Jedna z pěti Dickensových vánočních povídek, která vypráví o snu poslíčka Tobiáška Ťapky. Zdály se mu hrůzostrašné věci, ale šťastně se probudil do pokojné a optimistické novoroční nálady. - Povídky měly ve své době přímý následek: sbírka na londýnské chudé ten rok několikanásobně stoupla.
Sociální thematika zpestřená romantickou zápletkou načrtnuta pevnou a zkušenou rukou spisovatele, jenž již svými životními osudy je předurčen, aby zúčtoval se sociální nespravedlivostí. - V paláci boháče Piołunowicze se schází dobročinná společnost, osnující veliké plány, zatím co naproti v barabizně hyne člověk, potřebujícíhmatatelné pomoci, domnělý vynálezce Hoff. Malíř Wolsky, jediný má konkrétní návrh - zřízení úvěrní společnosti - ale síla zla je větší: lichvář Gwoździcky, z něhož se vyklube malířův otec, koná a vykoná své zhoubné dílo a dokonce nešťastnou náhodou vraždí svého syna, aby protiklad sil byl symbolicky vyvrcholen.
Ve dvou autobiografických črtách ("Jak jsem se stal socialistou" a "Čím je mi život") líčí London s neobyčejnou lapidárností svůj přerod z individualisty v uvědomělého socialistu, když mu byl jeho těžký život "socialismus vtloukl do hlavy". Prvá ze dvou povídek do knihy pojatých ("Láska k životu") je příběh zlatokopa, bojujícího oživot s hladem a nebezpečími drsného Severu, druhá ("Odpadlík") je obžalobou vykořisťování dětské práce v továrnách, příběhem vzpoury chlapce, který opustí bezvýhlednou dřinu textilní továrny, aby se stal tulákem.
Řada povídek ze života dánského lidu. Tématicky jsou různorodé: čerpají z venkovského Bornholmu (kraje Nexöova), z prostředí rybářů, kameníků i hlavního města. Těžký je život vykořisťovaných a když Nexö vstoupil do literatury, zdálo se mu, že pro ně není naděje. Ale stále jasněji se mu rýsuje možnost vítězného boje za práva pracujících. Až na povídku poslední (napsanou k 1. lednu 1949) vznikly povídky této knížky v letech 1894-1915. Jejich autor se nedal svést žádným z "moderních" směrů a zůstal vždy důsledným realistou. Ve vysoké umělecké hodnotě a v ideovosti díla tkví jeho význam. Dnes - jak dokazuje též "Novoroční povídka", uvažující o politickém vývoji r. 1948 - zaujal Nexö nekompromisně své místo v táboru míru a skutečné demokracie.
Svazek obsahuje novely Romeo a Julie na vsi (1856) a Šaty dělají člověka (1874). Obě novely největšího švýcarského realisty 19. století jsou ze známé sbírky Lidé seldwylští. V první se vypravuje o oddané lásce a tragickém konci dvou mladých lidí, kteří se stali obětí mamonářských pudů a selské tvrdohlavosti svých znepřátelených otců. Skutečná tragika tohoto příběhu je tím silnější, že nešťastní milenci, protestující vší silou svého citu proti omezenosti a předsudkům, sami se ocitají v zajetí předsudků selského prostředí, z něhož vyšli, a to urychlí jejich záhubu. V druhé novele goldašští kupci zahrnou dary a poctami nezaměstnaného seldwylského krejčíka v domnění, že jde o polského šlechtice. Průběhem děje Keller důmyslně odhaluje nezvratný zákon buržoasní společnosti, ve které hodnotu člověka neurčují jeho osobní vlastnosti, nýbrž majetek a moc.
Ostrov pokrytců byl prvním v řadě satirických románů Johna Galsworthyho. Autor v něm podal zevšeobecněný kritický obraz anglické "ctihodné" společnosti, kterou v románě představuje buržoazie. Námět Ostrova pokrytců není složitý. Jeho hrdina Richard Shelton, typický představitel anglické privilegované společnosti, je zasnouben s dívkou ze zámožné aristokratické rodiny a celý děj románu se rozvíjí v průběhu několika měsíců jejich zásnub. Shelton náhodou pozná svět vyděděných a utlačených, kteří bydlí v bídných chudinských čtvrtích Londýna a to ho donutí, aby se zamyslil na nespravedlností světa.
V "Žalozpěvech", psaných většinou jako osobní listy manželce a nejmenovaným přátelům a obracejících se i k římské veřejnosti, vyjádřil antický básník svůj hluboký žal nad vypovězením z Říma do Tom. "Jeho básně jsou výrazem živelného protestu, který v podmínkách otrokářské společnosti skončil nutně jen rozkladem starýchmorálních představ... a posléze resignací v poměru ke společnosti, na druhé straně však vítězstvím nad starým mythem a osvobozením hlubokého osobního citu." Tam, kde přestal Ovidius, začala později středověká milostná poesie. Bolest básníka, který podlehl v nerovném boji, spojovala Ovidia přes staletí s mnohými velkými umělci pozdějších dob, na př. s Puškinem. (Podle úvodu.)
Tato prvotina Dostojevského byla s nadšením uvítána jako mistrné dílo kritického realismu. Formou románu v dopisech podává obraz života ponížených a ukřivděných obyvatel Petrohradu v polovině minulého století. Hrdinou knížky je Makar Děvuškin, úředníček, který starosti o chleba a strach z jeho ztráty spojuje s dojemnou péčí o osud bezbranné dívky. V jeho postavě je zachycena všecka tupost a omezenost tehdejšího kancelářského světa. Děvuškin nenalézá odpověď na otázku, jaké jsou příčiny sociální nespravedlnosti, není schopen postavit se na obranu svých práv. Když se Varvara provdá za statkáře Bykova, resignuje. Namísto soucitu s chudými lidmi nastupuje u autora beznaděje. A proto je v podstatě celý román jen výzvou k mocipánům, aby měli slitování se slabými a bezbrannými. Přesto však jím Dostojevskij donutil čtenáře k "volnomyšlenkářství" a kritice samoděržaví.
Jedno z klasických děl anglické literatury, v němž autor představuje čtenáři prostého, skromného kněze, člověka obdařeného nejušlechtilejšími vlastnostmi. Román, zpočátku idylický obraz života na anglickém venkově v 18. století, přerůstá ve své druhé části v kritický pohled na tehdejší společnost, krutou, sobeckou a lhostejnou k člověku a jeho utrpení.
V Mandragoře se Machiavelli s renesanční otevřeností vysmál lidské hlouposti a podal v páteru Timotejovi nezapomenutelný obraz prohnaného svatouška. Patřívalo k dobrému tónu pohoršovat se nad ožehavým námětem této komedie. Pohádkový námět Belfagora připomíná naší pohádku o čertu a Káče. I tento malý příběh je svědectvím toho, že Machiavelli byl nejen velkým mistrem slova, ale i vtipným pozorovatelem a bystrým znalcem lidského srdce. 2. vydání
Svazeček obsahuje šest povídek, které byly po prvé uveřejněny v letech 1900 až 1912. Všechny jsou chmurné a neklamně poznamenány dobou svého vzniku, vlivem dekadence, prostupujícím pocitem marnosti. Jejich thematikou je rozvrácený rodinný život české měšťácké společnosti, manželská nevěra, bezvýhledná poušť života jedince zakletého do svého já. Výběrem látky je odlišná jen titulní povídka, v níž je volně zpracována pověst o krysaři z Hammeln.Příběh končí záhubou celeho města a jeho chmurnost je ještě podtržena použitím faustovského motivu.
Výbor obsahuje charakteristické kapitoly z vrcholného historického díla Palackého Dějiny národu českého: založení a pád řiše Velkomoravské, doba přemyslovských (Přemysl Otakar II., Václav II. a III.) a lucemburských (Karel IV., Václav IV.) panovníků, slavné údobí husitského revolučního hnutí, vláda Poděbradova a následné třídní boje v době jagellonské. Výbor je opatřen předmluvou, charakterisující život, dílo a názory Palackého, vysvětlivkami a slovníčkem starých výrazů.
Výbor z poezie irského básníka, dramatika a esejisty, který se výrazně podílel na irském národním obrození a kulturním obrození přelomu 19. a 20. stol. Jsou v něm zařazeny lyrické písňové skladby, básně, kde reaguje na nejrůznější osobní zážitky a poznatky na současné události v tehdejších bouřlivých letech irských bojů za autonomii, a na vězení a popravu přátel, i básně z let 30., které jsou převážně inspirovány irským folklorem.
Kniha vypráví o chorobném a náhle osleplém žárlivci, do jehož domu, kvůli jeho oslepnutí a ku pomoci jeho ženě přichází pomocník. Slepý muž cítí, že jeho manželství je omylem, ale není silný na to, aby ho zrušil a tak stále hledá nové důkazy o nevěře své ženy, až přivede celé drama k tragickému rozuzlení.
Román patří k nejlepším autorovým dílům. Dějovou osu románu tvoří vyprávění starce, kterému se v posledních okamžicích jeho života vybavují ve vzpomínkách jeho dětství a mládí, všechno, co kdysi prožil. A toto vyprávění jako celek tvoří obraz života jednoho rodu, kde vztahy mezi jednotlivými jeho členy i všechny jejich činybyly určovány touhou po penězích a vzájemnou nenávistí. zdroj: mlp.cz
Автобиографическая повесть (Avtobiografičeskaja pověsť)
Sovětský spisovatel, jeden z těch, kteří byli pod tlakem poměrů ve dvacátých a třicátých letech opomíjeni, napsal ve své autobiografii vlastně román, neboť jeho život byl tak pohnutý, pestrý a bohatý na přímo dramatické chvíle a zvraty, že by je nemohl lépe vymyslet ani znamenitý romanopisec.
Román významného švédského spisovatele vyšel za poslední války a je průhlednou symbolickou satirou na hitlerovský režim. Děj se odehrává na renesančním dvoře kteréhosi italského knížete, kde šašek, zrůdný a nenávistný trpaslík, pronásleduje vše dobré a krásné.
Slavná kniha oblíbeného autora, který si získává stále nové generace čtenářů svým pochopením pro problémy lidských vztahů a existence. Země lidí je završením té části Saint-Exupéryho díla, která čerpala z jeho zkušeností civilního letce.
Výbor z próz amerického autora, osobního přítele Marka Twaina, jednoho z nejoriginálnějších talentů západního pobřeží (San Francisco) na sklonku 19. a začátku 20. století. Výbor představuje nám autora jako vypravěče „anekdot“, jimž dnes říkáme černý humor (Hypnotizér), jako mistra fantastického příběhu (Moxonův pán) a literárního horroru (Jedné letní noci), jako demaskéra válečné slávy (Syn bohů) a jako humoristu stíhajícího cynismus a sadismus (Jedné letní noci). V úvodu (J. Škvoreckého) několik ukázek z autorova „Ďáblova slovníku“ (Manželství – stav skupiny, sestávající z pána, z paní a ze dvou otroků a čítající celkem dva lidi). Edice Světová četba č. 373.
Román významné anglické spisovatelky, který je možno charakterizovat jako lyrickou komedii ze života střední anglické společnosti na rozhraní 18. a 19. století. Na pozadí poklidného denního života anglických středostavovských rodina nižší šlechty líčí příběh neprovdané dívky, která podlehla domluvám přítelkyně, varující před sňatkem z lásky... Předmluva Radoslav Nenadál: "Lyrická komedie empírového salónu"
Kniha obsahuje: předmluvu Ludvíka Páleníčka - Bard Chodska a tyto povídky: Četník Papež; Nezmar; Obrácení a polepšení kupce Šoršíka; Obraz (Ze života penzisty); Hrnčená bába.
Románová prvotina anglického prozaika polského původu, v němž mnozí spatřovali autora dobrodružných příběhů z jižních moří nebo z exotických pralesů. Teprve soudobé hodnocení nově osvětluje jeho tvorbu. Hrdinou knihy je rozpolcený člověk, který je vmanévrován do úlohy, na kterou nestačí. Na rozdíl od románových hrdinů 19. století nebudí sympatie čtenářů, ale jen lítost a odpor...
Výbor z díla českého básníka, prozaika a literárního kritika Jiřího Karáska ze Lvovic. Kromě dvou romanticky laděných povídek (Genenda, Zlověstná madona) a jedné ukázky literárněkritického textu (Karel Hlaváček) se soustřeďuje na Karáskovu poezii počínaje prvotinou Zazděná okna (z roku 1894) a konče Posledním vinobraním (z roku 1946). - Editor Jaroslav Med.
Společenskosatirický román z prostředí anglické společnosti 19. století. Příběh mladé vdovy ze středně bohaté anglické rodiny, která se vydává na dovolenou do Itálie, kde se zamiluje do mladšího muže. Rozhodne se, že se za něj provdá. Později mu porodí syna, ale sama u porodu zemře. Rodina v Anglii začne o syna usilovat. Mohlo by sezdát, že jde o trochu smutný, ne-li truchlivý příběh. Opak je pravdou. Setkáte se zde se suchým anglickým humorem.