Tímto románem vstoupil do české literatury nový typ hrdiny - dělník. Dělník, který bojuje za uskutečnění socialistických ideálů. Příběh vývoje venkovské služtičky, která se pod vlivem svého muže dělníka a politických událostí v Praze 1920 mění v uvědomělou proletářskou ženu, toužící po převratu doby, společnosti.
Příběhy ze Starého zákona; autor vynechal vysloveně náboženské pasáže, bohoslužebné poučky a didakticko- náboženské části. Zaměřil se na kapitoly, které vyprávějí o historii, o společenských a politických poměrech, o politickém zřízení a o způsobu myšlení jednoho ze starověkých národů. Dílo zobrazuje utrpení a pronásledování starožidovského národa. V době okupace Československa nacisty má být výzvou k odporu a ke statečnosti.
Podtitul: román komediantského osudu, lásky a zrady Jedna z povídek, která vyšla už v knize "O zlých samotářích", 1919, ale dále na této povídce pracoval a vydal ji samostatně v roce 1938. V 50. letech 20. století byla též zfilmována. V povídce je zobrazeny dva typy protispolečenské revolty. Anarchistická vzpoura vrcholí vraždou sveřepého synka, "jednoho za všechny, kterou spáchal mladší bratr z komediantské rodiny Fricek. Starší Žak se bouří silou svého umění a opovržením ke všem, kdo člověka ponižují a zbavují ho práva na svobodu.
Výbor z povídek českých autorů, v němž editoři usilují o relativně výrazné postižení generační škály a tematického i vyjadřovacího rozpětí povídkového žánru ve zmíněném období (výrobní důvody nedovolily přinést ukázku z jubilejního roku 1968).
Olbracht pod vlivem Říjnové revoluce v Rusku začal inklinovat ke komunismu. Proto také podnikl několik cest do Ruska, po svržení carského režimu, a nabyl dojmu, že literatura je boj proti buržoazním pořádkům. V této knize, popisuje reportáže z ruských pobytů, které posílal do novin a časopisů a vyšly i knižně pod názvem "RuskoI - II (1920 - 21), a později v roce 1952 - přepracované pod názvem "Cesta za poznáním".
Výber próz predstaviteľa českej sociálno-psychologickej tvorby. Vo svojich poviedkach preniká do zvláštneho sveta tulákov, dobrodruhov, slúžok, pochybných podnikateľov, väzňov, vydedencov spoločnosti. Odhaľuje ich vnútro, citový život, nepokojnú dušu....
Historický román o španělském dobyvateli Hernandu Cortésovi. který r. 1519 ve službách španělského krále Karla V. připlouvá s 11 loďmi ke břehům Mexika a postupně ho dobývá: zmocňuje se pobřeží, proniká do vnitrozemí, podrobuje si domorodé kmeny, zajímá mexického císaře, kolonizuje zemi, je jmenován místodržitelem Mexika, později však zbaven úřadu i jmění. Autor zde v době války a okupace těží námět z Dějin dobytí Mexika, díla amarického historika Williama Prescotta.
V této knize autor informuje o tvrdosti a bezcitnosti vězeňského řádu, který dovoluje zavírat i dospívající děti a bezohledně vykořisťuje trestance. Zkratkovitý a barvitý záznam lidských osudů, úvahy i pozorování představují obžalobu buržoazní justice, která pro peníze udělá cokoli.
Golet v údolí je sbírka tří povídek, jejichž děj probíhá v židovské vesničce Polana, v níž Olbracht důvěrně zachycuje mentalitu i zvyky podkarpatské židovské komunity.
Deset kapitol o horách, v nichž se zpožďují staletí, o lidu, který žije životem polopohanských pastevců a primitivních rolníků a dřevařů, o loupežnicích, kteří bohatým berou a chudým dávají. Žeň z let 1932-34, kdy Olbracht prochází bývalou Podkarpatskou Rusí, dívá se, rozmlouvá s lidmi, zaznamenává, komentuje. V odlehlém údolí nachází vesnici, v níž vládne teprve 11. stol., jinde dokonává kolonie Němců, kterou sem kdysi přesídlila s mnoha privilegii Marie Terezie, po vsích živoří židovští řemeslníci, zatlačovaní moderní průmyslovou výrobou a lépe organisovanou lichvou bank. Rusíni nemají školy, učebnice ani učitele a politicky vládne agrární strana. Nade vším je tu pak český buržoasní byrokrat, především četník a notář. Situace, která činí z pozorovatele spíše skeptika, než optimistu; ale Olbracht věří, že se jednou vše změní a že podkarpatský lid najde svou pravou vlast.
Kniha vzpomínek českých komunistických funkcionářů na vůdce ruských bolševiků Vladimíra Iljiče Lenina se nese v oslavném duchu, tvoří ji povětšinou texty odrážející pobyt autorů v sovětském Rusku - za revoluce a občanské války, na sjezdu Komunistické internacionály či později, u většiny zastoupených rovněž vzpomínka na osobní setkání s Leninem. Vzpomínkové črty odrážejí nekritický obdiv českých komunistických funkcionářů ke státu sovětů, jeho politickému režimu, vítězné socialistické revoluci a prvnímu politickému vůdci. Součástí pamětní publikace jsou rovněž básně českých básníků, oslavující Lenina i sovětské Rusko. Obsah: Čeněk Hruška: O Leninovi Stanislav K. Neumann: Náš zpěv Antonín Zápotocký: Vzpomínka na Lenina Josef Hora: Leninia Karel Kreibich: Na III. sjezdu Komunistické internacionály v Moskvě Jan Noha: Listopad Dr Václav Vacek: Na pražském sjezdu bolševiků Josef Hora: V Moskvě Ivan Olbracht: Vzpomínám na Vladimíra Iljiče Z 1. vydání jsou ponechány vzpomínky V. Vacka, I. Olbrachta. A. Zápotockého, K. Kreibicha a nově zařazeny vzpomínky B. Šmerala a B. Rungeho.
Vyšlo ve 210 výtiscích na holandském japonu Van Gelder Děj se odehrává během 2 letních dnů. Josko je syn alkoholičky, bývalé provazochodkyně a milenky knížete. Ten ji samozřejmě měl jen pro potěšení na krátkou chvíli a tak cirkusačka klesala na pokojskou, pomahačku v kuchyni a chlévskou děvečku. Pak se provdala za hajného a porodila syna. Hajný se napadení nadlesního dostane do vězení. A tak matka se synem Joskou žebrá, válí se v prázdném chlévě opilá, ani neví, že má syna. Joska se hned, jak začne chodit, osamostatní. Na začátku povídky se právě vrátil z vězení, stojí před zámečkem. Prochází se městem, zajde do hospody, kde potká Forka Firkyho – místní pobuda a zlodějíček. Josko k večeru hledá nocleh, v lese potká tulačku Pavlínku. která v se v létě toulá a v zimě se vrací na statek. Stráví spolu ve stohu slámy noc. Josko jí vypráví o tom, jak byl u cirkusu a zamiloval se do cirkusačky. Ona se mu vysměje. Josko se urazí, a když Pavlínka usne, odejde. V lese potká Forka a vydá se s ním krást holuby. Chytne je ovšem hajný, ale Josko mu uteče, ani neví jak. Když se zastaví, znovu stojí před zámečkem, stejně jako na začátku povídky.
Od úvodní Besedy s Ivanem Olbrachtem až do poslední řádky Olbrachta žurnalisty charakterisuje tento výbor (pozorně uspořádaný a doprovázený úvody k jednotl. oddílům a ukázkám) celé životní dílo významného pokrokového spisovatele, průkopníka českého socialistického umění, národního umělce I.O. - I. Samotáři. (3 ukázky z prvních knih ukazují tři typy samotářů: chudé lidi, z nichž dělá samotáře bezcitná kapitalistická společnost, lidi osamocené pro sobectví a lásku jen k sobě samým a posléze inteligentní lidi, kteří se cítí osamoceni ve společnosti, v níž žijí). II. Jak se žilo za první republiky. (Vedle několika kapitol z románu "Anna proletářka" hl. vzpomínky a dopisy z vězení, jímž umlčovala buržoasní republika komunistického novináře.) III. Ze země pod Karpaty (I.O. přišel na Zakarpatskou Ukrajinu nikoliv jako zvědavý turista, ale jako člověk, který chce poznat pravdu o zemi, která se stala předmnichovské republice téměř kolonií; této zemi zasvětil ze svého díla vedle "Nikoly Šuhaje" knihy "Hory a staletí" a "Golet v údolí", z nichž přináší ukázky tento odd.) IV. Cesta za poznáním. (Reportáže z SSSR r. 1920.) V. Dobyvatel. (Několik kapitol z románu o Cortezovi.) VI. O mudrci Bidpajovi. (Staroindické bajky upravené Olbrachtem pro dospělejší mládež.) VI. Nakonec zvítězí lid. (Výbor z novinář. článků z posled. let.)
Nikola sloužil za války u uherského pluku, ale protože nehodlal nasazovat vlastní život pro cizí pány, rozhodl se dezertovat. Začal se pak živit zbojnictvím a v okolí se začala roznášet legenda o kouzelné větvičce, jež od jeho těla odráží kulky...
Tento svazek obsahuje dvě knihy Ivana Olbrachta – román Nikola Šuhaj loupežník (1933) a povídkový soubor Golet v údolí (1937) –, ve kterých umělecky zpracoval své poznání lidí a země na Podkarpatské Rusi.
Soubor statí, dříve porůznu uveřejňovaných v rozmezí téměř dvacetiletém. Vedle slavné kritiky "Osudů dobrého vojáka Švejka", v níž byl Haškův román po prvé hodnocen jako vynikající literární dílo, přináší brožurka polemické články o čistotě jazyka, namířené proti úzkoprsé brusičské praxi "Naší řeči" V posledních dvou statích, které přetiskují Olbrachtovu odpověď v časopisecké anketě a podstatnou část předmluvy k Staškovým "Blouznivcům našich hor", přitakává autor na otázku, zda se v nových vydáních mají upravovat texty starších českých autorů; zdůvodňuje svůj souhlas zkušenostmi, kterých nabyl při úpravě textu An. Staška, svého otce. K vydání připravil a poznámkami opatřil Rudolf Havel.
Zpracování staroindických bajek ze sbírky Pančatántra od Eduarda Valečky. Olbracht text zaktualizoval především v jazykové a stylistické oblasti. Dílo je považováno za vrchol Olbrachtovy válečné tvorby, jeho myšlenkový přínos je tu ale nejmenší ze všech prací pro děti, protože dílo pouze dovršil, nebyl samostatným tvůrcem.
Novela ze života na Zakarpatské Ukrajině za první republiky, ze života takřka středověkých mythů, legend a náboženského fanatismu. Příběh židovského děvčete uchvátí silným dramatickým konfliktem, mistrovským vystižením tajuplného světa tisíciletých tradic. Bezplatná prémie edice KLÍČ za rok 1970.
Výbor shrnuje Olbrachtovy kritické projevy v celém jejich tematickém rozsahu i časovém rozpětí. Jsou zde otištěny kritické glosy z počátku století, divadelní referáty, monografické medailóny i programové stati, reportážní studie a kulturně politické polemiky z nedávných let. Práce, z nichž většina nebyla dosud knižně publikována (mnohé byly uveřejněny anonymně na stránkách dělnických deníků), podávají zajímavý a poučný průhled do minulých zápasů o pokrokový světový názor a socialistické umění.
Soubor 3 povídek z prostředí cirkusáků, tuláků a lidí na okraji společnosti, kteří bojují o udržení zbytků své důstojnosti a svobody. Tito jedinci jsou zatlačeni za hranice zákona. To je dostává do ještě větší izolace, a tím se v nich probouzí zlo. O těchto samotářích lze tvrdit, že jsou lehce anarchističtí a svým způsobem jsou obdobou Gorkého bosáků.
Obrazy ze soudobého Ruska – kniha reportáží - chápe a přijímá VŘSR jako nutnost - objevuje se zde první charakteristika Lenina Edice Června ; svazek XVI-XVII.
Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály.
Olbrachtovy prvotiny, vybrané z českých dělnických časopisů z let 1906 až 1915. Feuilletony, reportážní studie a povídky jsou rozděleny do tří oddílů: v prvním jsou shrnuty prózy převážně feuilletonového rázu,vnichžOlbrachtsleduje zhoubné vlivy kapitalistické výrobní anarchie na život českých pohorských krajů, ukazuje násilnéodnárodňování, zesměšňuje buržoasní nacionalismus, pranýřuje příživnictví maloměšťáků a odhalujehazardníhruimperialisticképolitiky: v druhé části jsou feuilletony, těžící ze zkušenosti a znalosti vojenského života za Rakouska (tento cyklus, nazvaný "Dopisy reservistovy", hodlal sám autor vydat knižně). V třetím oddílejsouotištěnypovídky, z nichžněkteré jsou rázu autobiografického (Loupežník můj přítel z mládí), jiné vysvětlují mládeži podstatu vykořisťování lidské práce za kapitalismu (Historie čepice), další podávají záběry ze životamaloměšťáků(Břemeno,Nejkrásnější denživota).
Závěrečný svazek autorových sebraných spisů obsahuje v nejrůznějších časopisech, sbornících a knihách otištěné články, stati, črty, povídky, literární podobizny, úvahy a vzpomínky, jejichž obsah naznačuje název oddílů, do nichž jsou seskupeny (Z bojů o socialistický stát a socialistickou kulturu, Tradice české literatury, Z cesty životem). Dále uvádí historickou hru Pátý akt a filmové scénáře Lešetínský kovář a Marijka nevěrnice.
Soubor fejetonů a povídek s vojenskou tematikou, které vznikaly v letech 1907-1913, byly časopisecky publikovány a část z nich vyšla i knižně (Československý spisovatel 1954). Kniha, jež přináší prózy v původním znění avchronologickém pořádku, je rekonstrukcí autorem projektovaného díla Rezervistovy dopisy, jehož rukopis se ztratil vr. 1920 za bojů o Lidový dům.
Obsahuje systematicky uspořádané dokumenty (První krůčky, Ze studentských let, Hledání, Z cesty za poznáním, Proměny, Jakub Krčín a Stříbřec, Po stopách Vladislava Vančury) přibližující vývoj autorovy umělecké osobnostia seznamující s jeho tvorbou.
Kniha představuje žánrově a tematicky rozmanité práce otiskované převážně jen v časopisech od r. 1906 do r. 1915. Zahrnuje povídky, reportáže, satirické postřehy z vojenského života (Rezervistovy dopisy), jednoaktové drama (Pátýakt), verše, črty, humoresky a fejetony.
Publikace zahrnuje nejprve několik milostných dopisů Olbrachtových rodičů, tj. Kamily Schönfeldové a spisovatele Antala Staška. Vlastní Olbrachtova korespondence obsahuje jednak korespondenci syna s rodiči a jednakkorespondenci manžela a otce s manželkou a dcerkou. Svazek doplňují podrobné poznámky a vysvětlivky k jednotlivým dopisům, rejstřík a četná vyobrazení.
Kniha vypráví o chorobném a náhle osleplém žárlivci, do jehož domu, kvůli jeho oslepnutí a ku pomoci jeho ženě přichází pomocník. Slepý muž cítí, že jeho manželství je omylem, ale není silný na to, aby ho zrušil a tak stále hledá nové důkazy o nevěře své ženy, až přivede celé drama k tragickému rozuzlení.
Biblické příběhy -- Ze starých letopisů -- O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách Svazek přináší souborné vydání literárních adaptací starých textů, jež čerpají ze staré paměti lidstva a národního společenství, tj. příběhů ze Starého zákona, z Kosmovy, Hájkovy a Křišťanovy kroniky a ze staroindických bajek.
Země bez jména - 1932, reportáže, informují o špatné sociální a národnostní situaci na Podkarpatské Ukrajině, analýza historických událostí a charakteristika zdejšího obyvatelstva (rusínských pastevců a dřevorubců, židovských řemeslníků a obchodníků, Čechů, Maďarů, Rumunů, Cikánů).
Kniha obsahuje včetně úvodní povídky ještě 3 další: Rasík a pes, Táta, Dobrý soudce a Zázrak s Julčou. Jejich děj se odehrává vesměs za předmnichovské republiky v českých zemích a v chudém židovském prostředí na Podkarpatské Rusi. Obsahují sociální tématiku.
Publikováno:1977
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.