Temnota byla naprostá, neviděl jsem ani záblesk světla. Pak mě zasáhl prudký úder do tváře. Automaticky jsem se bránil a mezi prsty jsem cítil pevnou, kožovitou strukturu. Kůže – ale čí? Co to na mě zaútočilo? Narazil jsem zády do skály a litoval, že jsem se do toho vůbec zapletl. Zvuk, který útočník vydával, mi byl známy. Schoulil jsem se a nakonec se mi podařilo ho přemoci a přitisknout k zemi. Ozval se tupý náraz a já se chtěl konečně podívat, kdo mě takhle napadl.