V šestisvazkových Sebraných spisech Ladislava Klímy vyšly dosud čtyři svazky: I. Mea (texty o sobě samém), II. Hominibus (korespondence), III. Svět atd. (filosofické knihy a publicistika) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Editorkou Klímových Sebraných spisů je francouzská editorka a překladatelka Erika Abrams,nositelka čestného doktorátu Univerzity Karlovy. Svazek V. („Bel“letrie) je nejrozsáhlejším svazkem Klímových Sebraných spisů. Obsahuje všechny Klímovy prozaické práce s výjimkou Velkého romanu. Editorka důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou zevrubnou ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech čtyř předchozích svazků Klímových Sebraných spisů. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů a beletristů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes velmi živé a podnětné. Přitom jsou to teprve Klímovy Sebrané spisy v edici Eriky Abrams, které poprvé přinášejí Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě a v řazení, jež odpovídá logice a šíři Klímovy tvorby.
Tato kniha byla vydána českým nakladatelstvím Twisted Spoon Press, které sídlí v Praze a vydává díla českých a jiných slovanských autorů v anglickém jazyce.
Sedm méně známých autorových textů s tématem snu vnímaným jako integrace vědomí s nevědomím. Sny o Kráse zejména o Hrůze jsou naplněny symboly náboženskými a mytologickými, vztahy mezi postavami jsou agresivní a střídají se s protiklady od krásy až po odpornost.
První úplné a autentické vydání klíčového beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Román vznikl mezi léty 1907 a 1910/1912 nejen pro autorovu „zábavu a zotavení“, ale souběžně a hlouběji jako experiment s vytvořením nové, „naprosto volné, vše si dovolující“ a všeobjímající formy románu. Čtenář v této knize naleznepoprvé kompletní, necenzurované torzo Českého románu tak, jak ho jeho solipsistní pánbůh (autor) stvořil: bez složitého textově kritického aparátu, ale též a hlavně bez přídavků a vynechávek, přísně a přesně podle znění autorova rukopisu. Klímův román jako by o dvacet pět let později přesně charakterizoval Henry Miller: „To není žádná kniha, je to prodloužená nadávka, plivanec do tváře umění, kopanec do zadku Boha, Člověka, Osudu, Lásky, Krásy ... čeho chcete.“ Svazek edičně připravila Erika Abrams.
Obálkové vydání s původním linorytem Františka Štorma na přebalu a původním tónovaným dřevorytem ve frontispisu. První vydání horrorového dramatu, jednoho z posledních Klímových děl.
Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí, zaobírá se například kumulací bohatství či nesmyslností válek, hledá směr, kterým se ubírá moderní civilisace. Vede dialog o ničem a o všem a rovnou nabízí své svérázné odpovědi.
Katalog k výstavě konané v srpnu 2018 v pražské Galerie 9 uspořádali Jan a Jana Majcherovi. Vydáno v omezeném nákladu 70 číslovaných výtisků. Katalog obsahuje fota a přepisy dobových textů a dokumentů. Navazuje na obdobnou publikaci vydanou roku 2010 k výstavě Filosofa L. Klímy nalézání v Záběhlicích, p. Zbraslav. Zatímco zbraslavskávýstava se věnovala okolnostem vstupu šestadvacetiletého mladíka do oblasti tištěného slova, přítomná publikace dostihuje Klímu, který prožil významnou část života (1915-1927) v azylu mytického vysočanského hotelu Krása, na vrcholu a pak i na opačném konci oblouku jeho životaběhu.
Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy v ediční přípravě a s rozsáhlými komentáři Eriky Abrams. Zatímco Mea znamenalo „Moje“, Hominibus znamená „pro lidi“. Klímova korespondence ve svazku Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů osmadvaceti adresátům, zde tištěných poprvé v celkové souvislosti, ba z velké části vůbec poprvé. K výslednému, v lecčems překvapivému Klímovu autoportrétu přispívá i přijatá korespondence, zpřítomněná zde v rámci edičního komentáře a poznámkového aparátu, a pět dosud neznámých odnoží filosofových rozhovorů zařazených do příloh.
2. vydání (uvedeno jako ´první nesamizdatové knižní´); Praha 1991, Trigon, edice Rubín; nově vysazené č. s. 30 s připojenou ediční poznámkou Vladislava Zadrobílka (podle tiráže Vladimíra Kuncitra), ilustrace Vladimír Kokolia. a) V.Z.: Duše v skupenství plamenném /9/ b) Jsem absolutní vůle /13/ c) Trvání po smrti /37/ d) Smrt - sen /53/ e) Bouře se přehnala /65/ f) Delend /77/ g) Edgar /95/
Kniha obsahuje celoživotní Klímův filosofický deník. Editorka Erika Abrams jej po mnohaleté badatelské práci rekonstruovala ze stovek rukopisných fragmentů. Jde o vydání věrně zachycující Klímův jazyk se všemi jeho osobitostmi. Všechny pasáže deníku psané německy či latinsky jsou v poznámkách přeloženy do češtiny, kniha obsahuje též rozsáhlé poznámky věcné a bibliografické, které čtenářům umožňují sledovat celý Klímův život a tvorbu den po dni, měsíc po měsíci. Se stovkami stran Klímova textu se zde čeští čtenáři seznamují vůbec poprvé.
Výbor z dopisů Antonínu Pavlovi z let 1913-1925 Z části 1. vydání (větší část dopisů byla publikována v č. s. 24 a 46); Praha 1993, Trigon; redakce a grafická úprava Vladislav Zadrobílek; ilustrace Zbyšek Sion
reprint, původní vydání r. 1937. a) Jak vysvětlíte /9/ b) Hledání strašidla /16/ c) Řeč oblohy /27/ d) Donna Maria /31/ e) K Denici mluví Dryada /45/ f) Elektra /52/ g) Dysgen /67/
Jediná dochovaná delší filosofická monografie z Klímovy pozůstalosti v jediném doposud existujícím vydání. Pozoruhodný text kriticky polemizující s hlavním dílem nejvýznamějšího ruského křesťanského mystika.
Podivné příběhy je soubor několika povídek Ladislava Klímy: Vlastní životopis, Slavná Nemesis, Příšerný konec Fabianův, Putování slepého hada za pravdou. Základním podkladem pro vydání Podivných příběhů byly jednotlivé fragmenty z výboru Vteřiny věčnosti vydaného v Odeonu roku 1967. Výsledný text je doplněn o nový doslov ajazykově upraven v rámci textologie.
Klímův nedokončený román s filosofickým podtextem, který nebyl doposud v Čechách publikovaný (s výjimkou ukázek), vychází poprvé v plném rozsahu. „Putování slepého hada“ představuje satiru až dadaistického rázu jednak na vlastní Klímovy filosofické názory, ale i na všeobecné poměry na konci 1. světové války i na mocenské struktury tehdejší doby.
Povídkový soubor autora známého především svými svéráznými pracemi filosofickými a svébytným životním postojem. Přetisk prvního vydání nakladatelství Sfinx z roku 1932.
Z šestisvazkových Sebraných spisů Ladislava Klímy dosud vyšly tři obsáhlé svazky: I. Mea (filosofův deník), II. Hominibus (filosofova korespondence) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou pro dobové zveřejnění (knihy /Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty, Vteřina a věčnost/, články, studie, náčrty, rukopisy), přičemž editorka Erika Abrams důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými autentickými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou vyčerpávající ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři – jako u všech tří předchozích svazků. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes živé a podnětné. Jeho Sebrané spisy v ediční přípravě Eriky Abrams přinášejí vůbec poprvé Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě připravené.
Přetisk druhého vydání nakladatelství Aventinum z r. 1928. Úryvek z předmluvy ke knize SVĚT JAKO VĚDOMÍ A NIC: Určena skoro vesměs jen pro čtenáře, kteří neumějí číst, n e b o l i ty, kteří čtou chvatně, tj. bezmála všechny dnešní čtenáře .. Lidstvo znalo dosud boha jen ve smyslu druhém; kde až dodnes zaznělo „bůh“, začišelo z toho hrobově bez výjimky jen rabské klanění, hrbení, plazení se, ta nevlastnější neřest člověka. Ten, jenž toto píše, první poznal Boha ve smyslu prvním; Boha, s nímž zcela totožné jest já. Pojmy bůh a já povyšují se navzájem, chemicky sloučeny, do metabožského stavu ..
Autor ovlivněný především filosofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho a inspirováný jejich radikálním individualismem a koncepcí vůle napsal ve dvacátých a třicátých letech několik pozoruhodných próz, které právem patří do evropské literatury. Utrpení knížete Sternenhocha (1928) je fiktivním deníkem jednoho z předních velmožů říše německé na počátku tohoto století, „jenž by se byl dozajista stal nástupcem Bismarckovým, kdyby Osud nebyl vrhl na jeho cestu mohutnou osobu Helgy-Démony“.
Velký román filosofa Ladislava Klímy patří k fundamentálním dílům české literatury.Ve Velkém románu se podobně jako v jiných Klímových beletristických dílech snoubí braková literatura v tom nejlepším smyslu slova s literární projekcí autorových filozofických myšlenek, ovlivněných zejména Friedrichem Nietzschem a Arthurem Schopenhauerem.
Výbor z díla českého "filosofa-básníka", jehož práce se vždy pohybovaly na hranici mezi vědomím a podvědomím, realitou a absurditou, racionálnem a iracionálnem.
V tomto souboru 1. vydání, jinak převážně druhé; Praha 1997, Lege artis (na ISBN Pražské imaginace), mimo edice; redakce, poznámky a grafická úprava Miroslav Kromiš; 1000 výtisků; 205x130; vázáno v černém plátně se stříbrným tiskem, černobílý přebal s použitím fotografie autora; 208 s Obsah: I. Juvenilie = č. s. 16 a-h a) Osud/7/ b) Averroismus /10/ c) Země /12/ d) Mannové svého "officia" /15/ e) Metempsychosa /16/ f) K svobodě /17/ g) Genesis /18/ h) Satyr i Hellada /19/ II. Sus triumfans /23/ = č. s. 40 III. Melia /61/ = č. s. 42 IV. Arden /91/ = č. s. 43b V. 4 listy Křížovi /99/ = č. s. 21 VI. Kladivo slov /123/ = jinde netištěné části č. s. 62 VII. Já je já! /129/ = jinde netištěné části č. s. 27 a 28 VIII. Klímiana i) Jak bude po smrti /133/ = M5a j) Jsem absolutní vůle /136/ = M5b k) Zde by měly růst brambory /138/ = M6c l) Utrpení mladého Werthera /144/ = M2 m) Filosof z předměstí /156/ = M1 IX. Trvání po smrti /185/ = M4c X. Zet /192/ XI. Ediční poznámky /201/ XII. Dodatky k bibliografii /204/
nakladatelství G; ediční poznámka Martin Machovec; ilustrace Josef Daněk a Michal Mašarák; 3200 výtisků, z nichž 1000 vázaných; 170x112, brožované nebo vázané ve světle hnědém plátně bez potisku, obálka žlutá nebo bílá s černým a šedým tiskem; 58 stran – dvě rozkládací přílohy