„Tady to musí být,“ zašeptala Laura Pattonová. „Jime, posviť mi prosím sem.“ Jim Cody, mladý novinář, se s neklidem rozhlédl. „Bojíš se, Jime?“ provokovala ho Laura. „Nesmysl!“ odvětil Jim a zapnul kapesní svítilnu, kterou držel v pravé ruce. Jasný paprsek světla se pohyboval po holých větvích keřů a rozpadajících se zdech starého opatství. „Už jen kousek,“ řekla Laura. Prošli si křovím, pod nohama jim křupalo suché listí. Nakonec stanuli na úzké cestě dlážděné kamenem. Laura sevřela Jimovu paži. „Už se blížíme, Jime.“ Její hlas byl napjatý a zrychlený nervozitou.