Román ze života Prahy za třicetileté války vypráví o posledních slovanských řeholnících kláštera v Emauzích, kteří byli z rozhodnutí císaře Ferdinanda vyhnáni a jejich klášter byl věnován benediktinům, přišlým ze Španělska a cizím všemu českému lidu. V románu je zachycen též příběh Adama Křemence-Lapidaria, odrodilého Čecha, syna zchudlého měšťana a později převozníka v Emauzích, který ilustruje těžkou a chmurnou dobu pobělohorskou a tvoří protiklad k pevnému postoji prostých českých lidí.
Dvě pohádky z Třebízského díla. První vypráví o třech synech, z nichž nejmladší z pomocí lištičky zachrání svého otce a získá princeznu. Druhá zachycuje krutý život lišky a vlka, plný nenávisti a úskoků.
O perníkové chaloupce, Hrnečku, vař!, Krejčík králem, Jak dědeček měnil, až vyměnil, O neposlušných kozlatech, O nepravém a pravém čertu, Jak se stal Matěj Cvrček doktorem, O Palečkovi. Pohádky, kraťoučké i delší, veselé i vážné, pro malé čtenáře i starší čtenáře.
Sbírka pohádek a pověstí národního buditele. Mnohé z jeho pohádkových syžetů jsou známé i od jiných pohádkářů a sběratelů lidové slovesnosti, V. Beneš však zařazuje i příběhy ze svého rodného Slánska.
Povídky karlštejnského havrana patří k nejoblíbenějším knihám Václava Beneše Třebízského. A právem. Třebízský se tu v povídkách, spojených mezi sebou v jeden organický celek vyprávěním staletého havrana z Karlštejna — je to jakési ztělesněné svědomí historie — nabádavě obrací především k mládeži, aby se učila žít zhistorie svého národa, z jejích období slávy i z dob poroby. Je pravda, že Třebízský — na rozdíl od Jiráska a Wintra — nerozlišuje historická fakta od smyšlenek, že přemíra citové zaujatosti a horečnost, s níž psal své práce, mu mnohdy nedovolovaly proniknout hlouběji v podstatu věci a leckdy snižovaly uměleckou hodnotu jeho děl. Jedno však měl Třebízský s nimi společné. Citlivý smysl pro sociální nerovnosti, který především určoval jeho dílo. Uplatňovalo skutečně důsledně myšlenku vlasteneckého působení literatury na nejširší vrstvy národa, stalo se lidovým čtením v tom nejkrásnějším smyslu slova.