Homér
-900 - -800
řecká
nehodnoceno
Mé hodnocení
Název Iliady pochází od města Tróje (též Ílion, Ílium; podle zakladatele města Íla, syna Tróova). Epos přímo líčí pouze padesát jedna dní z desátého roku obléhání Tróje. Základním námětem je hněv Achillea, který se kvůli sporům s Agamemnónem neúčastní bojů. Trójané proniknou do řeckého tábora, proto na sebe Patroklos oblékne jeho zlatou zbroj a vydává se za Achillea a pokusí se zahnat trójské vojáky zpět za hradby. Nechá se však příliš unést bojem, dostane se daleko od vlastní armády a je zabit Hektorem. Patroklova smrt roznítí Achillea a s hněvem se vrací zpět do boje, utká se s Hektorem a zabije ho. Poté vláčí vozem jeho mrtvolu kolem hradeb 9 dní, poté Zeus nařídí Achilleovi (prostřednictvím jeho matky Thetidy), aby mrtvolu vydal trójskému králi a Hektorovu otci Priamovi. Epos končí Hektorovým pohřbem.
Publikováno:
1911
Název Iliady pochází od města Tróje (též Ílion, Ílium; podle zakladatele města Íla, syna Tróova). Epos přímo líčí pouze padesát jedna dní z desátého roku obléhání Tróje. Základním námětem je hněv Achillea, který se kvůli sporům s Agamemnónem neúčastní bojů. Trójané proniknou do řeckého tábora, proto na sebe Patroklos oblékne jeho zlatou zbroj a vydává se za Achillea a pokusí se zahnat trójské vojáky zpět za hradby. Nechá se však příliš unést bojem, dostane se daleko od vlastní armády a je zabit Hektorem. Patroklova smrt roznítí Achillea a s hněvem se vrací zpět do boje, utká se s Hektorem a zabije ho. Poté vláčí vozem jeho mrtvolu kolem hradeb 9 dní, poté Zeus nařídí Achilleovi (prostřednictvím jeho matky Thetidy), aby mrtvolu vydal trójskému králi a Hektorovu otci Priamovi. Epos končí Hektorovým pohřbem.
Publikováno:
1912
Odysseus, ithacký král, si na cestě domů z Trojské války rozhněvá boha moří Poseidona a ten se rozhodne znemožnit mu návrat. Odysseus zažívá na své cestě různá dobrodružství a útrapy – bojuje se zuřivou saní Skyllou, jen o vlásek se dostane ze spárů vodního víru, který vytváří mořská obluda Charybda, přelstí kouzelnici Kirké a dokonce i navštíví podsvětí. Nakonec díky pomoci své patronky bohyně Athény po 10 letech bloudění šťastně dorazí domů, ale svůj dům nachází v obležení nápadníků jeho ženy Pénelopy, která mu i přes dlouhé odloučení zůstala věrná. Odysseus se jí dá poznat při zvláštní zkoušce, kterou si královna vymyslí, aby odradila dotěrné muže. Pouze on jediný totiž dokáže napnout svůj starý luk. Spolu se svým synem Télemachem, jenž ho již dlouho hledal (na své cestě navštívil i krále Meneláa, manžela krásné Heleny), nápadníky pozabíjí a ujímá se vlády.
Publikováno:
1902
Odysseus, ithacký král, si na cestě domů z Trojské války rozhněvá boha moří Poseidona a ten se rozhodne znemožnit mu návrat. Odysseus zažívá na své cestě různá dobrodružství a útrapy – bojuje se zuřivou saní Skyllou, jen o vlásek se dostane ze spárů vodního víru, který vytváří mořská obluda Charybda, přelstí kouzelnici Kirké a dokonce i navštíví podsvětí. Nakonec díky pomoci své patronky bohyně Athény po 10 letech bloudění šťastně dorazí domů, ale svůj dům nachází v obležení nápadníků jeho ženy Pénelopy, která mu i přes dlouhé odloučení zůstala věrná. Odysseus se jí dá poznat při zvláštní zkoušce, kterou si královna vymyslí, aby odradila dotěrné muže. Pouze on jediný totiž dokáže napnout svůj starý luk. Spolu se svým synem Télemachem, jenž ho již dlouho hledal (na své cestě navštívil i krále Meneláa, manžela krásné Heleny), nápadníky pozabíjí a ujímá se vlády.
Publikováno:
1908
Homérské hymny je sbírka 33 hymnů (oslavných písní na olympské bohy a polobohy) psaných daktylským hexametrem dochována pod jménem Homérovým. Hymny však pochází z různých dob (nejstarší ze 7. století př. n. l., nejmladší z doby helénistické ze 3. století př. n. l.) a jsou od různých autorů. Používají sice homérského verše a stylu, ale slovní zásoba je mladší. Homérské hymny mají rozdílný rozsah (od 3 do 582 veršů) i charakter, některé z nich jsou orfické (nábožensko-mystické). Byly nejspíše určené k přednesu na různých kultovních místech (Délos, Delfy, Eleusis) a přednášeli je rapsódové jako úvod k recitacím z Homéra. Podle rozsahu se homérské hymny rozdělují na dvě části, na tzv. velké a malé, přičemž ve velkých je silně rozvinut epický prvek.
Publikováno:
1959
Původní název:
Ιλιάς
Epos o trojské válce, zobrazující ve 24 zpěvech dobrodružství, válečné i milostné příběhy Agamemmona, Achillea, Odyssea, Parida, Heleny, Hektora aj. i svět olympských bohů, vychází v novém, moderním překladu. Na obálce barevná reprodukce řeckého talíře zdobeného malířem Epiktétem. Obsah: Příčinou války byl únos krásné Heleny, manželky spartského krále Meneláa, synem trojského krále Priama, kralevicem Paridem. Meneláos se svým bratrem Agamemnonem zorganizoval odvetné tažení řeckých kmenů proti Tróji. Epos líčí události posledního, desátého roku války, které vyjadřují hněv Achilleův. Řek Achilleus, jemuž je předurčena velká sláva a blízká smrt, se odmítá zúčastnit dalších bojů, neboť Agamemnon mu odňal ukořistěnou otrokyni Bríseovnu. Uražený Achilles půjčí svou zbroj příteli Patroklovi, ten je však zabit trojským hrdinou Hektorem. V souboji Meneláa s únoscem Paridem Paris sice umírá, nakonec je však zachráněn bohyní Afroditou. Vyvrcholením eposu je vylíčení souboje Achillea, mstícího smrt přítele Patrokla, s Hektorem, který končí Achilleovým vítězstvím a potupou zabitého Hektora, vláčeného kolem trojských hradeb a nakonec vydaného králi Priamovi. 01-083-80
Publikováno:
1980
ISBN:
01-083-80
Homérova Ílias je najstarším zachovaným literárnym dielom v Európe. Ide o epickú skladbu, ktorá opisuje časť bojov vo vojne pri Tróji. Námet pre svoje dielo Homéros čerpal z časov slávnej minulosti, keď Gréci víťazstvom zavŕšili desať rokov trvajúcu vojnu s Trójanmi. Trójska vojna sa odohrávala s najväčšou pravdepodobnosťou koncom13. stor. pred Kr., resp. na začiatku 12. stor. pred Kr. Dej Íliady spadá do desiateho roku bojov pred Trójou. Predchádzajúce mocenské spory medzi Grékmi a Trójanmi boli zavŕšené únosom spartskej kráľovnej Heleny trójskym princom Paridom. Po zoskupení vojsk z rôznych častí mykénskeho Grécka ich priviedol pred Tróju vojvodca Agamemnón, aby potrestali Trójanov a navždy zničili trójske hradisko. No Trójania dokázali Grékom dlho vzdorovať a o víťazovi vojny nebolo dlho rozhodnuté. Ílias sa začína roztržkou medzi veliteľom Grékov Agamemnonom a najudatnejším gréckym bojovníkom Achilleom. Agamemnón pred snemom celého vojska poníži Achillea, ktorý predtým pre svojho veliteľa vybojoval už množstvo bitiek. Achillea sa urážka silno dotkne a rozhodne sa, že viac už nebude so svojím vojskom bojovať pri Tróji. Agamemnona sa, naopak, Achilleovo rozhodnutie nijako nezasiahne a naďalej sa mu v bojoch darí aj bez neho. Víťazstvo má na dosah, no nepozná zámysel bohov. A tí zasiahnu do vojny práve tak, ako to vojvodca Agamemnón neočakáva. V knihe je uvedená úvodná štúdia Miloslava Okála, ktorá rozoberá literárnu stránku eposu, a prvá časť štúdie Ivana Janeka Homérova Ílias, ktorá sa zaoberá historickým rámcom mykénskej epochy a približuje jednotlivé časti eposu.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-89520-00-8
O tom, kto je autorom Íliady, sa vedú už od staroveku nekonečné diskusie, čo sa nazýva aj homérskou otázkou. Názory na autorstvo sa rôznia. Jedni bádatelia sa prikláňajú k tomu, že ide skutočne o jediného autora, Homéra, a polemizujú aj o tom, že bol priamym účastníkom bojov pri Tróji. Iní tieto tvrdenia popierajú a prikláňajú sa k tomu, že epos bol zostavený viacerými básnikmi, resp. poskladaný z viacerých menších diel. A najradikálnejšie názory tvrdia, že Homéros vôbec neexistoval. Väčšina bádateľov sa však prikláňa k autorstvu Homéra a jeho existenciu uvádza do 8. stor. pred Kr. Odhliadnuc od problematiky autorstva, epos Ílias pôsobí uceleným dojmom, plán deja je jednotný a plynulý. Čítanie veršov eposu poskytuje čitateľovi vynikajúci umelecký zážitok a možnosť načrieť do starovekej minulosti, zájsť cez Homérove verše na pláň pred trójske hradisko a tábor Grékov. V druhej polovici eposu sa šťastie v bojoch úplne odklonilo od veliteľa Achájcov Agamemnona a na bojisku dominuje vodca Trójanov Hektór. Ten podniká totálny útok na grécky tábor, podpaľuje lode. Zdá sa, že jeho víťazstvo je len otázkou času a že naňho čaká už iba sláva. Keď však Achilleus uvidí zo svojho tábora horieť lode, dá sa obmäkčiť a povolí svojmu vojsku zasiahnuť do bojov. No nepostaví sa na čelo vojska, Achilleovo miesto zaujme jeho najbližší druh Patroklos. Bohovia však nenechajú ani Achillea len tak sedieť v tábore. Zakrátko si aj on má obliecť novú zbroj a opäť zasiahnuť do bojov. V knihe je tiež uvedená druhá časť štúdie Ivana Janeka Homérova Ílias, zapodievajúca sa historickým rámcom mykénskej epochy a preberajúca jednotlivé časti eposu.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-89520-01-5
Původní název:
Ὀδύσσεια
Vrcholné dílo antického období. Z řečtiny přeložil Rudolf Mertlík, ilustroval Jan Bauch. 01-005-84
Publikováno:
1984
ISBN:
01-005-84
Podľa Homérovho životopisu, ktorý je pripisovaný Hérodotovi, sa Homéros narodil v maloázijskom meste Smyrne. Pretože ho matka Krétheis porodila pri rieke Melés, dala mu meno Melésigenés. Keď vyrástol, stal sa učiteľom, neskôr sa dal zlákať na plavby do cudzích zemí. Po čase ochorel na očnú chorobu a liečil sa na ostrove Ithake. Tu spoznal dopodrobna kraj i príbehy o Odysseovi. Keď sa vyliečil, opäť vyplával na more, no po príchode do Kolofónu znovu ochorel a úplne oslepol. Odvtedy sa začal venovať iba skladaniu básní, ktoré prednášal hosťom na oslavách. A možnože práve nešťastie, ktoré v mladých rokoch Homéra postihlo, a jeho pobyt na Ithake neskôr vyústili do zloženia jedného z jeho výnimočných diel, eposu Odysseia. V nej nám rozpráva o strastiach, ktoré zažil Odysseus počas návratu z trójskej vojny. Jeho syn Télemachos a manželka Pénelopé aj po desiatich rokoch od skončenia vojny stále čakajú na svojho otca a manžela. Život im však veľmi strpčujú ženísi, ktorí sa vytrvalo uchádzajú o Pénelopu, aby sa niektorý z nich stal jej manželom. Télemachos už viac nedokáže nečinne znášať od nich potupu a s podporou Athény sa rozhodne odísť zvedieť čosi o otcovi za jeho priateľmi Nestorom do Pylu a Meneláom do Sparty. Ani Odysseus však nelení a stále sa usiluje o návrat do vlasti k svojej vernej manželke Pénelope a synovi Télemachovi, no musí ešte prekonať mnoho strastí, než sa dostane na Ithaku. Súčasťou knihy je štúdia Miloslava Okála Problematika homérskych básní a ich ohlasy u nás, ktorá podrobne rieši homérsku otázku a odraz Homérových diel vo svete a na Slovensku. Prvá časť štúdie Ivana Janeka Homérova Odysseia sa zaoberá niekoľkými otázkami Homérových eposov a obdobím po trójskej vojne.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-89520-04-6
Slepý Melésigenés s ťažkosťami hľadal prostriedky na živobytie, no na druhej strane si získaval čoraz viac obdivu a sympatií u ľudí, ktorí sa ho snažili povzbudzovať a podporovať. V Kýme na maloázijskom pobreží ho nahovorili, aby požiadal o pomoc mestskú radu a stal sa básnikom mesta na útraty obce. Rada však návrh odmietla s tým, že„homérov“ (slepcov) živiť nebude. Odvtedy ostalo Melésigenovi meno Homéros. Z Kýmy následne odišiel do Fókaie, potom na ostrov Chios, kde sa živil ako učiteľ a básnik. Na Chiu prežil šťastné obdobie života, zložil tu mnoho básní a stal sa známym v celej Hellade. Neskôr cestoval po rôznych krajoch Grécka, zložil eposy Ílias a Odysseia. Svoj život zakončil na ostrove Ios. V druhej polovici Odysseie, ktorá sa k vám v tejto knihe dostáva, Faiáci doplavia Odyssea do vlasti. Po príchode na Ithaku stretáva bohyňu Athénu, ktorá mu radí, aby nešiel hneď do paláca, ale ako žobrák najskôr zistil stav vecí vo svojom kráľovstve, a dodáva, že má pre neho pripravený plán pomsty spupným ženíchom. Odysseus dá na rady bohyne a s odhodlaním sa púšťa do príprav na boj so ženíchmi o svoje postavenie vo vlasti a o svoju rodinu. Medzitým sa z ciest po Sparte a Pyle vracia domov jeho syn Télemachos a Odysseova manželka Pénelopé v paláci statočne odoláva ponukám ženíchom na vydaj. Publikácia obsahuje aj Hérodotov Homérov životopis a druhú časť štúdie Ivana Janeka Homérova Odysseia, ktorá približuje jednotlivé časti eposu.
Publikováno:
2011
ISBN:
978-80-89520-05-3
Výbor z řeckého originálu Odysseia uspořádal, přeložil, průvodním textem a bibliografickou poznámkou doplnil Rudolf Mertlík. Autorem úvodní eseje o Homérovi je František Falerski. Výbor obsahuje jen vybrané části z původních 24 zpěvů, začíná takřka celým VI. Zpěvem a pokračuje vybranými pasážemi ze zbývajících zpěvů. Jednotlivé ukázky jsou spojovány doprovodným textem tak, aby byla pokud možno dodržena návaznost dějové linie. Výbor není nijak zvlášť rozsáhlý, přesto je pro seznámení s Homérem a jeho Odysseem dostačující natolik, aby bylo možno si udělat úsudek, proč je kniha překládána a čtena i po více jak dvou tisíciletích.
Publikováno:
1968
ISBN:
22-008-68