Klub čtenářů (KČ) vznikl 1. února 1953 a knihy v této edici vycházely až do r. 1994.lgakovovi), tradiční výběr autorů představuje prózu německou (Lion Feuchtwanger a Thomas Mann) a francouzskou (Honoré de Balzac, Victor Hugo, Anatole France), anglickou literaturu zastupují vedle Shakespeara Thomas Hardy a Gilbert K. Chesterton, americkou Mark Twain a Sinclair Lewis.
Výbor z detektivních povídek Chandlerových, který dostává český čtenář do rukou, seskupuje dvanáct příběhů, jejichž hrdiny jsou sice různí soukromí detektivové, mají však vzácně jednotný, typicky chandlerovský charakter: jsou ochránci slabých a napadených, jsou to nepodplatitelní a neohrožení vykonavatelé spravedlnosti, muži bojující proti korupci v jakékoli podobě. Všímají si anomálií života kolem sebe a vyvozují z toho důsledky. Jsou často posledním útočištěm ztracených a pronásledovaných. Příběhy zavádějí čtenáře do nejrůznějších prostředí na Floridě a v Hollywoodu. Stejně jako ve svých románech projevuje se v nich autor jako vážný spisovatel, jemuž nejde jen o předem danou logickou konstrukci a postupné dedukce skryté či zřejmé. Je na nich patrna práce s jazykem, mají promyšleně stavěné dialogy. Chandler v nich vytvořil celou galerii originálních postav. Také jeho přímo barevná vize města a popisy přírodních jevů jsou mimořádně sugestivní. Úvod k výboru tvoří Chandlerova známé esej Prosté umění vraždy, autorské zamyšlení nad uměním detektivního románu.
Devatero povídek (Rybí láska, Věruška, Ariadna, Člověk ve futrálu, Angrešt, O lásce, Dáma s psíčkem, Náhlá komplikace, Dopis) představuje jen výběr námětů na titulní téma. Pořadatelé se snažili, aby čtenář i na minimální ploše dostal pokud možno maximální příležitost udělat si alespoň přibližnou představu o rozmanitostia bohatství poloh, v nichž se autor vyrovnával s milostnou problematikou. Vedle povídek nesoucích se v rovině lyricky tragických, vážných mravně psychologických studií se vyskytují i povídky, jež mají blízko k tragikomicky satirické, persiflážně rozvedené anekdotě. Neprodejná členská prémie Klubu čtenářů.
Dílem Antoina de Saint-Exupéry vstoupilo do literatury nové téma - člověk odpoutaný od země. Dnes, kdy je obloha propletena houštinou leteckých linek, se nám téměř nechce uvěřit, že nás od počátku dopravního letectví dělí jen několik desítek let. A právě počátky tohoto nového oboru lidské činnosti jsou námětem prvních dvou Saint-Exupéryho próz KURÝR NA JIH a NOČNÍ LET. Dýchá z nich opojení nad lidskými možnostmi, opojení z dobrodružství, odvahy, podstupovaného nebezpečí. V ZEMI LIDÍ si už Saint-Exupéry klade a zodpovídá otázky. Při pohledu na zemi z výšky jako by tím palčivěji vyvstávaly základní problémy lidských vztahů, jako by se snáze rozpoznávaly pravé hodnoty, oproštěné od nánosu konvencí. A ve VÁLEČNÉM PILOTOVI pak užívá Saint-Exupéry svých osobních zkušeností nejen k postihnutí průběhu zoufalé a marné obrany před fašistickým vpádem, ale i k vystižení celé proměny lidské psychiky tváří v tvář válce. MALÝ PRINC, kterým celý soubor předznamenáváme, je jednou z nejoblíbenějších dětských knížek, ale má mnoho co říci i dospělým, kterým by se třeba dětská kniha do ruky nedostala. Jeho něha, láska k lidem i ke všemu krásnému, jeho jímavá poezie vyjadřuje lidské i umělecké krédo spisovatele, který patří k nejhumanističtějším umělcům tohoto století.
Úsměvné a lehce satirické vyprávění o intimním manželském životě půvabné učitelky kuchařského umění s jejími dvěma partnery, z nichž první je roztomilý flákač a hráč rulety, zatímco druhý je úctyhodným lékárníkem.
Je téměř neuvěřitelné, že americkému spisovateli a dramatikovi Thortonu Wilderovi (1897–1975), jejž mimo jiné proslavil muzikál Hello, Dolly!, bylo v době, kdy dokončil román Devět měst, sedmdesát pět let. Úsměvný román o svérázném učiteli na volné noze, který zasahuje do životů svých svěřenců a přitom si ze všech sil hájívlastní svobodu a nezávislost, je psán s bezstarostnou lehkostí mladého svobodomyslného muže, kterému nic lidského není cizí. Hrdina románové mozaiky složené z třinácti pikareskních příběhů obyvatel přímořského letoviska Newportu v sobě ukrývá množství autobiografických rysů svého tvůrce. Román, který je skutečnou čtenářskou lahůdkou, přeložil známý rozhlasový komentátor Karel Kyncl se svou chotí Jiřinou. V prvním českém vydání (podobně jako u překladu Clavellova Krále Krysy) nemohla být uvedena jejich jména, Kynclovi byli tehdy zapsáni na černé listině jako nepřátelé režimu.
Soubor dobrodružných a tajemných povídek proslulého skotského autora z 2. poloviny 19. století. V čele svazku stojí proslulý povídkový seriál Klub sebevrahů, následuje povídka Pavilón na písčinách. Následují povídky, v nichž se zabývá psychickým rozdvojením člověka, věčným svárem dobra a zla. Ze vzpomínek na jižní Francii vzniklo úsměvné a mravoučné vyprávění pod názvem Franchardský poklad a zkušenosti z pobytu v oblasti Jižních moří byly podkladem pro napínavou realistickou povídku Falesánské pobřeží. Povídky: Klub sebevrahů (obsahuje tři texty: Příběh o mladíkovi se smetanovými dorty, Příběh o lékaři a lodním kufru, Fiakrové dobrodružství), Pavilón na písčinách, Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda, Markheim, Kumpáni, Franchardský poklad, Falesánské pobřeží.
Čtyřiatřicet povídek známého spisovatele se snaží ukázat mnohotvárnost a všestrannost jeho talentu. Jde o příběhy, v nichž se jeví jako předchůdce povídky kriminální a detektivní, vědeckofantastické a jako žánru označovaného jménem horror. Autor v nich rozehrává svou jedinečnou fantazii a uplatňuje smysl pro logickou a rozumovou konstrukci. Povídky: Pád do Maelstömu, Rukopis nalezený v láhvi, Podlouhlá bedna, Vraždy v ulici Morgue, Zlatý brouk, Vrah jsi ty !, Předčasný pohřeb, Jáma a kyvadlo, Zánik domu Usherů, Sud vína amontilladského Skokan, Maska Červené smrti, Muž davu, Démon zvrácenosti, Berenice, William Wilson, Černý kocour, Zrádné srdce, Eleonora, Medailón, Rozhovor Eirose s Charmionem, Příběh z Rozeklaných hor, Tisící druhý Šeherezádin příběh, Senzace s balónem, Tři neděle v týdnu, Von Kempelen a jeho objev, O šizení jakožto exaktní vědě, Nikdy se s čertem nesázej o hlavu !, Ďábel ve zvonici, Král Mor, Anděl pitvornosti, Metoda doktora Téra a profesora Péra, Na slovíčko s mumií, Muž, který se rozpadl. Povídkář Poe. Vydání v Odeonu druhé. Edice Klub čtenářů, svazek 413.
Klasik americké detektivky a zakladatel tzv. drsné školy pracoval v nejrůznějších profesích, mimo jiné také ve službách slavné Pinkertonovy detektivní kanceláře v Chicagu. Díky tomu poznal důkladně nejen práci detektiva, ale také svět všemožných kriminálních živlů. Ve svých knihách Hammett vytvořil několik výrazných typů detektivů, kteří podobně jako jejich protivníci, zločinci, nejsou ani zcela dobří, ani zcela zlí. Mezi ně patří také malý tlustý detektiv z Kontinentální (Continental Op), jenž vystupuje v sedmi povídkách vydaných pod názvem. Čtenář se prostřednictvím tohoto bezejmenného detektiva-vypravěče seznamuje se celým příběhem, jeho postavami a rovněž s autentickým prostředím amerických velkoměst dvacátých let minulého století.
Životní rekapitulace staré ženy a jejích dětí je podkladem pro velkou románovou fresku z Austrálie. Hlavní ústřední postavou je smrtelně nemocná stará paní, bývalá velká krasavice, obletovaná pro svůj vtip a obávaná pro svůj postřeh. Celý život se domnívala, že jí všichni a všechno musí sloužit a že si nic nemusí odříkat.Na konci života poznává, že sobectví je tragický životní omyl. Vděk a nevděk dětí, vztah rodičů k dětem a naopak, láska ve všech svých podobách, spravedlivost, vztah člověka k sobě samému i k jiným – to vše zachycuje autor ve svém bohatém románu.
Historický román z doby nizozemského protihabsburského odboje v 16. stol., kdy jeho nositeli byli námořní a lesní gézové. Hrdinové díla, hrabě Hendrik van Brederode - Velký géz - (zemř. 1568) a jeho sekretář, prožívají válečná a milostná dobrodružství, setkávají se s historickými osobnostmi své doby a jsou svědky života a neokázalého hrdinství lidu.
Velký Gatsby (1925), vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti. Selfmademan Jay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová však v éře prohibice do těchto sfér pronikli každý po svém a podobně se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké „nevinnosti“. Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého „zeleného světla“ oné „budoucnosti, jež před námi rok od roku ustupuje“ a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtu o věčné lásce. Fitzgeraldovo působivé zpracování meziválečné podoby amerického snu je v této edici doplněno nedokončeným románem Poslední magnát (1941), ve kterém se téma hledání, úpadku a pádu rozvíjí v atraktivních kulisách hollywoodských filmových ateliérů.
Román o životním, uměleckém i milostném hledání geniálního českého malíře J.Mánesa, ve kterém se před čtenářem rozevírají osudy celého mánesovského rodu. Z obrazu čes. společnosti min. stol. vystupuje řada význačných osobností tehdejšího kulturního života. S taktem je v knize zachycen rodinný život sourozenců Mánesových, největší pozornost je však věnována Josefu Mánesovi - jeho umělecký i životní zápas, jeho milostná zklamání, krize, vrcholící tragickou duševní chorobou.
Marťanská kronika: Jedno z nejslavnějších děl Raye Bradburyho vlastně není románem. Je to soubor kratších i delších textů, povídek, náčrtů, popisů a příběhových spojek, které se dají pojmout skutečně pouze pojmem kronika. Kniha zachycuje události dvou planet ovládaných lidským pokolením mezi lety 1999 až 2026 okem spisovatele z poloviny minulého století, děsivou vizi budoucnosti odrážející lidský duch v celé jeho kráse a zrůdnosti. Na Rudou planetu ze Země startují jedna raketa po druhé, expedice za expedicí, snažící se prozkoumat neznámá území nebeského tělesa. Každá ze skupinek se tu setkává různým způsobem s původním obyvatelstvem – marťany. Ti si vybudovali v průběhu věků vyspělou společnost plnou výstavních měst, hradů a zámků, umění a vědy, která stojí na základní vlastnosti celé populace – telepatii. 451 stupňů Fahrenheita: Guy Montag, hrdina románu žije ve své ohnivzdorné vile obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a také ovšem policejních helikoptér a mechanických „ohařů“, kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince. Kdo je však tímto „zločincem“? Ten, kdo překročí základní zákon této utopistické civilizace, tj. ještě vlastní a čte knihy, kdo nemyslí tak, jak je předepsáno myslet, kdo se pokouší uvažovat samostatně. Tohoto „zločinu“ se právě dopustí Montag. A o příšerné, hrůzné štvanici, kterou na něho uspořádá policie ve svých helikoptérách, o zmechanizovaném děsu, který je mu v patách v podobě mechanického ohaře s prokainovou jehlou v čelisti, o úděsné televizní reportáži z této honičky a o konečném zániku onoho odlidštěného světa vypráví tento příběh. Je to jedno z nejlepších Bradburyho děl, v němž nastavil křivé zrcadlo fantastiky civilizaci moderního světa, jež člověku nepřinese skutečné štěstí, dusí-li v něm to nejcennější – lidskou myšlenku. 01-081-78
Obsahuje čtyři básnické prózy: O jedné závisti; Zpevanky, zpevanky; Tvář domova; Já se tam vrátím. První próza je vyznáním vroucího poměru ke světu dětí a jejich poezii, druhá je věnována lidové poezii, dvě zbývající jsou básnickým vyjádřením hluboké lásky k rodné zemi a krajině - Českomoravské vysočině.
Humoristická próza, která má v rámci autorova díla svojí poetikou a humorem nejblíže k Rozmarnému létu. V tomto díle vedlo Vančuru jeho zaujetí experimentovat s jazykem k nápadu založit text knihy na příslovích, odtud druhá část názvu. Neprodejná členská prémie Klubu čtenářů.
Město Ilium, stát New York, je rozděleno do tří částí. V severozápadní sídlí inženýři a manažéři, v severovýchodní sídlí stroje a jižní zaujímá oblast známá jako Domovina, kde žije naprostá většina obyvatel. Takových Ilií jsou po celé Americe stovky, veškerou kvalifikovanou práci tu vykonávají stroje, lidé si mohou vybrat pouze mezi armádou a hrubou nádeničinou. Mozkem Ilia je gigantický počítač, který nejen plánuje, kolik je třeba čeho vyrobit, ale určuje mimo jiné i to, komu se dostane vzdělání a čím bude. Tento plně automatizovaný a zmechanizovaný systém požaduje od lidí na oplátku za to, že jim poskytuje materiální pohodlí, jediné: aby byli poslušní a spokojení. Stroje však zbavily člověka toho nejdůležitějšího – pocitu, že je potřebný a užitečný, základu sebeúcty. Hlavní hrdina románu dr. Paul Proteus, ředitel Ilijských závodů, si postupně uvědomuje, že je nutné vrátit svět opět do lidských rukou. Narůstá v něm odpor proti prázdnotě hmotně úspěšného života, jehož se dobrovolně vzdá, a ocitne se v čele revoluční organizace, odhodlané skoncovat s nadvládou strojů. Vzpoura se však ironicky obrátí proti povstalcům… Vonnegutova chmurná vize Ameriky elektronického věku, okořeněná spoustou trefných satirických šlehů na adresu odlidštěné konzumní společnosti, není namířena proti vědění a technickému pokroku, je jen naléhavým varováním humanisty před jejich zneužitím a autor v ní daleko přesáhl hranice vědeckotechnické literatury.
Čelný představitel amerického realismu a naturalismu zpodobuje v románové prvotině osud dívky, která na sklonku minulého století odchází za štěstím do amerického velkoměsta. V jeho víru svádí boj o existenci a nakonec se stává slavnou herečkou, ale úspěch i peníze jí nepřinášejí hledané štěstí. V kontrastujícím příběhu jejího někdejšího milence zobrazil autor sociální rozpory tehdejšího amerického velkoměstského života
Lord Peter Views the Body / Striding Folly / Hangman’s Holiday
Český výbor z detektivních povídek autorky zahrnuje její nejlepší příběhy s lordem Petrem Wimseym a jeho komorníkem Bunterem, s Montague Eggem a nakonec i příběhy bez detektiva..
Sbírka Amok obsahuje osm novel, které vynikají jednak vytříbeným a rozkošatělým jazykem – nepochybně patří díky perfektnímu překladu Luby a Rudolfa Pellarových a Jaroslavy Vobrubové-Koutecké – a jednak svými syžety, které svým zpracováním nezapřou výrazný vliv Freudovy psychoanalýzy na autora. Jejich koncepce vytváří z knihy novel kompaktní celek, který zcela jistě potěší každého milovníka psychologické prózy, ale také milovníka kultivovaného jazyka. Kniha obsahuje tyto novely v překladech z německých originálů: - Amok, - Fantastická noc, - Knihomol, - Letní novelka – překl. Luba a Rudolf Pellarovi; - Zmatení citů, - Mučivé tajemství, - Neviditelná sbírka – překl. Jaroslava Vobrubová-Koutecká; - Šachová novela – překl. Rudolf Vápeník.
Patnát povídek patnácti českých autorů: Eva Bernardinová, Václav Dušek, Petr Hájek, Jan Kostrhun, Petr Koudelka, Lubomír Macháček, Jiří Medek, Jana Moravcová, Jiří Navrátil, Ota Pavel, Petr Prouza, Miroslav Rafaj, František Stavinoha, Jiří Švejda, Miroslav VízdalFrantišek Stavinoha, Jiří Medek, Miroslav Rafaj & Miroslav Vízdal
Patnát povídek patnácti českých autorů: Eva Bernardinová, Václav Dušek, Petr Hájek, Jan Kostrhun, Petr Koudelka, Lubomír Macháček, Jiří Medek, Jana Moravcová, Jiří Navrátil, Ota Pavel, Petr Prouza, Miroslav Rafaj, František Stavinoha, Jiří Švejda, Miroslav Vízdal.
Skandální kronika malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais nepotřebuje doporučení. Stavba obecního záchodku, která rozeštvala celé Zvonokosy na dva nesmiřitelné tábory – Záchodobijce a Záchodomilce – se stala autorovi záminkou k nepřekonatelně šťavnaté groteskní karikatuře, v níž se s vtipem a šarmem vypořádává s francouzskými veřejnými poměry po první světové válce. Košilaté a rozpustilé Zvonokosy u nás zdomácněly díky mistrnému překladu Jaroslava Zaorálka, jehož lehkost a rozverná hravost vytvářejí dojem, že mezi čtenáři a autorem originálu není prostředníka. Edice Klub čtenářů, svazek 465.
Antologie přináší výběr ze sbírek Jsem apoštol nového žití, Satanova sláva mezi námí, Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů, vod a strání, Nové zpěvy, Třicet zpěvů z rozvratu, Rudé zpěvy, Písně o jediné věci, Srdcová dáma, Žal, Srdce a mračna, Bezedný rok, Zamořená léta a z veršů z pozůstalosti. Podstatně však čerpá ze sbírky Sonáta horizontálního života.
Amerika 80 let - defilují zde psanci, muži zákona, farmáři, odhodlání vyrvat půdě co to jen půjde, bandité, vyrvat vše farmářům. Blue Russell je mechanikem a je donucen svým bratrem Clayem, který se dal na zločineckou dráhu, pomáhat otevírat sejfy, je stíhán pro vraždu, aby nakonec vyšlo najevo, že nic nespáchal a s pomocí šerifa Bassetta má možnost vše napravit.
Patnáct nejzábavnějších Lúkianových satir, parodií a dialogů je zhruba pětinou toho, co se nám z díla rozverného antického vypravěče zachovalo. Všecky vynikají břitkým vtipem a osvobozujícím smíchem. V Hostině ukazuje spisovatel, jací jsou filozofové v jeho době pokrytci a šarlatáni: ti, kdo z řečnických kateder hlásají lidstvu ideály snášenlivost, zdrženlivosti a skromnosti se na hostině u bohatého mecenáše přejedí, opijí a vyčtou si tak hrozné věci, že se ze slovní půtky vyvine nakonec pěstní potyčka a hodovníci odcházejí se šrámy, boulemi a pohmožděninami. V Cestě nad oblaky se autor posmívá plané honbě za bohatstvím, ve Snu víře v převtělování, v Příživníkovi paroduje lidskou dotěrnost, ve Vyděděném se dozvídáme o léčebných postupech starověké medicíny, v Oslovi o kouzelnických praktikách thesalských čarodějnic i o milostných dobrodružstvích jejich služek. Korunou Lúkianových vyprávění je fantazie o cestě na Měsíc, do podsvětí a na Ostrovy blažených a Ostrovy hříšníků, nazvaná ironicky Pravdivé příběhy. pod slupkou nezávazných rozpustilostí se tají v pracích antického satirika nejedna hlubší myšlenka a záleží na důvtipu čtenáře, kolik si z těchto úsměvných historek odnese jadrnějšího fládru.
Autobiografický román, v němž autor líčí průběh vlastního života v kontextu vývoje evropských dějin do 20. let tohoto století. V zahloubaném vyprávění napříč světem hledá odpovědi na největší životní otázky a prochází postupně čtyřmi stádii vývoje, jehož nositely jsou Ježíš, Buddha, Lenin a Řek Zorbas.
V románě Kdo jinému jámu kopá zpracoval Simenon údajně skutečnou událost, která svými kořeny sahá do počátku století, ale její soudní dohra a skandál „causy Ferchaux“ ve Francii spadají do let třicátých. Nepopsal vzestup firmy bratří Ferchauxových. Zaujal ho až jejich napohled nesmyslný pád a konec celé historie, daný mimo jiné i společenským rozdílem obou bratří: starší prožil vlastně větší část života v africkém pralese, kdežto mladší vedl obchody v Paříži a jeho život nabyl společenského lesku milionáře. Sleduje ve svém románě toho staršího, muže z buše, bezohledného, dravého. První „obraz“ se odehrává v Normandii, kde starší Ferchaux po vypuknutí aféry hrozí, útočí a snaží se kompromitovat veřejné činitele. Není ochoten ke kompromisu, který by aféru uhladil. A tak se stane nepřítelem číslo jedna a je na něj vydán zatykač. Prchá do Jižní Ameriky, kde se s ním setkáváme v obraze číslo dvě. Zde jde již o nemocného starce. Svou při nevyhrál, ale bojuje dál. Aby nebyl sám, vzal s sebou z Francie jako tajemníka chorobně ctižádostivého slabocha, toužícího po bohatství a snadném životě. Stejně dravého, jako byl kdysi sám. Simenon nepostupuje tak, aby vytvářel napětí dějové, ale sugestivním, přestože statickým způsobem je stejně vytváří. Kniha Kdo jinému jámu kopá patří mezi nejlepší Simenonovy psychologické romány bez detektiva. Zdroj: Přebal knihy
Už titul Zeyerovy knihy napovídá, že půjde o vyprávění, děje a situace, postavy i celkový kolorit, který patří dávné minulosti. A skutečně: látka čerpá ze starofrancouzského eposu z 12. století. Zeyer pro svou knihu využil i nordické pohádky a křesťanské legendy stejně jako motivy i formální postupy z pohádek.
Stručné dějiny Prahy Poznámky Františka Palackého Zapomenuté dílko velkého dějepisce V knížečce jsou mnohé barevné a černobílé reprodukce. Neprodejná členská prémie Klubu čtenářů.
Román Kdo by se taky smál má v díle Anguse Wilsona zcela ojedinělé postavení svou neobyčejnou šíří záběru. Jeho časové rozpětí je obdivuhodné - před našima očima ožívají scény zachycující Anglii v letech 1912–1967. Autor se nesnaží o úplnost pohledu, nejde mu ani o zobrazení nejdůležitějších dějinných událostí. Třebažemá dílo historickou dimenzi a obsahuje společenský komentář v nejširším slova smyslu, nelze jej pokládat za kroniku či historický román. Román sestává z odpozorovaných impresionistických črt, přesně odposlouchaných útržků konverzací.
Lyrický a satirický tón najdeme ve třech příbězích Pastýřů noci splývající v jediném vyprávění o barvitých příhodách, jenž se udály v bahijském hlavním městě Salvadoru, někdejším sídle portugalských generálních guvernérů a místokrálů v brazilské kolonii, kde se soustředila sama podstata brazilství, směsice ras a kultur,z níž se zrodil brazilský národ. Sao Salvador da Bahia de Todos dos Santos se stalo rušným centrem lidu, jehož značnou část tvoří potomci afrických otroků dovážených na třtinové plantáže, kteří si po staletí dokázali udržet svou kulturu, tance i zpěvy, své víry a obřady.
Román, poprvé vydaný pod názvem Stanice Bouřná, obsahuje tři tematické roviny: rovinu mýtu, současnosti (s reminiscencemi stalinského období) a budoucnosti (kosmické lety), které se ale spojují ve chvíli, kdy si člověk uvědomuje, že jeho místo na světě je po boku předků.
Výbor z Nezvalovy milostné poezie. Výbor těží nejenom z básnických sbírek, ale také z Nezvalových her (Milenci z kiosku, Manon Lescaut, Smrt v květnu...) Kniha je doplněna ilustracemi a doslovem. Výbor uspořádal, ediční poznámku a doslov napsal Milan Blahynka. Vydání první.
Na oddělení veřejné zdravotnické služby v San Francisku zavládne panika, neboť se objeví záhadné onemocnění, podobné zápalu plic, jež má však stoprocentní úmrtnost.
Z anglických originálů The Music School (1966), Museum and Woman (1966), Bech, a Book (1970), Problems and Other Stories (1979), Too Far to Go (1979) a Bech is Back (1982) zhruba třicítku povídek vybral, uspořádal, přeložil a doslovem opatřil Antonín Přidal. Povídky tématicky nevybočují z hlavního proudu Updikovy tvorby, soustřeďují se naamerickou středostavovskou rodinu, její změny, proměny a posuny hodnot v období od 50. do 70. let minulého století. Jeho pohled na manželské troj- a víceúhelníky je věcný, bez zbytečného moralizování. Krizi manželství si ostatně sám prožil.
Čtyřdílný román zobrazující spojení finančního světa (v podání bankéře Nucingena) s pařížským podsvětím. Lucien (hrdina z předchozích Balzacových Ztracených iluzí) se již naučil „umění žít“. Zůstal slabochem, který se žene pouze za milostným uspokojením nebo společenským úspěchem. Na jeho povahu doplácí i milenka Ester – kurtizána, kterou společenské podmínky vehnaly do role ženy obšťastňující mužskou společnost, jíž však hluboce pohrdá... 01-007-85
Fiesta (1926) je román o tzv. ztracené generaci, která po válečných zkušenostech prožívá hořkou deziluzi a ztracená léta se snaží nahradit honbou za nejrůznějšími prožitky. Jádrem vyprávění je atmosféra ve skupině lidí, kteří se vypravili do Španělska za býčími zápasy a rybařením a při ztřeštěných zábavách se každý znich snaží nalézt odpověď na otázku, jak dál žít. Novela Stařec a moře (1952) je hluboce lidským příběhem starého rybáře, který na sklonku svého života svede vítězný zápas s obrovským mečounem.
Mladému panu Ravenswoodovi zemře otec a celé sídlo a pozemky připadnou lordu Aschtonovi a jeho rodině. Ravenswood touží po pomstě a vydá se s puškou směrem k sídle Aschtonových. Cestou se mu ale stane podivná věc. Zachrání dva lidi, kteří se vypravili na procházku, před zuřícím býkem. Je to lord Aschton a jeho půvabná dcera Lucy. Ravenswood upustí od pomsty a vrací se zpět na své nynější sídlo, které přímo vyzařuje chudobou. V domě má ubytovaného "přítele". Jednoho dne si vyjedou. Ravenswoodův přítel spatří společnost lidí, kteří zrovna pořádají hon a drze se k nim vetře. Ravenswoodovi nezbývá než připojit se též. Uchvátí ho mladá dáma, která se lovu též účastní. Najednou začne pršet a tak se celá společnost, i přes Ravenswoodovo vylíčení své chudoby, přesune do jeho domu. Jeho sluha není daleko od zešílení. Povede se mu zavřít vrata a nepustí do domu druhou polovinu společnosti (Ravenswood nic netuší). Všichni co se nedostali dovnitř jsou dotčeni a nejvíce Ravenswoodův "přítel", který ho vyzve na souboj. Ten však odmítá. Druhou polovinu společnosti tvoří lord Achton a jeho dcera Lucy. Ravenswood propadne Lucyinu kouzlu a zamiluje se do ní. Později je hostem v jejich sídle. Na radu lorda Achtona jde navštívit starou Alici. Když ho Alice uvidí v doprovodu Lucy, zděsí se. Pošle Lucy pryč a radí mu, aby odjel pryč a to hodně daleko nebo bude litovat. Rozhodne se odjet. Plán mu ale zmaří Lucyin bratr. Jde tedy za Lucy, což se mu stane osudným. Oba mladí lidé si vyznají lásku a tajně se zasnoubí. Ravenswood chce zasnoubení oznámit lordu Achtonovi, ale Lucy naléhá, aby to nedělal. Mezitím se lord Aschton rozhodne pozvat na své sídlo příbuzného mladého Ravenswooda, který může pomoci Ravenswoodovi získat jeho majetek zpět. O pár dní později se tuto skutečnost dozví jeho manželka, zuří a rozhodne se vrátit se okamžitě domů. To také učiní, ale bohužel se vrací domů právě ve chvíli, kdy přijíždí návštěva. Udělá manželovi scénu a Ravenswooda doslova vykopne z domu. Oznámí Lucy, že si vezme, ať chce nebo ne, jiného muže. Rozzuřený Ravenswood se rozhodne soudit se s Aschtonem o majetek. Učiní to a rozzuří tím i lorda Aschtona. Později se dozví, že Lucy svolila k sňatku a rozhodne se vrátit jí půlku rozlomené mince (důkaz věrnosti). Lucy je zničená, ale přesto se vdá. Ve svatební noc se zavře s novomanželem v ložnici. O něco později se z toho pokoje ozve děsivý výkřik. Hosté se polekají. Lord Aschton vtrhne do pokoje a najde na zemi pobodaného novomanžela. Lucy se přitom s příšerným smíchem krčí v rohu. O pár dní později umírá. Ravenswood dostal výzvu k souboji od lorda Aschtona i od (již vyléčeného) novomanžela. Přijímá. Při cestě na smluvené místo však sjede i se svým koněm do moře a utopí se. Tak tragicky končí příběh.
Kniha obsahuje dva díly: Plavci na západ a Doma a znovu na lodi. Ilustrace Adolf Born. Román švédského humoristy z období vikingských výprav z doby, kdy do severských zemí zvolna začínalo v 10. století pronikat křesťanství. Autor barvitě kreslí podnikavého vikingského náčelníka a jeho druhy, přímočaře líčí jejich dobrodružství as notnou dávkou humoru zbavuje toto období nánosu mýtů. přeložené originály: 1941 (Röde Orm. Sjöfarare i västarled.) 1963 (Röde Orm. Hemma och i österled) 01-087-85
Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) je román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Jde o první díl autorovy volné trilogie z polských dějin, jejíž další dva díly se jmenují Potopa a Pan Wołodyjowski). Děj románu, který měl obrovský úspěch, se odehrává v období vypuknutí ukrajinského kozáckého povstání Bohdana Chmielnického (tedy okolo roku 1648) proti polskému státu. Ohněm a mečem je velmi čtivá kniha s napínavým, až dobrodružným příběhem, který se s historickou skutečností shoduje jen ve velmi hrubých obrysech. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů autor současně rozvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. V knize vystupují také pan Wolodyjowski a pan Zagloba, postavy, které provázejí čtenáře celou trilogií. Sienkiewicz psal román také s myšlenkou, aby byl morální vzpruhou pro Poláky, jejichž stát byl už sto let rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Podle románu natočil roku 1999 polský režisér Jerzy Hoffman stejnojmenný velkofilm. Hoffman natočil i následující díly Sienkiewiczovy trilogie, je však zajímavé, že tento film vznikl jako poslední. První byl Pan Wołodyjowski roku 1969 a pak následovala roku 1974 Potopa.
The Club of Queer Trades / The Man Who Was Thursday
Dvojsvazek obsahuje sbírku šesti povídek Klub podivných stížností a román Anarchista Čtvrtek. Klub podivných živností: Než Chesterton přivedl do světa kriminálních záhad otce Browna, vyzkoušel si poprvé tento žánr na sérii šesti pseudodetektivních povídek, které se zrodily z nápadu „postavit detektivku na hlavu“. Proč by se museli vždycky za každým podezřelým tajemstvím skrývat zločinci se zlými úmysly? Vypravěč Swinburne se svými přáteli na pochůzkách Londýnem odhalí po detektivní pátrání šest ojedinělých, leč zcela řádných profesí a s tím jejich instituci – Klub podivných živností. Je to spolek sdružující excentrické osoby, které objevily dosud neexistující živnost. Přitom podmínkou je, že zaprvé nesmí jít o variaci již fungující životnosti a zadruhé že nová živnost musí svému vynálezci skutečně přinášet zisk. Anarchista Čtvrtek: Anarchista Čtvrtek je románová fantazie – noční můra, kterou zakouší mladý básník, když se vrací jedné noci pozdě domů, zaujat rozhovorem s jiným mladým básníkem-anarchistou. Ve snu se Gabriel Syme, policista Scottland Yardu z oddělení pro potírání anarchismu a básník v jedné osobě, octne v nejvyšší radě anarchistů jako kamarád Čtvrtek. Členové rady jsou pojmenování podle dnů v týdnu a jejich nejbližším úkolem je příprava atentátu v Paříži. Postupně se všichni shledávají na dobrodružné pouti a spojují své síly, aby dopadli a odhalili svého předsedu, záhadného a obávaného obřího může Neděli. Je to cesta, na jejímž konci ani tentokrát nestojí zločinec. Zlý sen nekončí výkřikem že snad, ale probuzením do čistého a klidného rána.
Romantika a dobrodružství lákaly človeka odjakživa. Nejinak tomu bylo i u amerického spisovatele Richarda Halliburtona, jenž díky veliké odvaze a houževnatosti dokázal prožít život neuvěřitelně barvitý, nabitý senzacemi a dobrodružstvím. Cílem první Halliburtonovy výpravy byla Evropa, kde třebaže zcela bez zkušeností, zato vybaven nezdolnou vůlí, úspěšně vystoupil až na vrchol Matterhornu. Svými dalšími výpravami chtěl dokázat, co se dosud nikomu nepodařilo, proto např. skočil do jedenadvacet metrů hluboké Studny smrti v Yucatánu, prožil noc na Olympu, nechal se uvěznit na Ďábelských ostrovech, aby poznal poměry v nejproslulejší a nejobávanější věznici na světě Častým zdrojem inspirace mu byla četba, putoval po stopách Odysseových, Kolumbových, Cortezových, stejně jako Hannibal přešel na slonu Alpy, pokusil se žit jako Robinson, přeplaval Helespont. Své cesty Afrikou, Evropou, Asií, Amerikou a Oceánií podnikal mnoha různými způsoby: pěšky, v nejrůznějších vozidlech i plavidlech a také letadlem. V honbě za ojedinělými zážitky a senzacemi se vždy zároveň snažil získat co nejvíce zeměpisných, kulturních i historických poznatků a ty pak osobitou, často humorně laděnou formou sdělit čtenáři. Svědectvím, že se Halliburtonovi jeho záměr zdařil, je především to, že i dnes, padesát let od napsáni poslední reportáže, zůstaly jeho cestopisy četbou poutavou, živou a stále přitažlivou.