Tato kniha byla vydána českým nakladatelstvím Twisted Spoon Press, které sídlí v Praze a vydává díla českých a slovanských autorů v anglickém jazyce. Oficiální anotace nakladatele: The last book published during Kafka's lifetime, A Hunger Artist (1924) explores many of the themes that were close to him: spiritual poverty, asceticism, futility,and the alienation of the modern artist. He edited the manuscript just before his death, and these four stories are some of his best known and most powerful work, marking his maturity as a writer. In addition to “First Sorrow,” “A Little Woman,” and “Josephine the Singer, or the Mouse People” is the title story, “A Hunger Artist,” which has been called by the critic Heinz Politzer “a perfection, a fatal fulfillment that expresses Kafka's desire for permanence.”
Tato kniha byla vydána českým nakladatelstvím Twisted Spoon Press, které sídlí v Praze a vydává díla českých a slovanských autorů v anglickém jazyce. Oficiální anotace nakladatele: Kafka's first published book (1913), Contemplation is composed of eighteen “prose poems,” displaying the full range of Kafka's compact metaphorical style. In this new translation, Blahut has been faithful to the original German while rendering it in a fresh, contemporary English. This edition is complemented by 18 pen-and-ink drawings by Fedele Spadafora.
Kafkův dopis otci, který nikdy nebyl ani odeslán, ani doručen, představuje jednu z nejosobitějších autobiografických zpovědí světové literatury. Vydává ho Nakladatelství Franze Kafky v překladové české a původní německé verzi. Knihu ilustroval Jiří Slíva. Svým rozsahem asi sedmdesáti stran dopis přesahuje rámec epistolární literatury. Kafka ho napsal při svém pobytu v Želízech v listopadu 1919 svému otci Hermannu Kafkovi. Nakladatelství Franze Kafky dokončilo v roce 2007 třináctidílné vydání spisů Franze Kafky v českém překladu. Spisy byly řazeny tematicky a chronologicky, Dopis otci je součástí svazku Dopisy rodině. Nakladatelství Franze Kafky vydává novou edici, která z Kafkových spisů vybírá a postupně vydává jednotlivé skvosty tak, aby se autor ještě více přiblížil čtenářům. Dosud vyšly dva svazky, Leopardi v chrámu (výbor Kafkových myšlenek) a Isabella (výbor méně známých povídek) a nyní připravujeme dvojjazyčné vydání Dopisu otci. Cílem nakladatelství je vydávat nejen hodnotnou literaturu, ale také udržet si vysokou úroveň knižní kultury. Proto spolupracujeme s předním českým typografem prof. Zdeňkem Zieglerem a ilustrátorem Jiřím Slívou.
České překlady Kafkových próz dodnes nejsou kompletní. Uvedený svazek vychází ze snahy vyplnit existující mezery. Přináší 25 Kafkových prací – s výjimkou dramatické skici Strážce hrobky a tří deníkových záznamů z cest do Liberce, Frýdlantu a dalších měst – vesměs krátkých próz, které dosud nevyšly knižně v českém překladu. Ten je prací zkušených překladatelů Gabriely a Jiřího Veselých, zasvěcený doslov napsal jeden z našich největších germanistů a znalců Kafkova díla prof. Eduard Goldstücker, knihu doprovázejí ilustrace Pavla Roučky. (zdroj: akropolis.info)
Dopisy, které napsal Franz Kafka Mileně Jesenské. Kafka poznal Milenu během jednoho jejího pobytu v Praze v předjaří roku 1920. Bylo to v kruhu společných přátel a známých v kavárně. Už předtím Kafku dopisem z Vídně požádala, aby jí dovolil přeložit jeho povídky do češtiny. To byl podnět, který vedl k jejich bližšímu seznámení a posléze k milostnému vztahu, jemuž vděčíme za dopisy Mileně.
Ucelená korespondence německého spisovatele z let 1902 až 1924. Korespondence mapuje Kafkův umělecký, pracovní život, vztahy mezi přáteli během let 1902-1924. V dopisech jsou komentovány několikrát přerušené rozporuplné vztahy se snoubenkami, přátelům svěřuje problémy s uměleckou tvorbou, podrobně informuje o svých zdravotních potížích, komentuje četbu. Do knihy se dostaly nakonec i dopisy různým institucím nebo jejich představitelům.
Jako třetí titul dárkové edice Kanapka (bilingvní jednohubka) vychází povídka nejznámějšího pražského Němce Franze Kafky s názvem Doupě. V němčině i v češtině (v překladu Jiřího Stromšíka) lze obdivovat „kafkovské“ zvažování všech aspektů a možností, které sotva byly všemožně logicky podepřeny, hned jsou zase popřeny, i až schizoidní permanentní problematizaci každého "pozorování", každé úvahy a soudu, která byla tak dokonale převtělena do jazyka.
Jako třetí titul dárkové edice Kanapka (bilingvní jednohubka) vychází povídka nejznámějšího pražského Němce Franze Kafky s názvem Doupě. V němčině i v češtině (v překladu Jiřího Stromšíka) lze obdivovat „kafkovské“ zvažování všech aspektů a možností, které sotva byly všemožně logicky podepřeny, hned jsou zase popřeny, i až schizoidní permanentní problematizaci každého „pozorování“, každé úvahy a soudu, která byla tak dokonale převtělena do jazyka.
Uchopit věci, děje a osoby a dát jim zcela jinou dimenzi je příznačné pro Kafkův styl psaní. Humor, lásku i smrt, touhu být mostem, opicí či nebožtíkem, to vše můžeme najít v souboru nejen známých, ale i méně známých povídek a dalších textů vybraných z Kafkova díla. Kniha, kterou doplnil ilustracemi Jiří Slíva, volně navazuje na titul Leopardi v chrámu, který z Kafkových myšlenek sestavil Josef Čermák. Nový kafkovský výbor má také stejný cíl, ještě více přiblížit Kafku současnému čtenáři.
Franz Kafka a Praha, desítky turistů váží dalekou cestu do Prahy, jen aby se prošly místy, kudy chodil Kafka a k tomu nám slouží tento netradiční průvodce, vyprávění a fotografie.
"Sú dva hlavné ľudské hriechy, z ktorých sa odvodzujú všetky ostatné: nedočkavosť a nedbanlivosť. Pre nedočkavosť ich vyhnali z raja, pre nedbanlivosť sa ta nevrátia. Azda však len jediný hriech je hlavný: nedočkavosť. Pre ňu ich vyhnali, pre ňu sa ta nevrátia," píše vo svojich slávnych Aforizmoch kultová postava literatúry 20. storočia, pražský rodák Franz Kafka (1883-1924). Spolu s krátkymi prózami sa prostredníctvom bratislavského vydavateľstva Causa editio (preklad Milan Žitný z nemeckého originálu Das Erzählerische Werk, 1988) po prvýkrát v takejto podobe dostávajú do rúk slovenského čitateľa. Prvá časť Kafkových Krátkych próz povedľa Aforizmov (1917-1920) obsahuje spisovateľov knižný debut Rozjímanie (1912), Tresty (1916), Vidiecky lekár (1919) a Umelec hladovky (1924). Všetky texty vyšli ešte počas Kafkovho života a i tieto krátke epické útvary umožnili autorovi na spôsob šifry a podobenstva obnažiť absurdnosť ľudského života a zároveň upozorniť na hroziace odcudzenie a deštrukciu ľudskosti.
Humorný i vážný tón, dar přesného popisu, pozoruhodné myšlenky a krátké úvahy jsou základem výběru působivých textů z románů, deníků a dopisů Franze Kafky. Kniha Leopardi v chrámu přibližuje Kafkovo dílo každému čtenáři. Vybral a sestavil Josef Čermák.
Kafka napísal List otcovi v novembri 1919, keď sa zotavoval v Schelesene neďaleko Libochu, severne od Prahy. Listu predchádzali dva roky napätia medzi synom a otcom...
Nové české vydání nedokončeného románu vychází z původní rukopisné verze bez editorských zásahů Maxe Broda. Knihu provází ilustrace Jaroslava Róny z filmového projektu režiséra V. Michálka „Amerika“.
Jde o práce, které nebyly otištěny za autorova života, ale vznikly v poměrně značném časovém rozpětí. Charakteristická je úvodní povídka (Popis jednoho zápasu) v níž se Kafkav vrací ke svému stálému tématu – k hledání smyslu života. Humorná výpověď je mistrně rozvedena v příběhu výskytu obřího krtka (Vesnický učitel) a se stejným zaujetím je popsána situace starého mládence, který ve svém hotelovém pokoji zoufale bojuje se dvěma neustále poskakujícími míči (Blumfled, starší mládenec) apod. V závěrečné próze (Doupě) se hrdina snaží izolovat od vnějšího světa, ale stále odkrývá další rušivé prvky a snaha zabydlet se v tichém podzemí reálného světa je pro něho jen nesplněný sen.
Brilantní povídka zachycující tragické vyrovnání s tíživou, zdánlivě harmonickou skutečností. Povídka vyšla ještě za autorova života a je spolu s Proměnou, s níž je spjata i námětově, významným mezníkem v Kafkově uměleckém vývoji.
V povídkách Ortel i V kárném táboře rezonuje téma soudu a rozsudku. Obě díla patří k několika málo textům, které měly zůstat na Kafkovo přání po jeho smrti zachovány. V tomto svazku vycházejí společně v novém překladu. Rozsáhlá odborná literatura interpretuje povídku Ortel z nejrůznějších zorných úhlů – výklady sahajíod prostého konstatování zřejmých paralel mezi životem hlavního hrdiny Georga a Kafkovým (vztah ke snoubence, složitý vztah mezi synem a otcem, resp. mezi jejich světy) přes úvahy o obecné podstatě soudu či rozsudku až po existencialistické náhledy na člověka a společnost. Způsob, jímž Kafka zkoumá lidskou duši a motivace, o které se opírá naše konání, většina studií shodně uvádí do spojitosti s teoriemi Friedricha Nietzscheho a Sigmunda Freuda. Kafkovské téma soudu a rozsudku rezonuje i v povídce V kárném táboře, zde je však dovedeno do hrůzyplné krajnosti. Proceduru mučení svěřil Kafka programovatelnému stroji, zatímco katův úkol spočívá pouze v dohlížení na bezchybný chod mašiny, jejíž kódy nikdo, kromě kata, nezná. Alibismus a odmítání odpovědnosti a viny působí zvláště dnes, kdy roboti vykonávají mnohem složitější práci, jako sotva překonatelný znak nelidskosti. Povídka Ortel (Das Urteil) pochází z roku 1912, povídku V kárném táboře (In der Strafkolonie) napsal Kafka v říjnu 1914. Sám Kafka dospěl k závěru, že by se mohly spolu s povídkou Proměna publikovat pod názvem Tresty (Strafen).
Beschreibung eines Kampfes, Novellen, Skizzen, Aphorismen aus dem Nachlass
Soubor krátkých próz, který navazuje na svazek „Povídky“ (Odeon, 1964). Nosnými pilíři souboru jsou titulní povídka, která je vůbec první autorovou známou prací a branou do jeho díla (obsahuje mnoho základních témat a problémů autorovy další tvorby), a povídka Při stavbě čínské zdi, na kterou tematicky navazuje několik povídek dalších. Ostatní prózy tvoří pseudomytologizující a pseudobajkové črty a zvířecí povídky. Dále novely, črty a aforismy z pozůstalosti.
Beschreibung eines Kampfes, Novellen, Skizzen, Aphorismen aus dem Nachlass
Novely, črty, aforismy z pozůstalosti. Soubor krátkých próz, který navazuje na svazek „Povídky“ (Odeon, 1964). Nosnými pilíři souboru jsou titulní povídka, která je vůbec první autorovou známou prací a branou do jeho díla (obsahuje mnoho základních témat a problémů autorovy další tvorby), a povídka Při stavbě čínské zdi, nakterou tematicky navazuje několik povídek dalších. Ostatní prózy tvoří pseudomytologizující a pseudobajkové črty a zvířecí povídky. Druhé vydání (fotoreprint)
Soubor povídek obsahuje zhruba tu část díla, jež vyšla ještě za jeho života, a tedy to jediné, co autor sám připravil do tisku. Setkáváme se tu s velmi odlišně vyhraněným stylem drobných próz mladšího období, shrnutých v útém cyklu Rozjímání (knižně poprvé 1912) a vzácných mimo jiné i proto, že Kafka většinu svých raných próz spálil. Dále jsou tu dvě vývojově a umělecky významné povídky Ortel (1915) a Proměna (1916), cyklus Venkovský lékař (1919) a povídka V kárném táboře (1919). Svazek uzavírá cyklus Umělec v hladovění (1924).
Franz Kafka - záhadný autor, temný vizionár, existenciálny mysliteľ. To všetko sa o pražskom spisovateľovi dozvieme skôr, ako otvoríme niektorú z jeho kníh. Je však tento ustálený obraz namieste? Môžeme snáď jeho dielo čítať - podobne, ako Milan Kundera - ako výtvor komika? Čo sa stane s Kafkovými textami, keď jeho autora vyvedieme z pražskej hmly? Ako sa zmení jeho obraz, keď ho zbavíme- podobne ako ilustrátor Dávid Soboň - čiernej farby? Knižný výber z najznámejších poviedok pražského, nemecky píšuceho spisovateľa v redigovanom preklade Milana Žitného, prináša nový, kafkovskou mytológiou nezaťažený pohľad na spisovateľovo dielo. Kniha obsahuje texty: Ortieľ, Premena, Opis zápasu, V trestaneckej kolónii, Umelec hladovky a Pred zákonom.
Kafkove poviedky Ortieľ, Premena, V trestaneckej kolónii či Umelec v hladovaní patria nepochybne k najčítanejším a najčastejšie interpretovaným krátkym textom minulého storočia. V Ortieli, ktorý Kafka napísal za jedinú noc v septembri 1912, nájde čitateľ zhutnený obraz autorovho celoživotného konfliktu s otcom, ako aj začiatok jeho vzťahuk Felice Bauerovej. Prvá veta v najdlhšej spomedzi Kafkových poviedok, v Premene, je sama osebe aforizmom či parabolou a jej koniec: „sa v posteli premenil na príšerného chrobáka“ poskytuje dodnes veľa možností na interpretáciu. Otcova strata pozície ako hlavy rodiny vedie akoby zákonite k degradácii syna na škodlivý hmyz, ktorý treba odstrániť. Príbeh neľudského správania k odsúdencom (V trestaneckej kolónii) má síce spravodlivé vyústenie, ale vnímame ho najmä ako Kafkovo odmietavé gesto voči vojne, ľudskému utrpeniu, rovnako ako príbeh hladujúceho umelca chápeme ako autorovo odmietnutie života založeného na konvenciách, na konzumácii právd ponúkaných inými. Ako vraví protagonista tejto poviedky: „Musím hladovať, nemôžem inak. (...) pretože som nenašiel jedlo, ktoré mi chutí“.
Svět jako objekt pozorování skrze maličkosti lidských osudů v drobné a nejdrobnější autorově tvorbě a v deníkových poznámkách. Jeden z milionů stavebníků čínské zdi uvažuje o jejím smyslu i o důvodech, pro něž je budována. Stavba zdi se tak ukazuje jako materiální vyjádření systematické, precizně domyšlené myšlenkové izolace a útlaku lidí "vedením". Obrovitost a opuštěná rozlehlost území říše kontrastuje s dokonalým podřízením poddaných, které jako by už jim bylo vlastně vrozeno. Další práce mají formu spíše krátkých fejetonů, nahozených absurdních situací či krátkých úvah.
V den svých třicátých narozenin se prokurista velké banky Josef K. probudí a ke svému překvapení zjistí, že ho přišli zatknout dva neznámí muži. Je obžalován, aniž by věděl z čeho, a odveden před záhadný soud. Proces je román plný zvláštních, až absurdních situací a dialogů, které dokreslují marnou snahu hlavní postavy vzdorovat byrokratické mašinérii, ale také symbolizují vězení bez mříží. Kniha poprvé vyšla až po smrti autora. Vydal ji Kafkův dlouholetý přítel Max Brod, navzdory jeho výslovnému přání, aby text nebyl nikdy publikován. Rukopis bez názvu pojmenoval podle poznámek nalezených v Kafkově deníku.
Adaptace Chantal Montellierová a David Mairowitz. Proces, slavný Kafkův román skvěle adaptovaný do komiksové podoby, je ponurým příběhem prokuristy Josefa K., kterému v den jeho třicátých narozenin vniknou do bytu dva neznámí muži a zatknou ho pro neznámé provinění. Ze začátku pokládá celou věc za nedorozumění, ale postupně poznává zkorumpovanost a nepostižitelnost soudu, jehož případy uzavírá pouze smrt obžalovaného. Kafkův portrét byrokratického soukolí, které drtí životy svých občanů, je dnes bohužel stejně aktuální jako v době svého zrodu. Jednomu nakonec nezbývá než smířit s poměry. Hlavně nevzbudit pozornost! Držet jazyk za zuby, i kdyby to člověku bylo hodně proti srsti! Pochopit, že ten velký soudní organismus setrvává věčně ve stavu pružné rovnováhy.
Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. Takto začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století. Klíčové dílo literární tvorby Proměna vypráví velice živý příběh, v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě. Ilustrace významného argentinského umělce Luise Scafatiho obdivuhodně vystihují zvláštnosti prostředí a osobnosti této povídky a zvou čtenáře k pozoruhodnému dobrodružství.
Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z neklidných snů, nalezl se proměněn v jakéhosi nestvůrného brouka. Touto větou se otevírá tragikomický příběh příručího Řehoře a stejně začíná i komiksové zpracování Kafkova příběhu, který do komiksové podoby nakreslil Václav Gatarik.
Dvojjazyčné vydání jedné z nejznámějších próz Franze Kafky s prvními ilustracemi jeho díla ve světovém měřítku. Pro moravského nakladatele Josefa Floriana je v r. 1924 pořídil německý malíř Wilhelm Wessel. Jedinečnost edice spočívá v tom, že za Kafkova života žádné ilustrace k jehoknihám nevyšly, neboť Kafka se bránil přímému ilustrování svých děl.Součástí knihy je dále rozsáhlá studie pořadatele o literátech a výtvarných umělcích německého expresionismu u Florianů se zvláštním zřetelem k autorovi ilustrací. Text doprovázejí reprodukce dalších výtvarných dokumentů vzniklých za malířova pobytu ve Staré Říši a životopisný portrét z pera znalkyně jeho díla Marieluise Spangenbergové. Grafická podoba knihy z dílny Otakara Karlase činí z knihy také výtvarný artefakt.
V publikaci naleznete anglický a český překlad původně německé povídky. Nejsou zcela identické a bude jistě zajímavé porovnat, jak si který z překladatelů s původním německým textem pohrál. Nicméně čeština Vám jistě pomůže tam, kde Vám bude angličtina připadat nesrozumitelná. Věříme, že si z obou překladů mnohé odnesete a kromě čtení samotného se přiučíte i něčemu novému v anglickém jazyce. Anglický text si můžete poslechnout na přiloženém CD. V publikaci také naleznete jazykové komentáře.
Je pozdní večer v pražské Mikulášské ulici. V rodičovském bytě konečně zavládne ticho, otec, matka a sestry se uložili ke spánku. Jen Franz sedí čilý u svého psacího stolu – rychlými tahy začíná psát znepokojivý příběh. Už první věta uvozuje mistrovské dílo, které uchvátí miliony čtenářů: „Když se Řehoř Samsa jednoho rána probudil z neklidných snů, zjistil, že se ve své posteli proměnil v ohavný hmyz.“ Kromě původního Kafkova textu z roku 1915 obsahuje toto vydání v Pražské edici poprvé také pokračování „hmyzího příběhu“ z pera Kafkova mladého předčasně zesnulého spisovatelského kolegy Karla Branda. Přímo sběratelskou perlu činí z předkládaného vydání Proměny také bohatě ilustrovaný doslov ke vzniku povídky a jejím ohromujícím celosvětovém ohlasu. Je to kniha nejen pro zaryté milovníky Franze Kafky, ale i pro všechny, kdož chtějí tohoto pražského spisovatele pro sebe teprve objevit. Těší nás, že jste mezi nimi i Vy.
Další vydání slavné Kafkovy existenciální povídky, ve které se hlavní hrdina, odcizený sám sobě a smyslu svého života, proměnil v odporného brouka. Kniha obsahuje také povídkové soubory: Rozjímání, Venkovský lékař, Umělec v hladovění aj.