Jedna z pěti Dickensových vánočních povídek, která vypráví o snu poslíčka Tobiáška Ťapky. Zdály se mu hrůzostrašné věci, ale šťastně se probudil do pokojné a optimistické novoroční nálady. - Povídky měly ve své době přímý následek: sbírka na londýnské chudé ten rok několikanásobně stoupla.
Ve dvou autobiografických črtách ("Jak jsem se stal socialistou" a "Čím je mi život") líčí London s neobyčejnou lapidárností svůj přerod z individualisty v uvědomělého socialistu, když mu byl jeho těžký život "socialismus vtloukl do hlavy". Prvá ze dvou povídek do knihy pojatých ("Láska k životu") je příběh zlatokopa, bojujícího oživot s hladem a nebezpečími drsného Severu, druhá ("Odpadlík") je obžalobou vykořisťování dětské práce v továrnách, příběhem vzpoury chlapce, který opustí bezvýhlednou dřinu textilní továrny, aby se stal tulákem.
V "Žalozpěvech", psaných většinou jako osobní listy manželce a nejmenovaným přátelům a obracejících se i k římské veřejnosti, vyjádřil antický básník svůj hluboký žal nad vypovězením z Říma do Tom. "Jeho básně jsou výrazem živelného protestu, který v podmínkách otrokářské společnosti skončil nutně jen rozkladem starýchmorálních představ... a posléze resignací v poměru ke společnosti, na druhé straně však vítězstvím nad starým mythem a osvobozením hlubokého osobního citu." Tam, kde přestal Ovidius, začala později středověká milostná poesie. Bolest básníka, který podlehl v nerovném boji, spojovala Ovidia přes staletí s mnohými velkými umělci pozdějších dob, na př. s Puškinem. (Podle úvodu.)
Jedno z klasických děl anglické literatury, v němž autor představuje čtenáři prostého, skromného kněze, člověka obdařeného nejušlechtilejšími vlastnostmi. Román, zpočátku idylický obraz života na anglickém venkově v 18. století, přerůstá ve své druhé části v kritický pohled na tehdejší společnost, krutou, sobeckou a lhostejnou k člověku a jeho utrpení.
Slavná kniha oblíbeného autora, který si získává stále nové generace čtenářů svým pochopením pro problémy lidských vztahů a existence. Země lidí je završením té části Saint-Exupéryho díla, která čerpala z jeho zkušeností civilního letce.
Románová prvotina anglického prozaika polského původu, v němž mnozí spatřovali autora dobrodružných příběhů z jižních moří nebo z exotických pralesů. Teprve soudobé hodnocení nově osvětluje jeho tvorbu. Hrdinou knihy je rozpolcený člověk, který je vmanévrován do úlohy, na kterou nestačí. Na rozdíl od románových hrdinů 19. století nebudí sympatie čtenářů, ale jen lítost a odpor...
Výbor z díla českého básníka, prozaika a literárního kritika Jiřího Karáska ze Lvovic. Kromě dvou romanticky laděných povídek (Genenda, Zlověstná madona) a jedné ukázky literárněkritického textu (Karel Hlaváček) se soustřeďuje na Karáskovu poezii počínaje prvotinou Zazděná okna (z roku 1894) a konče Posledním vinobraním (z roku 1946). - Editor Jaroslav Med.