Šestice povídek vydaných původně časopisecky: Amparo (drama vášně a zrady ve Valencii, 1892), Píseň za vlahé noci (1885), Zrada v domě Han (čínský císař hledá choť, 1881), Asenat (egyptský příběh o příchodu Josefa, 1895), Kunálovy oči (historie indického prince, 1892) a Ištar (vyprávění o babylónských bozích, 1895).
Vypravěčem je básník Valerius, který vzpomíná na své setkání se vzdělanou židovskou dívkou Šošanou a na její příběhy. Tento úvod sjednocuje tři jinak velmi různorodé povídky – těmi jsou Smrt Evy se starozákonními motivy, Král Menkera odehrávající se ve starověkém Egyptě a konečně Tilottama, Mahabharátou inspirované vyprávění o indických božstvech. Druhé vydání
Dopisy Julia Zeyera a Františka Bílka z let 1896–1901. Uspořádal a poznámkami doprovodil J. R. Marek, vyšlo s čtyřicetijednou reprodukcí dobových snímků a výtvarných prací Františka Bílka, s čtyřmi faksimiliemi původních dopisů obou umělců na zvláštních přílohách a s reprodukcí Bílkova náčrtu pomníku Julia Zeyera z roku 1941.
Rozsáhlá epická báseň vydaná v edici Poetické besedy, č. 26. Čechův příchod vypravuje pověst o příchodu mírumilovného slovanského kmene na území pozdějších českých zemí; své znalosti keltské kultury využil Zeyer při vylíčení keltských kmenů a postav, které do příběhu také zasahují.
Dvě epické básnické skladby v pátém svazku sebraného díla Julia Zeyera. Čechův příchod vypravuje pověst o příchodu mírumilovného slovanského kmene na území pozdějších českých zemí; své znalosti keltské kultury využil Zeyer při vylíčení keltských kmenů a postav, které do příběhu také zasahují. Griselda zobrazuje pobělohorské období a v hlavní hrdince vyjevuje těžký osud českých exulantů. 2. vydání.
Druhý svazek jubilejního souboru z díla Jul. Zeyera spojuje ve vyšší celek „české epopeje“ Čechův příchod a Vyšehrad, dvě stěžejní díla monumentalisující poesie české. Jul. Zeyer, obdivovatel genia Smetanova a básnický druh výtvarnické generace Národního divadla, umělec světové literární kultury, aktualisovanými visemi minulosti chtěl zapůsobit na sebevědomí národa, rychle spějícího ke kulturní soutěži s jinými národy a k politickému osvobození. Pověsti českého dávnověku, tvořící samo fluidum češství a poutající v duchovou jednotu všechny Čechy takřka od kolébky, umělecky přehodnocoval, stavěl do překvapujících nových souvislostí tak, aby byly působivé v době současné i politicky. Měl zvláštní smysl pro motivické poklady všech národů, znal dopodrobna slovanskou mythologii a pohádkosloví, měl sílu visionářského synthetizujícího zraku. A byl především také veliký umělec slova, dovedl hníst mateřštinu v kouzelně zvukosledné verše. Proto byl povolán, aby vytvořil mythus o Čechově příchodu, aby zpodobil slávu i soumrak zlatého věku Libušina a aby básnicky ukázal rozpolcenému národu cestu k jednotě a k politické samostatnosti. Česká epopeje, spolu s Třemi legendami o krucifixu a s Plojharem, je důležitý odkaz národu od básníka revolucionáře, který by byl volil raději smrt než trvalý život v porobě.
Deset autorů divadelních her se sešlo v této knize. Jména jako Vrchlický, Stroupežnický, Drda, Čapek, Jirásek, aj. nám zde představují svá nejlepší díla. Hrátky s čertem, Bílá nemoc, Noc na Karlštejně, Lucerna....
Pražan Kosmas, jenž je čerstvě při penězích, se zamiluje do dívky jménem Marjána, známé též jako Madrána. Madrána se sice hodlá stát pouze jeho přítelkyní, nikoliv milenkou, souhlasí však, že společně vycestují do jejího rodného Španělska. 3. vydání.
Drama zasazené do Španělska 14. století zachycuje příběh čisté vášně a krvavé touhy po pomstě. Hlavní hrdinka, mladá doňa Sanča de Saldaňa, je provdána za starého dona Alvara, avšak zamiluje se do jeho syna. Don Alvaro své srdce zaslíbil jiné, dojde však k omylu a Sanča si myslí, že její city jsou opětovány.
Dopisy významného českého novoromantika adresované Karle Heinrichové (1858–1943), člence příbramského „Heinrichovského salonu“ a aspirující spisovatelce. Dopisy pokrývají období mezi lety 1880 a 1900. Uspořádal a vypravil Jan Voborník.
První díl souborného vydání Zeyerových dramat obsahuje hru Doňa Sanča, milostnou tragédii ze 14. století, v níž se španělská doňa zamiluje do nevlastního syna; dále oddíl nazvaný Tři komedie a obsahující díla Bratři (čínská komedie), Z dob růžového jitra (pastýřská hra biblická) a Lásky div (žaponská komedie); a konečně hruLegenda z Erinu, tragédii o Ossianovi, synovi irského krále Finna.
Druhý díl dramatických pracích Julia Zeyera přináší hry Stará historie (komedie o milencích ve stylu renesanční commedie dell'arte), Sulamit (dramatická báseň vycházející z biblické Písně písní) a Šárka (tragédie čerpající z českých pověstí o dívčí válce). 4. vydání.
Třetí díl souboru Zeyerových dramat obsahuje dvě divadelní hry. Tragédie Neklan pojednává v pěti jednáních o lucké válce – střetu knížete Neklana s luckým vládcem Vlastislavem. Radúz a Mahulena, Zeyerova nejslavnější hra, je pohádkové drama o lásce prince a princezny v kouzelném prostředí slovenských Tater. Označeno jako 2. vydání (ve skutečnosti 3. vydání).
Čtvrtý díl souboru Zeyerových dramat. Pod jabloní je poslední Zeyerova hra. Je inspirována srbskou lidovou tvorbou a zachycuje pohádkový příběh Živana a Danici, skromného páru, jenž v prostotě dovede nalézt štěstí. Příchod ženichův je koncipován jako středověké liturgické drama neurčené pro inscenaci. Libušin hněv, bohatýrská komedie ve třech dějstvích, pojednává o lásce tří sester z české mytologie – Kazi, Teta a Libuše se snaží získat své ženichy, přičemž překonávají nesnáze, které jim způsobí jejich příbuzná Zvratka.
V Praze vydaný německý překlad Zeyerových Tří legend o krucifixu, jež zachycují náboženské příběhy v pobělohorské Praze (Inultus), španělském Toledu (El Cristo de la Luz) a na Slovensku (Samko pták), a maloměstské prózy Rokoko.
Novela, která náleží k vrcholům autorovy tvorby, zavádí čtenáře do starého sešlého domu v zapadlé uličce pařížského předměstí. Tento dům zdobí starý heraldický znak, který autor v souladu se smutnými životními osudy nájemníků nazývá tonoucí hvězdou. Vypravěč příběhu – mladý český lékař, se náhodou dostává do tohoto domu a seznamuje se s tragickými příběhy několika starých, opuštěných žen i z duševními zápasy nešťastného slovenského intelektuála Daniela Rojka, u něhož se pocit národní malosti pojí se zklamáním nad vlastními nesplněnými sny.
Sbírka Fantastické povídky obsahuje čtyři delší příběhy: Z papíru na kornouty, Opálová miska, Vánoční povídka, Na pomezí cizích světů. V povídce Z papíru na kornouty, koncipované jako text nalezeného rukopisu, figuruje mnich z ožívajícího obrazu, který hrdinovi předčítá z rodinné kroniky. Záliba v okultismu se dědí z otce nasyna v novele Na pomezí cizích světů.
„Žaponský román“. Román ze starého Japonska o dobrodružné, ale tragické lásce dvou milenců, jejichž příběh končí smrtí. Román plný krásy, otázek cti, bídy, nástrah lásky a zdárném konci.
Báseň o osudové lásce Heleny a Achilla na ostrově Leukas. Vydal pro své přátelé a příznivce a frontispicem (suchá jehla) a dřevorytovou vignettou opatřil František Kobliha. Bibliofilie, 88 výt. na Van Gelderu vod. zn. I.
Román o osudové lásce umírajícího mladého muže ke krásné Caterině, prožívané na římském venkově v krajině etruských ruin, kde hledá, vzdálen od milovaných Čech, ztracené zdraví, zachycuje mnoho z životního pocitu Julia Zeyera na počátku 90. let 19. století. Komentář této edice systematicky odhaluje, že zvláštní snové okouzlení cizími látkami s hluboce procítěným vlastenectvím má své kořeny ve vlastním Zeyerově životopisu a v soudobé kulturní atmosféře, a dále analyzuje textovou situaci tohoto českého kosmopolitního autora. Edice Zdeňka Nováková, komentář Eva Stehlíková, Zdeňka Nováková a Rudolf Skřeček.
Výbor milostné poezie, v němž editoři nabízejí nejvýraznější texty předních českých básníků v rozmezí více než jednoho sta let. Knížka předkládá jednotlivé fáze vztahu muže a ženy tak, jak je zachytil Mácha, Erben, Neruda, Hálek, Heyduk, Zeyer, Sládek, Vrchlický, Sova, Bezruč, Březina, Hlaváček, Toman, Dyk a Šrámek. VýStanislav Kostka Neumann, Otokar Březina (p), Adolf Heyduk, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic, Josef Svatopluk Machar, Karel Toman, Julius Zeyer & Bohdan Jelínek
V tomto výboru je zahrnuto pět povídek, legend a balad o lásce a zradě, pomstě a odpuštění. Všechny jsou průzračné básně v próze, v nichž nejvýraznějším pocitem je melancholie, katarzní pocit sladkého smutku.
Příběh o opatovi Brandanovi. Vydává se se čtrnácti mnichy na moře. Překoná všechna nebezpečenstva a vrací se do svého kláštera. Čeká jen na chvíli, kdy si jej Pán k sobě zavolá.
Severská legenda je základem symbolické titulní prózy ve sbírce Maeldunova výprava a jiné prózy (Unie 1906). Její hrdina se vydává na moře pomstít vrahy svého otce a rukou osudu zažívá během řady fantaskních událostí osobní proměnu, po které si uvědomuje zbytečnost svého původního záměru. Povídky: Maeldunova výprava Pohádka o dobrém careviči Eustafovi Kristík Bílá holubice