Rozmarná povídka o malém chlapci, kterému říkali Strukavinka, a jeho kamarádech, o jejich toulkách přírodou, o tom, jak poznávají život kolem sebe, jak rozmlouvali se zvířaty, jak se spřátelili s vrabcem Čimčirínkem, co prožili s kocourem Matesem, psem Brokem a mnoha jinými. Ve vyprávění používá autor některých prvků moravských nářečí.
Popis objavovania komplexu jaskýň v Demänovskej doline na severnej strane Nízkych Tatier. Obrazové prílohy. Mapa jaskynného bludiska Demänovskej jaskyne Slobody.
Básnickou tvorbu Rudolfa Těsnohlídka, především v počátcích, ovlivnil impresionismus, některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, zdůrazňuje tragické životní situace. V básnické tvorbě se projevuje jako citlivý lyrik. Sbírka básní Den je jeho druhá básnická sbírka.
2. díl příběhů lidí tehdejšího Brna. Kronika, ale nejen to, spíše umělecké zpracování charakterů, situací, které patřily k té době a Brnu. 3. díl - Příběhy Poťochlencovy - to zůstalo jen na stránkách novin.
Děj knihy Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška, podle níž vznikla proslulá opera Leoše Janáčka a dětmi oblíbený večerníčkový seriál, se odehrává poblíž Blanska, blízko Bílovic nad Svitavou. Také tam lze najít nejednu hospodu, která je podle lišky pojmenovaná. Ve skutečnosti se liška narodila poblíž střítežské hájovny, kde jinašel opuštěnou místní revírník a vychoval ji mezi domácími zvířaty.
Čtyři nénie — starořímské pohřební písně — Rudolfa Těsnohlídka vyprávějí příběhy lidí, kteří si uvědomují vlastní předurčenost k předčasné smrti nebo jiné podobě zkázy. Texty mají formu lyricko-epických dialogů se scénickými poznámkami jako u dramatu. Sbírku otevírá jediná veršovaná (a rýmovaná) báseň, ostatníjsou básně v próze.
Výbor z básnické, prozaické a publicistické tvorby Rudolfa Těsnohlídka. Vybral, uspořádal a předmluvu napsal Dušan Jeřábek. K vydání připravili a ediční poznámky napsali Jan Chloupek, Vlastimil Válek a D. Jeřábek. Vydáno k 100. výročí autorova narození.
Bylo nebylo jedno království. Po smrti starého krále dvořané vyženou prince a ten je nucen hledat své místo v životě. Protože nic neumí, není jeho cesta snadná.
Výběr z "Večerů" Lidových Novin (1911-1914) a ze soudniček Rudolfa Těsnohlídka. Příležitostný tisk k 50. výročí vzniku Lidových novin, který však - protože vyšel v roce 1943 - neobsahuje texty Karla Čapka nebo Ferdinanda Peroutky.
Výbor, navazující na knihu Mrtvý u kříže a jiné soudničky, zahrnuje texty publikované v letech 1922-1928 v brněnských Lidových novinách, přičemž jde o texty téměř knižně způli netištěné. Autor se snaží objasnit motivy často nepochopitelných trestných činů, jež vyznívají jako spor a srážka nezvládnutelné živelnosti v člověku s lidskou konvencí a usměrňující racionalitou, tj. se zákonem a jeho regulativním dosahem. Vybral a uspořádal, edičně připravil, doslov a ediční poznámku napsal Bohumil Svozil.
Výbor z Těsnohlídkových nejlepších soudniček zahrnuje až na malé výjimky texty z let 1922-1928. Kniha, vycházející k stému výročí autorova narození, je uváděna a uzavírána dvěma reflexívními soudničkářskými prózami, které přibližují atmosféru soudních procesů v obecnější a zároveň autorsky zpovědní poloze.
SF román Vrba zelená (F. Borový 1925) je bezesporu jedno z nejpozoruhodnějších děl české SF. Hypnotizér vyšle skupinu čtyř mužů (strážníka, malíře, kočího a docenta) do Brna 30. století. Lidé žijí primitivním pastorálním způsobem a muži si s ženami vyměnili role. Zatímco muži se doma starají o děti, ženy loví, pracují a jsou nositelkami pokroku. Vyskytují se zde i svérázné vynálezy, například vzdušná pramice poháněná ladičkou, plující vzduchem na zvukových vlnách. Lidé budoucnosti mluví kuriózním slangem, k jehož pochopení je potřebný slovníček, který autor připojil na závěr knihy. Těsnohlídek konfrontuje technickou civilizaci s přírodním životem a také se svérázně zapojuje do dobové diskuse o feminismu a právech žen.