Dvanáct úderů kostelního zvonu z blízké vesnice právě doznívaly, když se hradní brána s podivným skřípěním otevřela, jako by ji poháněla neviditelná ruka. Padací most se s hlukem spustil a praštil do země, a v měsíčním svitu se zvířený prach třpytil jako drobné drahokamy. Ticho, které náhle nastalo, prořízl rytmický dusot kopyt. Bránou se řítil těžký vůz, poskakující po mostě a tažený dvěma černými koňmi. Znovu se vydal na cestu. Ďáblův kočár.