Závěrečná část románu Bílé orchideje. Název je vzat od biblické symboliky: jako se v ohni zjevil Bůh, tak se zde zjevuje život v plné hloubce i mělkosti, bolesti i banalitě. Děj začíná roku 1905, ale zahrnuje i dobu po I. světové válce, jejíž mravní povrchnost je zpodobena s obdivuhodnou přímostí a odvahou. Paul Selmer je jižmužem a svádí těžké boje existenční, ještě více však duševní se všemi důsledky válečné psychózy, jenž na cestě světem nenechává v klidu ani tuto severní výspu Evropy.
Tři novely (Paní Waagová, Cizinka, Gunvald a Emma) o ženách, zklamaných osobním životem, které touží nalézt opravdovou lásku a porozumění, přičemž jejich úsilí vede často ke kompromisům. Autorka zavádí své hrdinky do malebné severské přírody a obohacuje tak děj o citlivé a výstižné vylíčení přírodních krás. Na druhé straně přibližuje i podmínky, v nichž ženy v 1. pol. 20. století žily, a odhaluje sociální problematiku tehdejší doby.
Sigrid Undset vypráví příběh Idy Alžběty, vdané za Frithjofa. Brzo si uvědomí, že její okouzlující manžel není schopen zajistit rodinu. Když se Frithjof zaplete s jinou ženou, Ida Alžběta jej opouští a přestěhuje se i s dětmi do jiného města. Příběh se odehrává v roce 1930. Stejně jako v dalších autorčiných románech, i zdejde o příběh vlivu špatné volby partnera na život postav.
Román jedné z nejvýznamnějších osobností severských literatur, norské spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny, Sigrid Undsetové (1882-1949) Jaro vyšel sice poprvé už v roce 1914, ale hledá odpovědi na otázky, které jsou navýsost živé i v současnosti. Ptá se na podstatu skutečné lásky mezi mužem a ženou, na smysl věrnosti a význam manželství. Psychologické portréty hrdinů navíc autorka vytváří s mimořádnou, strhující přesvědčivostí.
Román Jenny je tragický příběh malířky z Norska, která žije v Římě, v přívětivém i milém prostředí, které kontrastuje s drsnou přírodou a počasím její vlasti. Prožije zde velkou lásku, ale...
Kniha o velké a tragické lásce. Hlavní hrdinka, mladá Kristina, zemanská dcera z norských hor se zamiluje do lehkovážného Erlenda. Kvůli němu se vzepře svému otci, hřeší proti základním pravidlům slušnosti i mravnosti. Příběh se odehrává v barvitém prostředí Norska 14. stol. a v divoké norské přírodě, oživené v myslích lidíještě troly a vílami.
Kristina Vavřincova je příběh velké tragické lásky. V prvním díle sleduje život a citový růst a bloudění zemanské dcerky z norských hor od dívčích let až do sňatku s okouzlujícím, ale neukázněným Erlendem. Pro tuto lásku se mladičká Kristina dovede vzepřít i milovanému otci, dovede těžce hřešit proti nejzákladnějším společenským a mravním zákonům. Nesmírně tím však trpí, tím více, že brzy pozná Erlendovu lehkovážnost a nespolehlivost. Jeho slabosti ji jen ještě víc k němu připoutávají. Ovšem její láska se tím mění – vyprchává z ní pocit štěstí a prohlubuje se o vědomí odpovědnosti za dva. Příběh je zasazen do barvitého prostředí 14. stol. a do divoké norské přírody, oživené v myslích lidí ještě troly a vílami. Avšak lidské typy Undsetové mají nadčasovou platnost – jsou to lidé s vášněmi a bolestmi dnešního člověka.
2.díl norské ságy ze 14. století líčí další osudy zemanské dcery, která se z lásky vzbouřila proti dobovým konvencím. Kristinin život se vyvzdorovaným sňatkem s krásným, ale lehkomyslným Erlendem Nikolaussønem změnil od základu. Z děvčete, vyrostlého v zapadlém horském údolí v klidu harmonické rodiny, stala se teď Kristina –paní na panském dvorci uprostřed otevřeného kraje při Nidarosu, středu tehdejšího duchovního i mocenského života. Ale Kristina přesto není šťastná. Trýzní se výčitkami jak hanebně se zachovala při svém zápasu o Erlenda k těm, kdo ji nejvíce milují. Třebaže svou pílí brzy změní zanedbané Husaby zase v kvetoucí hospodářství a vrátí Erlendovu rodovému sídlu jeho někdejší čest, třebaže porodí Erlendovi sedm krásných synků a třebaže si všude získává úctu a přízeň – i láskyplné odpuštění rodičů, nedovede Erlendovi, zapomenout příkoři, které jí kdysi připravil. Dochází proto často mez nimi k nevůli i k odcizení. Avšak kdykoli je osud rozloučí nebo jakmile některému z nich hrozí neštěstí, oba zase cítí, že náleží neoddělitelně k sobě...
V tomto díle je Kristina už zralou ženou. Vládne pevnou rukou statku Jorungsgårdu a celé rodině, neboť lehkomyslný a ve své ješitnosti dotčený Erlend tráví většinu času na lovech a zábavách. Kristinin bývalý snoubenec a Erlendův sok, Šimon, který dobrovolně ustoupil jejich lásce, si vezme Kristininu mladší sestru a v nejtěžších chvílích se projeví jako věrný a obětavý přítel. Spolu se svými přáteli zachrání Erlenda před katastrofou. Osudy hrdinů se však nezadržitelně naplňují.
Dvoudílný historický román nás zavádí do norských dějin 13. století. Na pozadí feudálních svárů a válek líčí příběh člověka, který po životě plném bolesti nalézá vykoupení z těžké viny.
Dvoudílný historický román nás zavádí do norských dějin 13. století. Na pozadí feudálních svárů a válek líčí příběh člověka, který po životě plném bolesti nalézá vykoupení z těžké viny.
Historický román s námětem z období severských ság, vyznačující se neobyčejně plastickým vylíčením života norské a islandské společnosti na přelomu 10. a 11. století.
Knihu autorka napsala v americkém exilu za druhé světové války na popud Eleanor Roosseveltové, která ji vyzvala k napsání knihy o životě dětí před válkou. Šťastné dny jsou vzpomínkou tehdy již stárnoucí ženy na dětství svých třech dětí a na své rodné milované Norsko. Hlavními postavami jsou její dva synové Anders a Hans (v knize se jmenují stejně) a mentálně postižená dcera Maren Charlotta, v knize nazývaná Tulla. Spolu s jejich matkou a chůvou Theou prožíváme ve třech částech knihy hlavní události roku, na které se děti těší, a to vánoce, sedmnáctý květen (oslavy přijetí norské ústavy z roku 1814) a letní prázdniny. Kromě vzpomínek na dětství svých dětí autorka popisuje krásy norské přírody i starodávné norské zvyky.
Ústřední postavou obou románů je mladá žena Uni s uměleckými sklony, která touží uplatnit své nadání, ale není o svém talentu natolik přesvědčena, aby se zřekla lásky a rodinného života. Vzdává se tedy umělecké dráhy a po letech šťastného rodinného života však dospěje do období, kdy vyvrcholí její vnitřní konflikt mezi touhou po uměleckém uplatnění a rolí manželky a matky. Nakonec přijme roli obyčejného řadového vojáka, který nesmí zběhnout ze svého životního postu.
Měli zdánlivě všechno. Pak Sigurd podvede Nathalii a jako kdyby jejich 16-leté manželství nebylo. Život Nathalii se rozpadne, je to tak neuvěřitelně ponižující... S. Undset popisuje co se děje ve skrytých koutech naší mysli. Že se dokážeme zvednout a odpovědět si na základní otázku, co nás dělá dobrými lidmi a kdy jsme nejšťastnější.
Publikováno:1947
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.