Památka na válečná léta 1914–1917. Veršovaná dětská modlitba u jesliček za skočení války se propojuje s obrazem vojáka, který stojí v puškou v poli, vzpomíná na rodnou vesnici a duchem se na tamní pobožnost přenáší. Za zmírnění utrpení prosí také padlí.
Cestou křížovou - Román českého kněze. V malé chodské vsi žijí lidé s každodenní starostí o živobytí. Mnozí jsou odkázáni na práci na velkostatku. Proti zdejším nedůstojným poměrům se dokáže vzepřít pouze farář Jiří, ale stejně se nedočká vděku, protože šafář štve vesničany proti němu. Na panském pracuje také strojník Staněk, jehož syn Ondřej studuje na gymnáziu. Chlapec by rád pokračoval v Praze ve studiu práv a je velmi zaskočen matčiným přáním, aby se stal knězem. Matka spoléhá na faráře, že Ondřejovi domluví. Jiří byl však kdysi ve stejné situaci, a tak ví, jak těžké je dobře vykonávat poslání, které si člověk sám nezvolí. Navíc Ondřej má rád Hanči Vachudovou a rád by ji jednou viděl po svém boku. Mladík na chvíli uvěří zlým pomluvám a na Hanči zanevře. Ta zjistí, že bude matkou, otce však neprozradí...
První souborné vydání Baarovy sbírky chodských písní, vyprávění pohádek a lidového humoru. První oddíl obsahuje na 450 písní zapsaných v letech 1889-1894, druhý zahrnuje tři Baarovy knihy pohádek a pověstí. Do třetí části jsou zařazeny lidové hádanky, přísloví, lidová rčení a pranostiky. Závěrečný oddíl přináší několik ukázek z Baarových zvykoslovných prací. Převážná většina textu je napsána v nářečí.
Pohádky Jindřicha Šimona Baara patří dlouhá léta k nejoblíbenější četbě dětských, ale pro svou lidovou jadrnost také dospělých čtenářů s duší dítěte. Kniha Chodské pohádky 2 obsahuje pohádková čísla, která neztratila ani po letech svůj jedinečný vypravěčský šarm, kouzlo, fantazii a bodrý chodský humor. Autor jim vtiskl formu lidového projevu, umělecky je prohloubil. Knihu i tentokráte výtvarně vyzdobil kreslíř a karikaturista Milan Kocmánek.
Dva romány o touze po penězích a moci. V prvním románu farská hospodyně neustále podvádí a okrádá svého faráře.je sice odhalena,ale v době kdy už je zabezpečena pro stáří,takže výpověď z místa není pro ni žádný trest. Ve druhém pak sledujeme boj o moc v jedné vesnici mezi farářem a učitelem. V knize je ještě připojena povídka On tomu věřil.
Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století.
Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za prací do Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřiněna stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale...
Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za prací do Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale... Skřívánek: Vdovec Skřivánek ožení syna a sám jde na výměnek, opatruje děti a koná lehčí práce v hospodářství, užívá zasloužený odpočinek po životě, vyplněném rolnickou prací. Postaví se však znovu k práci na poli, když vypukne válka a syn narukuje. Válku šťastně přežije a syn Matouš se vrací domů, smířen se životem a připraven na smrt stařec opouští rodinu ....
Podtitul: Mžikové obrázky II. 20 povídek o vztazích rodičů a dětí. Autor čerpal z konkrétních příběhů ve kterých zjistíme, že rodinné vztahy nebyly idylické nikdy a možná dokonce ani v dobách minulých, kdy peníze a majetek narušovaly vztahy snad ještě více než dnes.
Román z farského prostředí, v němž se autor kriticky vyslovuje o tíživém celibátě a o vysoké církevní hierarchii. Příběh začíná u maturitní zkoušky, jak student Josef Holoubek, který je považován za premianta třídy, popadne u maturitní zkoušky z matematiky.. Je z toho velmi zklamán a jde do semináře, by se z něho později stal farář. V semináři se potká mnoho přátel a zažívá mnoho zábavných i ponurých příhod. Po svých studií odchází do vesnice Markova, aby tam pomáhal tamnějšímu knězi hospodařit. Velebníček Holoubek je v Markově velmi šťasten, obhospodařuje svoji zahrádku, chodí do školy učit děti a věnuje se sledováním zvěře v lese. Ale pouze do té chvíle, kdy přijde oznámení o tom, že v Třešticích umřel farář a on má nastoupit na jeho místo. Není to žádná hračka, jak si myslel ze začátku. Tamnější obyvatelé nemají moc v lásce kostel, víru a ani faru. Holoubek se však nevzdává...
Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný spor upoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.
Kniha vyšla ve třech dílech (1909; 1910; 1914). Autor jakožto kněz se v nich snaží výchovně působit na čtenáře, zabáhá až ke kazatelství, vytváří exmpla pro základní tezi o vině, již vzápětí následuje trest, nebo kde dává až v pamfleticky deformovaném obraze průchod svému rozhořčení a kde vystupuje jako gorlivý mravokárce, staromládenecký ctitel upadajících forem vesnického folkloru.
Povídkový soubor chodského spisovatele J. Š. Baara Na srdci přírody byl inspirován jako většina jeho děl láskou k rodnému kraji; tentokrát však nevěnoval pozornost jen lidem, ale především tajuplné a půvabné přírodě, k níž měl ostatně v celé své tvorbě vřelý a výjimečný vztah.
Soubor pohádek z Chodska, zaznamenaných v nářečí J. Š. Baarem. Milé děti, když jsem chodíval do školy, tehdy ještě nežily na světě ani biografy, ani dorost tělocvičných jednot, ani skauti, ani se nehrála kopaná. Mívali jsme ovšem jiná potěšení a jedním z nejmilejších bývaly nám staré, chodské pohádky. Uvil jsem z nich kytičkua kladu vám ji pod stromeček s přáním, aby se vám líbila a často jste si k ní přivoněly.
Kniha obsahuje: předmluvu Ludvíka Páleníčka - Bard Chodska a tyto povídky: Četník Papež; Nezmar; Obrácení a polepšení kupce Šoršíka; Obraz (Ze života penzisty); Hrnčená bába.
Na pozadí revolučního roku 1848 zde autor líčí životní koloběh chodské vesnice a podává poutavý obraz národního zápasu sedláků. Medailón o autorovi: Jaroslava Janáčková
Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…