Ledový strach ho paralyzoval a pronikal až do morku kostí. Cyrill York se třásl, bojoval o každý nádech. S hlavou skloněnou seděl na zemi a dusil se hrůzou. Necítil žádné ruce, ale hrdlo mu svíralo neviditelné sevření, které sílilo a bránilo mu dýchat. Věděl, že je to konec. Měl to tušit, věděl, do čeho jde. Ale teď už bylo všechno pozdě, na výčitky i na rozvahu.