Již jednou letěl nad rozlehlou zemí, a v té chvíli mu nikdo nemohl otřít slzy, pouze vítr. Bylo to dávno, ještě před zánikem Atlantidy. Tehdy, krátce před katastrofou, Žlezný anděl naposledy přeletěl její pláně a hory, aby se s tímto světem rozloučil, protože tušil blížící se konec mocné říše. Nyní letěl znovu, a vítr mu opět sušil tvář. Ale toto nebyla Atlantida. Když se díval dolů, přemýšlel, zda i tento svět čeká podobný osud. Byl už zničen? Neexistovala žádná naděje na záchranu, žádná obrana?