Námořník byl opilý namol! Potácel se skoro jako stéblo ve větru a vrávoral úzkou slepou uličkou, která ležela v nejtemnějším koutě Soho. „Rolling home… Rolling home… Rol…“ Nepříliš libozvučné námořníkovo skřehotání přerušil chraplavý kašel. „K čertu,“ zamumlal mořský vlk, „nejsem asi ve formě. Jo, jo, člověkstárne i hlas mě pomalu opouští.L Nemotorným pohybem si přejel rukou přes upocené čelo a pokračoval v cestě. Dostal se přesně o tři metry dál, až j nejbližší pouliční lampě. Chtěl se ještě zachytit o kandelábr, když tu spatřil nohy. Komíhaly se mu rovnou před očima.