Na scénu opět přichází nepřekonatelný sluha Jeeves, perla mezi komorníky. Navštívíme s ním svět anglických lordů, který v sobě má milou starosvětskost a nevyčerpatelnou nápaditost.
Osm povídek. První ze svazků povídek znamenitého anglického humoristy, v němž se setkáváme s komorníkem Jeevesem, který se stal ztělesněním laskavého, nápaditého a hřejivého Wodehouseova humoru.
Milostné trampoty Bertieho přítele Binga neberou konce, ať už jeho srdce právě plane pro servírku z levného podniku, nebezpečně inteligentní dceru neurologa sira Rodericka, revolucionářku Charlottu či neteř venkovského kněze, a jejich důsledky nezřídka hrozí strhnout do záhuby i nebohého Bertieho; Jeevesova uvážlivost, důvtip a schopnost nalézt východisko i z té nejzapeklitější situace však nakonec bez výjimky triumfuje.
Děj humoristického románu začíná od chvíle, kdy ho životabudič připravený jeho novým komorníkem jako zázrakem zbaví kocoviny, je Bertie postaven před zásadní otázku: jak bylo vůbec možné bez Jeevese existovat? Když se postupně ukáže, že Jeeves si dokáže bez ztráty elegance poradit s obávanými tetičkami, nezvanými hosty, dospívajícími dívkami i dalšími zdroji nežádoucích potíží, Bertiemu začíná být jasné, že o nenahraditelnosti jeho diskrétního a všestranně schopného sluhy nemůže být nejmenších pochyb.
Pohromy v podobě bláznivých nápadů přátel a příbuzných, jež Bertieho Woostera zbavují klidu, není lehké odvrátit, ať už se však jedná o náhlá citová vzplanutí jeho přítele Tuppyho či strýce George, nezbednosti bratránka Thomase, myšlenku přítelkyně Bobbie Wickhamové darovat psíka tety Agáty synkovi amerického impresária nebo srdeční záležitosti Bertieho samého, na jednu životní jistotu se může Bertie bez výjimky spolehnout: důvtip a invence jeho nedostižného sluhy Jeevese si dříve či později poradí i s tím nejspletitějším problémem.
Když Bertie krátce po rozmíšce se svým komorníkem ve věci večerního úboru zjistí, že jeho přítele Gussieho Fink-Nottlea, zamilovaného do Madeline Bassettové, se Jeeves rozhodl vyléčit z nesmělosti tím, že jej vyšle na maškarní bál v kostýmu Mefistofela, usoudí, že vývoj událostí nabral nebezpečný kurs, a rozhodne se vzít věci dovlastních rukou. Poté co však k úkolu sblížit Gussieho s Madeline - jehož řešení nemálo zkomplikuje dívčino přesvědčení, že zakřiknutým nápadníkem je ve skutečnosti sám Bertie - začnou přibývat další potíže a Bertieho plán hrozí skončit katastrofou, nezbývá než se obrátit o pomoc k jedinému člověku, v jehož silách je nalézt ze spletité situace východisko - byť, jak Bertie tuší, záchrana z Jeevesových rukou si vyžádá svou daň.
Neústupnost Bertieho Woostera ve věci jeho nového koníčka, hry na banjo, vyústí v Jeevesovo rozhodnutí odejít z jeho služeb k baronu Chuffnellovi, Bertieho starému příteli, který je nyní rovněž zamilován do jeho bývalé snoubenky Pauline. Chuffyho finanční situace však není právě růžová, a tak mladík s vyznáním svých citů spíšeotálí. Bertiemu nezbývá než podat kamarádovi pomocnou ruku – už jen proto, že dívčin otec, jehož plán odkoupit Chuffyho letní sídlo se začíná hatit, má hned několik důvodů přinutit dceru, aby se vrátila k někdejšímu nápadníkovi… další z románů oblíbeného anglického humoristy P. G. Wodehouse.
Návštěva sídla sira Watkyna Bassetta, kde má pomoci urovnat rozmíšku mezi Gussiem Fink-Nottlem a jeho nastávající, Bassettovou dcerou Madeline, uvrhne Bertieho do nečekaných nesnází, když jej teta Dahlia přinutí angažovat se rovněž ve věci konvičky na smetanu, které se v okamžiku, kdy ji ve starožitnictví zamýšlel koupit Dahliin manžel Tom, léčkou zmocnil právě sir Watkyn. Když je Bertie vzápětí po příjezdu přistižen s dotyčným předmětem v ruce a krátce nato se ukáže, že bez krádeže konvičky nejspíš nebude možné urovnat ani spor mezi znesvářenými milenci, který znamená pro Bertieho přímé ohrožení v podobě nového zájmu Madeline o jeho osobu, je jasné, že řešení situace se neobejde bez rychlého Jeevesova zásahu.
Bertieho odpor vůči myšlence vypravit se do venkovského letoviska Steeple Bumpleigh je namístě už jen proto, že jde o bydliště tetičky Agáty a jejího muže, lorda Worplesdona, jemuž má být nadto nápomocen v choulostivé obchodní záležitosti. Tím však nesnáze teprve začínají: jak se ukáže, novým konstáblem v Steeple Bumpleigh je žárlivý Stilton Cheesewright, který se právě zasnoubil s Bertieho někdejší láskou Florence, a také snahy Bertieho přítele Boka Fittlewortha získat obávaného Worplesdona pro plánovaný sňatek s jeho schovankou Nobby hrozí oběma katastrofálními důsledky… P. G. Wodehouse (1881–1975), jeden z nejpopulárnějších anglických humoristů, si u českých čtenářů získal oblibu již v prvních předválečných překladech. Cyklus příhod Bertieho Woostera a jeho sluhy Jeevese patří k tomu nejlepšímu z Wodehouseova mimořádně bohatého odkazu, zahrnujícího téměř stovku románů, povídek, dramat a filmových scénářů.
Když je Bertieho přítel Gussie Fink-Nottle, jeden z aktérů chystané obecní slavnosti v Kings Deverillu, přistižen policií, jak se nad ránem brodí v kašně na Trafalgar Square, Bertiemu nezbývá než nebohého mladíka nahradit a předejít skandálu tím, že bude v Deverillu vystupovat pod jeho jménem... další z příběhů Bertieho Woostera a jeho důvtipného komorníka Jeevese z pera jednoho z nejpopulárnějších anglických humoristů P. G. Wodehouse.
Devátý hrabě z Rowcesteru, mezi přáteli známý jako Bill, se snaží uniknout kapitánu Biggarovi, jehož podvedl coby falešný bookmaker na dostizích. Na Billovo chátrající sídlo mezitím míří zámožná vdova Rosalinda Spottsworthová, zamýšlející obohatit jím svůj majetek. Když vyjde najevo, že Bill, nyní zasnoubený s veterinářkou Jill, se s pohlednou Rosie nevidí poprvé a že vdovu provází coby nápadník právě rozlícený Biggar, nezbývá než svěřit nebezpečně doutnající situaci Jeevesovi – který se šťastným řízením osudu dočasně nachází v Billových službách.
Humoristický román o sluhovi Jeevesovi a jeho pánovi. Historka o příteli mladého londýnského Dandyho, kterého před zvolením do Dolní sněmovny a nechtěným sňatkem zachránil pohotový komorník Jeeves. 24-042-86
Další román slavného britského humoristy, který inspiroval mj. Zdeňka Jirotku k napsání Saturnina Bertie Wooster se svým věrným komorníkem Jeevesem odcestuje do městečka Maiden Eggesford, aby si tam léčil nervy vyčerpané veselým nočním životem velkoměsta. Z toho však nebude nic, neboť se tam mimo jiné objeví teta Dahlia, Vanessa Cooková a Orlo Porter, a všichni se na Bertieho chystají s různými prosbami. Zvláště ošemetné je ovšem přání tety Dahlie, aby vsadil na jistého dostihového koně. A jako by situace nebyla už dost spletitá díky lidem a jejich vrtochům, je ještě spletitější kvůli vrtochům zvířecím. Nadějný kůň totiž přilnul k toulavé kočce, která si po kočičím způsobu dělá, co chce, odchází, kdy ji napadne, a je třeba ji přemluvit, aby oddaného koně neopouštěla. Do tohoto koktejlu nejroztodivnějších situací přidejte ještě třeba potrhlého badatele, nespolehlivého pytláka a prchlivého otce a osvědčená komedie se může rozehrát.
Vezměte tři mladé muže a tři pěkné dívky, filmového magnáta se špatným svědomím, upovídaného stevarda, přidejte perlový náhrdelník, plyšovou hračku a živého krokodýla, docela maličkého, schovaného v košíku. Celou směs zakvedlejte a umístěte na loď plující z Anglie do Ameriky a máte recept na osvědčenou legraci. Své obvyklésuchozemské prostředí sice anglický humorista P. G. Wodehouse změnil, ale jinak svým čtenářům připravil nepřeberně zábavných situací, výběr gagů a slovního humoru.
Kniha volně navazuje na román Šťastná mořeplavba Montyho Bodkina. Mladý Monty šťastnou náhodou získal místo v hollywoodském filmovém ateliéru, kde setrval celý rok, aby splnil podmínku svého budoucího tchána a dokázal, že se dokáže uživit prací. Pan Butterwick, otec nevěsty, zamýšlenému sňatku nepřeje a Monty musí zkušební lhůtu opakovat. Tentokrát na anglickém venkově, kde se filmový magnát Llewellyn snaží psát dějiny svého podniku. Naštěstí se neprovalí Llewellynova neuvážená finanční transakce, robustní slečna Butterwicková v rozhodující chvíli zruší své zasnoubení s Montym, a přesto nastává překvapivý happyend. Čtenář, nikoli však Monty, o nové lásce ví už od první kapitoly.
Soubor povídek, volně spojených prostředím gentlemanského klubu Trubců, jehož členové si vyprávějí pikantní historky o nepřítomných kolezích, je koncentrátem wodehouseovského světa staré dobré Anglie.
Další román klasika anglického humoru, v němž se setkáme s oblíbenými hrdiny sídlícími na zámku Blandings. Známí obyvatelé zámku Blandings, počínaje lady Constance a jejím bratrem Clarencem mají hosty, kteří rychle změní všední dny na zámku. Hrdinové příběhu mají sice nejlepší úmysly, ale právě ty je přivedou do neuvěřitelných problémů a situací. Milostnou zápletku příběhu tentokrát zauzlí a rozplete veselý stařík Frederick, hrabě z Ickenhamu. Stranou děje nezůstane ani prasnice Císařovna, a tak se čtenář má na co těšit.
Strýc Fred, jinak lord Ickenham, má opět jednou pré. Tentokrát přijíždí pod cizím jménem Brabazon-Plank do sídla sira Aylmera Bostocka, jehož dceru si má brát jeho synovec Pongo. Pongo je už na místě a neuvedl se nejlépe – když předváděl, jak brazilští domorodci zabíjejí ptáky prakem, rozbil bustu svého hostitele. Pongo se rozhodnenahradit bustu jinou ze sídla Ickenhamů. Tuto bustu vytvořila bývalá Pongova snoubenka Sally a jsou v ní ukryté šperky, které chce Sallyin přítel propašovat z New Yorku. Sally chce bustu vyměnit za jinou, ale ve zmatku obě busty skončí ve sbírce sira Aylmera. Pro strýce Freda je to příležitost, aby uplatnil svoji vynalézavost a zařídil a) aby to dopadlo dobře s bustami, b) aby jeho synovec Pongo nechal plavat nynější snoubenku a vzal si tu předchozí, c) aby mohl soudcovat na soutěži roztomilých dětiček na místních oslavách. Velkou překážkou je místní konstábl, který ví, že strýc Fred není major Brabazon-Plank, a navíc si vzpomene, že zatkl údajného Brabazona-Planka a Ponga na psích závodech pod docela jinými jmény. Konstábl tedy nespouští venkovské sídlo z očí.
Další z románů rytíře anglické literatury, jehož dílo je symbolem staré dobré Anglie a zašlých časů. Když se lord Ickenham, jinak vážený postarší majitel panství, vydá do Londýna, vjede do něho pokušení pěkně si to užít, zkrátka se rozšoupnout, aby v metropoli viděli, že není žádný troškař. Jen co dorazil z venkovských luhů tentokrát, neodolal vzpomínce na chlapecká léta a sestřelil para ořechem cylindr váženého sira Bastablea. Sir Bastable se rozhořčil tak, že se rozhodl napsat knihu o nezvedené mládeži, aby si to vyřídil s bujarými mladíky a slečnami, kteří by jen tancovali, pili koktejly, radovali se ze života a sestřelovali z praku para ořechy cylindry ctihodných občanů. Sir Bastable nemusí chodit pro inspiraci daleko, vždyť jeho vlastní synovec je hotový budižkničemu, exemplář, k němuž pociťuje sir Bastable výraznou nechuť, a výborně se bude hodit jako odstrašující příklad. A tak spatřila světlo světa šokující kniha Koktejlový věk a nadrobila svému autorovi spoustu nepříjemností a nedorozumění, takže musel zasáhnout lord Ickenham a s veškerou svou vynalézavostí dát vše opět do pořádku.
Devátý hrabě z Emsworthu Clarence je člověk mírný a raději trpí, než by se postavil pánovité sestře Constance, která v rodinném sídle vládne pevnou rukou. S nelibostí snáší protivnou sekretářku, kterou mu tam sestra nasadila, i obtížné hosty, mezi nimiž vévoda Dunstable patří k nejprotivnějším. Ovšem ve chvíli, kdy se Clarence dozví, že Dunstable míní ukrást zřítelnici jeho oka, milovanou, medailemi ověnčenou Císařovnu z Blandingsu, prase nade vše mu na světě drahé, mění se v démona pomsty. Naštěstí je tady ovšem lord Ickenham, jinak též nápaditý strýc Fred, který svým důvtipem a diplomatickými pletichami zabrání nejhoršímu.
Psmith to zařídí je dalším z dlouhé řady úsměvných románů P. G. Wodehouse, do jehož idylického světa, který tento mistr situačního a slovního humoru vytvořil, s potěchou vstupují stále nové čtenářské generace. V té nejlepší wodehouseovské tradici přichází na scénu, přesněji do zámku Blandings, mladý gentleman Psmith. Co natom, že tam nemá co pohledávat? Když si ho lord Emsworth spletl s nadějným básníkem, jehož měl z nařízení sestry Constance doprovodit na zámek, Psmith mu to nevymlouvá. Pod jeho uhlazeným zevnějškem – nedá ránu bez cylindru, špacírky a monoklu – dřímá dobrodružná povaha a zvědavost, a navíc se mu naskýtá možnost pobývat v blízkosti jisté půvabné dívky.
Soubor humoristických povídek anglického autora doplňuje cyklus ze života členů svérázné hraběcí rodiny na venkovském zámku Blandings na počátku století. Hrdiny povídek jsou tak jako v předcházejících knihách nedovtipní lordi a zamilovaní nešikové z lepší společnosti, mazaní sluhové a bohatí příbuzní spolu s proslulou prasnicí Císařovnou. Prostřednictvím komických hrdinů a jejich ztřeštěných absurdních počinů se autor vysmívá konvenčnímu a konzervativnímu životnímu stylu anglické vyšší společnosti první poloviny 20. století.
„Jistý kritik -- neboť takoví lidé, říkám to s lítostí, existují – utrousil ohavnou poznámku o mém posledním románu, že obsahuje všechny staré wodehousovské postavy pod jinými jmény. Teď už ho pravděpodobně sežrali medvědi, jako děti, které se vysmívaly proroku Eliášovi. Ale jestli je stále ještě naživu, nebude moci vznéstpodobné obvinění proti Letní bouřce. Svou nadměrnou inteligencí převezl jsem tentokrát tohoto pána tím, že jsem uvedl všechny staré wodehousovské postavy pod stejnými jmény. Dovedu si představit, jak teď bude připadat sám sobě dokonale pošetilý.“ Těmito slovy uvádí autor svůj další román s krásným názvem Letní bouřka. Setkáme se zde s mnoha známými a oblíbenými postavami z dalších románů, dokonce i s Císařovnou z Blandingasu. Ale to čtenářům, kteří si oblíbili jemný wodehousovský humor, vůbec nevadí, naopak je to pro ně zárukou kvality.
Podtitul: Humoristický román. Humoristický román známého britského autora nás opět zavádí do prostředí anglické šlechty dvacátých let. Ocitáme se znovu na zámku Blandings. I tentokrát je ústředním bodem knihy výstavní prasnice Císařovna, která je jedním z mála potěšení dobráckého lorda Emswortha. Mimo to jde ale i o štěstí jeho synovce Ronalda, který si chce vzít za ženu sboristku přes odpor své matky a tety. Pomoc nachází u svého druhého strýce Gallahada, bývalého bouřliváka. Osobitý anglický humor, bláznivé zápletky a vtipné dialogy jistě pobaví a potěší většinu čtenářů.
Výbor humoristických povídek (Vlna zločinnosti na zámku Blandings, Zakopaný poklad, George a Alfred, Domov mimo domov, Případu se ujímá Jeeves, Jeeves a nezvaný host, Prožluklá aféra kamaráda Biffyho, Jeeves a drahá spolužačka, Babí léto jednoho strýce), jejichž kouzlo je založeno na brilantním slovním vtipu, vynalézavých metaforách, aforismech a slovních hříčkách.
Anglický autor zve čtenáře do idylického světa svých humoristických románů, v němž najdeme postavičky ze starých dobrých časů britské šlechty. Urození i méně urození zde řeší otázky životní důležitosti.
Jsou knihy, při jejichž čtení by člověk nevěřil, že může být jinak než hezky slunečno, s nebem do modra. A taková jsou všechna díla P. G. Wodehouse. Jméno tohoto anglického autora je pro milovníky humoristické literatury pojmem. Žil v letech 1881-1975 a napsal přes šedesát románů, tři sta povídek, šestnáct divadelních her a třiadvacet muzikálů. Jeho práce se překládaly po celém světě a dosáhly obliby především díky vynalézavé a osobité slovní komice a nápaditým situačním gagům. Wodehousovou doménou je svět anglických rodových sídel, s poněkud natvrdlými erbovními pány, kteří by byli zcela ztraceni bez svých oddaných lišáckých komorníků. Psal románové cykly se svými nejzdařilejšími postavami nebo okolo svých oblíbených lokalit, jako je řekněme zámek Blandings. I v románu Až naprší a uschne se stává dějištěm nečekaných příhod, v nichž klíčovou roli sehrají miláčkové místních urozených usedlíků - prasata, která mají získat ostruhy na zemědělské výstavě.
Co se přihodilo na zámku Blandings? Opět jeden ze slunných příběhů P. G. Wodehouse, který se odehrává na zámku Blandings. Jeho majitel, lord Emsworth, sice není ve finanční tísni jako většina Wodehouseových šlechtických hrdinů, ale zato ho šikanují čtyři sestry. Navíc mu po mnohaletém šťastném vdovectví hrozí sňatek s ředitelkou dívčí školy, jeho vlastní pořádek v pracovně mu narušuje zrzavá sekretářka, kterou tam rozhodně nechce, a k tomu mu záhadně onemocní jeho milovaná výstavní prasnice, jež je jedinou živou bytostí, na níž mu skutečně záleží. Rád by žil na svém zámku jako prostý chalupník, to mu ale není přáno. Kromě příbuzných jej obtěžují turisté, které provádí nesympatický komorník Beach. Naštěstí žije na zámku i Galahad Threepwood, mladší bratr lorda Emsworthe. Galahad je pro jeho lordstvo přímo požehnáním, neboť vyřeší všechny jeho problémy, usmíří rozvaděné snoubence, čímž zbaví zámek Blandings přítomnosti zrzavé sekretářky, a jako protřelý bonviván a milovník veselého života zkušeně zasáhne tam, kde je to zapotřebí.
Nad jindy slunným zámkem Blandings, kde život plyne většinou tak příjemně, se stahují mračna. Utěšenou samotu zámeckého pána, lorda Emswortha, který nestojí o jinou společnost než o svoji milovanou Císařovnu z Blandingsu, znamenité, cenami ověšené prase, poskvrní přítomnost nevítaných hostů. Třeba takový vévoda z Dunstable, který se usadí v zahradním domku a zdá se, že tam přímo zapustil kořeny. Rovněž nečekaně přijede z New Yorku lady Constance, sestra lorda Emswortha, dáma neochvějných zásad a neochvějné vůle, která je ale krátká na podvod, jehož cílem je, aby lord Emsworth koupil ukázku moderního umění, akt, který lord Emsworth mylně považuje za zvěčnění nějakého mimořádného prasete. Naštěstí je ale po ruce nezdolný Galahad Threepwood, který si vždy ví rady.