Gottfried Keller
1819 - 1890
švýcarská
nehodnoceno
Mé hodnocení
Z díla nejvýznačnějšího švýcarského spisovatele 19. století, mistra výchovného románu a moderní realistické novely, přináší tento svazek výbor z jeho lyriky a dva cykly novel – Sedm legend (1872) a Epigram (1881). Básně obrážejí jeho spojení s přírodou, prostými lidmi i ohlasy bouřlivého politického vývoje v Německu (doba předbřeznová, revoluce roku 1848 a doba po ní), který básníka dovedl „až k osvojení nejvyšší pojmové formy německé revoluční demokracie, filosofie Feuerbachovy“ (G. Lukács). V Sedmi legendách a v Epigramu přetváří a dovršuje autor několik známých biblických námětů, jejichž motivem je láska v rozmanitých podobách. Ze světců se tu stávají lidé s pozemskými vášněmi, slabostmi, rozmary a podivnůstkami, a na jejich příbězích rozvádí autor své názory na vzájemné vztahy muže a ženy, na lidskou, společenskou a kulturní rovnost pohlaví a na podstatu lásky. Zároveň dospívá k vypravěčskému mistrovství, které se „uměleckou volností i přísností vyrovná klasickému vzoru všech novelistů, Boccacciovu Dekameronu“ (F. C. Weiskopf).
Publikováno:
1954
Původní název:
Züricher Novellen
Ve svých novelách Keller plasticky líčí švýcarskou přírodu i lid v tragických i humorných situacích. Vyniká jemným humorem, láskou ke svým hrdinům a překrásným spisovným jazykem.
Publikováno:
1953
Svazek obsahuje novely Romeo a Julie na vsi (1856) a Šaty dělají člověka (1874). Obě novely největšího švýcarského realisty 19. století jsou ze známé sbírky Lidé seldwylští. V první se vypravuje o oddané lásce a tragickém konci dvou mladých lidí, kteří se stali obětí mamonářských pudů a selské tvrdohlavosti svých znepřátelených otců. Skutečná tragika tohoto příběhu je tím silnější, že nešťastní milenci, protestující vší silou svého citu proti omezenosti a předsudkům, sami se ocitají v zajetí předsudků selského prostředí, z něhož vyšli, a to urychlí jejich záhubu. V druhé novele goldašští kupci zahrnou dary a poctami nezaměstnaného seldwylského krejčíka v domnění, že jde o polského šlechtice. Průběhem děje Keller důmyslně odhaluje nezvratný zákon buržoasní společnosti, ve které hodnotu člověka neurčují jeho osobní vlastnosti, nýbrž majetek a moc.
Publikováno:
1953
„Úsměvná pohádka pro dospělé Kocourek Sklíčko (1856) je vyňata z prvního svazku Lidí seldwylských. Má všechny příznačné rysy kellerovské ražby: kresbu realistickou, obrazivost romanticky bujnou a šelmovskou jiskřivost.“ Takto charakterizuje překladatelka první pohádku z pera švýcarského klasika, pohádku o dvorném kocourkovi Sklíčkovi a jeho dobrodružných cestách po střechách a půdách starobylých domů, filosoficky laděné vyprávění o lásce a životě. Ve druhé pohádce Sova Pálenka překladatelka podle dochovaného autorova náčrtu vypráví, jak se kocourek dostal k spisovateli Brkoslavovi, a rozvádí trpký příběh kocourkovy přítelkyně sovy.
Publikováno:
1971
Původní název:
Die Leute von Seldwyla
Novely švýcarského spisovatele 19. století, v nichž nastavil zrcadlo maloměšťácké společnosti, jejím nenapravitelným špatnostem, sobectví, hlouposti, závisti, útlaku a vykořisťování. Základní myšlenkou prvních dvou povídek „Trucovitý Pankrác“ a „Regula Amrainová a její nejmladší“ je přesvědčení, že člověku je dobro původně vrozeno, že dítě lze moudrým vedením vychovat v ušlechtilého člověka a že lze převychovat i člověka dospělého. Tragická balada „Romeo a Julie na vsi“ o dětech dvou znepřátelených sedláků, které se milují a spolu zemřou, patří mezi skvosty světové literatury. Satira „Tři spravedlivý hřebenáči“ je ironický obrázek šosácké omezenosti tří chytráků, kteří se chtějí neúmornou pílí, škrcením grošů a výhodnou ženitbou domoci dobrého bydla. „Kocourek Zrcátko“ vypráví o kouzelníkovi, který touží po pokladu, potopeném na dně studny a dá si od kocoura dát ženu zlou a ošklivou čarodějnici. „Kovář svého štěstí“ vypráví o seldwylském živnostníkovi, který se snaží polapit štěstí v podobě pěkného dědictví a o které se zas sám připraví, když si je chce pojistit, nevěrou a klamem. Novela „Zneužitá psaníčka“ se vysmívá pisálkům a škrabákům bez nadání, kteří se pachtí za vnější slávou. Historická novela „Diotegen“ zachycuje příběh dvou měst, pošetilé a veselé Seldwyly a pochmurného Ruechensteinu a dvou dětí, kteří se navzájem vykoupí z trestu smrti. Kellerovo (1819–1890) mistrovské dílo, cyklus novel Lidé seldwylští (poprvé pět novel roku 1856, druhý svazek rovněž o pěti novelách, 1873–74) líčí sice individuální, ale pro Švýcarsko typické osudy lidí za raného stadia kapitalismu. Tu autor čerpá z vlastních dětských vzpomínek, tu vychází ze skutečných událostí (jako právě v nejslavnější novele Romeo a Julie na vsi), tu romanticky námět přetváří svým humorem v dílko neromantické, tu se dotýká palčivých otázek společenských. Ale rozmanitost námětů a problémů má u Kellera jedno společné: Co je dobré a opravdové, prorazí a je života schopno, všechno nepravé a licoměrné musí zajít nebo ustoupit z výsluní života a spokojit se skromnou existencí v pozadí.
Publikováno:
1956
Původní název:
Romeo und Julia auf dem Dorfe
Novela curyšského básníka a spisovatele 19. století, která na základě dvou skutečných událostí líčí shakespearovské drama lásky ve venkovském prostředí. Dva mladí lidé z chudých venkovských rodin, žijících v nesmiřitelném nepřátelství, zvolí smrt ve vlnách řeky, když nemohou nalézt u svých rodičů pochopení pro svůj vztah.
Publikováno:
1968
ISBN:
01-919-68
Výbor novel významného švýcarského autora vybral a uspořádal Josef Čermák.
Publikováno:
1980
ISBN:
24-069-80
Výbor z dopisů a deníků významného demokratického spisovatele (1819–1890). Kromě dopisů je do svazku pojata Kellerova nejobsáhlejší literární a politická studie, čtyři recenze o knihách Jeremiase Gotthelfa, ukazující autorovo politické stanovisko a tlumočící jeho názory na poslání literatury. Závěrem je připojena obsáhlá životopisná studie maďarského literárního historika G. Lukácse.
Publikováno:
1958
Gottfried Keller znázorňuje vo svojich novelách švajčiarsku prírodu, život ľudu v humorných aj tragických polohách. Vynikajú jemným humorom a láskou k človeku. Tento výber tvoria najcharakteristickejšie Kellerove novely zo zbierok Ľudia zo Seldwyly a Zürišské novely.
Publikováno:
1963
Původní název:
Der grüne Heinrich
Stěžejní dílo německy píšícího švýcarského básníka a prozaika, jednoho z nejvýznačnějších představitelů realismu 19. století. V tomto autobiografickém románě výchovném, prohlašovaném za jakési opožděné dovršení vývoje klasického období německé literatury, líčí na pozadí převratných politických zápasů životní osudy malíře krajináře, který po velkém rozletu si nachází jiný životní cíl, praktickou občanskou činnost v malé obci.
Publikováno:
1969
Původní název:
Der grüne Heinrich
V tomto autobiografickém románě výchovném, prohlašovaném za jakési opožděné dovršení vývoje klasického období německé literatury, líčí na pozadí převratných politických zápasů životní osudy malíře krajináře, který po velkém rozletu si nachází jiný životní cíl, praktickou občanskou činnost v malé obci.
Publikováno:
1931
Původní název:
Der grüne Heinrich
V tomto autobiografickém románě výchovném, prohlašovaném za jakési opožděné dovršení vývoje klasického období německé literatury, líčí na pozadí převratných politických zápasů životní osudy malíře krajináře, který po velkém rozletu si nachází jiný životní cíl, praktickou občanskou činnost v malé obci.
Publikováno:
1931