sedm let, jež uplynou mezi zavražděním Jindřicha IV. a okamžikem, kdy se mladý francouzský král v patnácti letech silou chopí moci, kterou mu jeho matka upírala. Tak jako v předešlých dílech nezůstane autor nic dlužen ani barvitému líčení dvorských intrik a vášnivých lásek, ani úzkostlivé věrnosti historickým pramenům, z nichž vytěžil nezaměnitelně čtivý obraz pohnuté doby francouzských dějin.
V pořadí devátý svazek rozsáhlé historické ságy Dědictví otců se odehrává na počátku vlády francouzského krále Ludvíka XIII. poté, co se s pomocí mladého vypravěče hraběte ze Sioraku a hrstky věrných zmocnil trůnu a poslal regentku Marii Medicejskou do exilu do Blois. Kromě státních záležitostí a problémů s jezuity musí mladýkrál vyřešit hlavně svou obtížnou manželskou situaci a zplodit s Annou Rakouskou, jež pro něho představuje nenáviděné Španělsko, potomka. Když Marie Medicejská uprchne za pomoci Epernona z exilu, vstupuje na scénu Richelieu, kterému v závěru románu osmnáctiletý Ludvík XIII. dovoluje vstoupit do královské rady.
Ve čtvrtém dílu druhého cyklu velké Merlovy historické ságy Dědictví otců se čtenáři prostřednictvím stále stejného vypravěče hraběte ze Sioraku zblízka seznámí s postavami, které znají ve značně zkreslené podobě zejména ze Tří mušketýrů (kardinál Richelieu, vévoda Buckingham a král Ludvík XIII.), a poopraví si o nich mínění. Děj, který v prvních dílech v době dospívání vypravěčova i Ludvíkova plynul pomalu jako dětství, dostává spád a události válečné i milostné se na krále řítí jedna za druhou.
Pátý díl druhého cyklu velkolepé ságy Roberta Merla Dědictví otců patří k historicky nejzajímavějším Merlovým knihám. Zachycuje obléhání La Rochelle, které trvalo od září 1627 do podzimu 1628, a věrně vykresluje vztah krále a kardinála Richelieua, který zde není zápornou postavou. Vypravěčem je opět oddaný služebník krále Ludvíka XIII., chytrý a přitažlivý hrabě ze Sioraku, pověřený řadou tajných poslání. Věren tradicím své rodiny však dokáže spojit hrdinské činy s milostnými dobrodružstvími a při jedné tajné misi konečně nalezne dámu svého srdce.
Šestý díl druhého cyklu ságy Dědictví otců Roberta Merla. Ludvík XIII. musí po vítězství u La Rochelle čelit nepokojům v Itálii, podněcovaným Habsburky, dalším, už tradičním vzpourám na jihu Francie a piklím královny matky, jež proti němu podněcuje všemožné úklady. Vypravěč hrabě z Orbieu je už sice ženatý, ale zaslouženého odpočinku se ještě nedočká.
V posledním dílu historické ságy Dědictví otců se sice neuzavírá vypravěčův příběh, končí však život protagonisty druhého cyklu Ludvíka XIII., a tím se též symbolicky uzavírá předabsolutistické období francouzských dějin. Petr Emanuel ze Sioraku, hrabě z Orbieu, nyní už dvojnásobný otec, šťastně ženatý se svou Kateřinou,sice stárne, ale nemiluje proto o nic méně gentil sesso - ženy mu stále pomáhají nejen při studiu cizích jazyků, ale i v rozkrývání dvorských intrik. Francií totiž otřásají historické zvraty: obnovené nepřátelství se Španělskem, třicetiletá válka, narození toužebně očekávaného dědice trůnu Ludvíka-Bohdana, pozdějšího Ludvíka XIV., a vzápětí "náhradního dauphina" Filipa, zrada králova favorita Cinq-Marse a jeho poprava, rychle po sobě následující smrt kardinála Richelieua a krále-vojáka Ludvíka XIII., povstání frondy... Vypravěč v závěru rehabilituje roli Anny Rakouské, kterou dřív v protikladu k Dumasově idealizaci líčil spíš jako nepřítelkyni Francie, a období jejího regentství s rádcem kardinálem Mazarinem hodnotí velmi pozitivně.