Výbor studií, povídek a črt z knih "Bodří Pražané", Pražské figurky", "Drobní lidé", "Ženitba bratří Adamů", "O třech nebožtících" a "Blednoucí obrázky" je uspořádán z těch Herrmannových próz, "v nichž se spájí svěže vypravěčský a mistrně povaholičný autorův dar s jemnými společenskokritickými postřehy, takových próz,z kterých občas výstižně svítají i Herrmannovy sympatie k zdravému, prostému pracujícímu člověku a které pranýřují v karikatuře to, co v lidech zahnívá". Výbor uspořádal, doslov a vysvětlivky napsal Jaroslav Janů.
Výbor z povídek věnovaných Hradci Králové, městu spisovatelova dětství. Jsou to většinou životopisné vzpomínky, které zachycují obraz společenského života 19. stol. a kreslí lidské charaktery s realistickým smyslem pro dobový kolorit. Uspořádal, k vydání připravil a doslov Na okraj hradeckých vzpomínek Ignáta Herrmanna napsalEmanuel Frynta.
Vzpomínky nejstarší a drobné příběhy z maloměstské kroniky. Soubor drobných črt, studií i povídek, v nichž autor zobrazil prostý, všední den městských lidí s jejich strastmi a radostmi.
Výbor povídek a vzpomínkových črt. Výbor zdůrazňuje autorův vztah k východním Čechám, přičemž jde o tři tematické okruhy, tj. o vztah k rodnému Chotěbořsku, k Hradci Králové a o evokaci bitvy u Hradce Králové v r. 1866. Svazek - pořízený z Herrmannovy dvoudílné knihy Blednoucí obrázky, ze soukromého tisku Něco ze vzpomínek hradeckých a z knihy V pevnosti - podtrhává aspekt regionální, ale chce zároveň ukázat čtenáři podstatné rysy autorova slovesného umění.
Čtrnáct drobnějších povídek, vesměs z prvního období autorovy tvorby, líčí barvité prostředí pražského městského života minulého století a svět drobných lidí, jejichž všední životní příběhy sleduje autor s láskyplným humorem a shovívavým porozuměním.
Publikace Něco ze vzpomínek hradeckých a další střípky představuje reedici spisů Ignáta Herrmanna (1854–1936) Něco ze vzpomínek hradeckých a Bez titulku, který byly vydány tiskem v letech 1929 a 1936. Další střípky představují dosud nepublikované rukopisné poznámky, které byly součástí pozůstalosti této významné osobnosti, věnované Muzeu východních Čech rodinou v roce 2021. Kritická reedice spisu Něco ze vzpomínek hradeckých volně navazuje na publikaci V pevnosti a tvoří tak zajímavý soubor. Původní Herrmannovy texty autoři publikace doplnili o kapitoly přibližující význam osobnosti Ignáta Herrmanna a akvizice jeho pracovny. Dále je práce doplněna kapitolami představujícími královéhradeckého školství ve 2. polovině 19. století a vzpomínky Herrmannových současníků na starý Hradec Králové. Vedle vlastních textů je silnou stránkou publikace doplňkový obrazový materiál, který podtrhuje autenticitu textu a navozuje čtenáři atmosféru Hradce Králové ve 2. polovině 19. století tak, jak ji zažíval sám Ignát Herrmann.
Výbor povídek z díla Ignáta Herrmanna od sklonku sedmdesátých let 19. století do dvacátých let století dvacátého, motivovaný pořadatelčinou oblibou Ignáta Herrmanna a zájmem o jeho povídkářské umění. Vznikl tak osobně pojatý průřez čtenářsky vděčnými povídkami mistra vlídné drobnokresby pražského prostředí, nepostrádající humor, soucítění ani ironii, – pozorovatele světa drobných obyvatel domů a dvorů, od domovníků, přes rodiny řemeslníků a obchodníků s manželkami a dcerami na vdávání, po vdovy, staré mládence a podivíny.
Výbor z Herrmannových pamětí, psaných ponejvíce ve 20. letech, oživuje pražskou idylu minulého století, důvěrně seznamuje s tehdejším životem drobných lidí i s některými význačnými pražskými postavami, tak s J. Nerudou, Sv. Čechem aj. Uspořádal Emanuel Frynta.
První díl autorových vzpomínek na známé i dnes již zapomenuté osobnosti, se kterými se za svého života setkal. V tomto díle se jedná například o Mikoláše Alše, Jana Nerudu, Jaroslava Vrchlického, Luďka Marolda, Jindřicha Mošnu a další.
Druhý díl autorových vzpomínek na známé i dnes již zapomenuté osobnosti, se kterými se za svého života setkal. V tomto díle se jedná například o Františka Douchu, Jakuba Arbesa, Jana Nerudu, K. V. Raise, prof. Thomayera, K. M. Čapka - Choda a další.
Třetí, závěrečný, díl autorových vzpomínek na známé i dnes již zapomenuté osobnosti, se kterými se za svého života setkal. V tomto díle se jedná například o Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou, Františka Heritese, Hanu Kvapilovou, Karla Štapfera, Luďka Marolda, Julia Grégra a další
Pan Kondelík je vážený pražský měšťan, malíř pokojů. Má dospělou dceru Pepinku, která naváže známost s magistrátním úředníkem Františkem Vejvarou. A tady nastávají problémy. Paní Kondelíková vztahu přeje, kdežto otec Kondelík ne, neboť má obavy o svůj ustálený pořádek a pohodlí... V úsměvném obrázku ze života pražské rodiny přelomu 19. a 20. století zobrazil autor českého maloměšťáka s jeho typickými vlastnostmi.
Vzpomínky na Prahu 19 století. Autor vzpomíná na své mládí, na Prahu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Oživuje někdejší podobu pražských ulic a náměstí. Vzpomíná na zábavu Pražanů (šibřinky, plesy, masopustní veselí, na poutě). Na podomní obchodníky, na knihovny a čítárny...Skvělá je kapitola o pražských lahůdkářstvích a co v nich tehdy vše bylo k mání.
Autorovy vzpomínky na Prahu poslední třetiny 19. a první třetiny 20. století. Vzpomínky postihují řadu oblastí dnů všedních i svátečních. V tomto druhém díle se, mimo celé řady dalších témat, autor zmiňuje o pražských pivovarech, tržnicích, o studentském životě, o trzích mikulášských i vánočních o pražských hradbách i některých starých kriminálních případech.
Autorovy vzpomínky na Prahu poslední třetiny 19. a první třetiny 20. století. Vzpomínky postihují řadu oblastí dnů všedních i svátečních. V tomto třetím díle se, mimo celé řady dalších témat, autor zmiňuje o starých kašnách, o divadlech i slavných umělcích, o poutích a co na nich bývalo k vidění, o zaniklých starých zvycích,a plesech a tanečních školách.