Povídky, které napsal Franz Kafka (1883-1924) na Hradčanech, ve Zlaté uličce čp. 22, vyšly pod titulem Venkovský lékař knižně již za jeho života. Kafka ve svých krátkých textech stále znovu evokuje zčásti iracionální, zčásti nevyzpytatelný, vždy však znepokojivý a tísnivý svět, jemuž lze jen stěží uniknout. Jednou vyvolá řetězec nešťastných událostí chybné zazvonění lékařského zvonku, jindy se zjeví jacísi podivní kočovníci, vůči nimž je bezmocný i sám císař. Mluvící šakali nebo stěží definovatelný Odradek unášejí čtenáře do surreálna. Existuje nějaké východisko z tohoto znepokojivého světa? Dveřníkova odpověď v příběhu o usilovné touze „po zákoně“ zní: „Je to možné, ale ne teď.“
Hlavním hrdinou románu Zámek je mladý zeměměřič K. Přijíždí neznámo odkud do neznámé vesnice, aby zde provedl geodetické měření. Brzy si všimne, že mu místní obyvatelé nevěří a bojí se ho. Situaci zpočátku příliš nerozumí, ale postupně pochopí, že celý zdejší život ovlivňuje prostřednictvím různých více či méně významných byrokratů tajuplný zámek nad vesnicí. Proč ten, kdo ho do vesnice povolal, mu najednou začíná házet klacky pod nohy? Absurdně groteskní Kafkův román patří mezi jeho vrcholná díla. Do dnešních dnů má tato kniha stovky, ne-li tisíce fascinujících výkladů a je naprosto jisté, že nenechá v klidu ani současného čtenáře, protože Kafka ve své rozporuplnosti - to je 20. století, kam všichni alespoň jednou nohou patříme.