Autorovy vzpomínky na Prahu poslední třetiny 19. a první třetiny 20. století. Vzpomínky postihují řadu oblastí dnů všedních i svátečních. V tomto čtvrtém, závěrečném díle se, mimo řady dalších témat, autor zmiňuje o aréně na hradbách , o prvních dětských školkách, o starých albech, o "Teatro Averino", o Václavském náměstí, o pražském ghettu.
Výbor obsahuje 52 povídek a vyprávění. Oddíl Blednoucí obrázky obsahuje vyprávění vzpomínková, evokující svět autorova mládí a jeho rodného Hradecka. Druhý oddíl O černé hodince soustřeďuje většinou zcela neznámé povídky s "tajemstvím", ve kterých Herrmann navazuje na Arbesova romaneta. Ve třetím oddíle Z pražských zákoutí jsou zařazeny texty, ve kterých nejvýrazněji vyniká autorův soucit s trpícími, jeho důvěrná znalost života "chudých lidí", jeho mimořádná literární paměť rekonstruující mizející svět staré Prahy až do neuvěřitelných podrobností.
Česká literatura má málo tak důvěrných znalců a věrných zpodobitelů staré Prahy, jako byl Ignát Hrrmann. V jeho příbězích ožívá půvabný, veselý i smutný svět dnes už zmizelých uliček, plácků, zábavných lokálů a krámků s barvitými postavičkami jejich obyvatel a návštěvníků. Z Herrmannova rozsáhlého díla byly vybrány nejpůsobivější příběhy spjaté s konkrétními lokalitami staré Prahy, které doprovázejí dosud téměř nepublikované fotografie z archivu hl. m. Prahy, takže kniha neoslovuje pouze čtenáře, ale i milovníky starých fotografií.
Povídky pro sváteční chvíli k Vánocům, ale nejen k nim. Tajuplné historky jako ze starých kalendářů a pak hlavně příběhy o lásce. Někdy vážné, především pak laskavé a plné pohody. Vychází jako volné pokračování v nepojmenované řadě povídek a kratších próz (Dva Štědré večery, Vánoční dárek, Námluvy).
Povídky pro sváteční chvíli k Vánocům, ale nejen k nim. Tajuplné historky jako ze starých kalendářů a pak hlavně příběhy o lásce. Někdy vážné, především pak laskavé a plné pohody. <br>
Vychází jako volné pokračování v nepojmenované řadě povídek a kratších próz (Dva Štědré večery, Vánoční dárek, Námluvy).
Na Josefa, tedy 19. března, otevřel si Martin Žemla krám. Osamocen za pultem přemýšlel, proč si myslel, jak snadno zbohatne. Kolik jiných provozovatelů živí se nyní jinou prací. Ale vzápětí se zaradoval, protože jeho prvním zákazníkem byl kudrnatý klučina. Děti a lehké děvy jako první nakupující přinášejí štěstí. Celodenním návštěvníkem stal se rotmistr Kyllian. Byl vysloužilým vojákem a nedělal nic jiného, než že se potuloval po městě, po obchodech, po známých. Rozséval pomluvy i vtipy, byl přátelský, s každým se hned dal do řeči. Randová, Žemlova pomocnice, však Kylliana nemohla vystát... Pesimistický román z pražského kupeckého prostředí líčí historii nešťastného kupce Martina Žemly.
Na pozadí pražského ovzduší starých, temných kupeckých krámků a psychologické studie pražského sociálního rozvrstvení konce 19. století zachycuje román tragický příběh kupeckého mládence a později samostatného hokynáře.
Na pozadí pražského ovzduší starých, temných kupeckých krámků a psychologické studie pražského sociálního rozvrstvení konce 19. století zachycuje román tragický příběh kupeckého mládence a později samostatného hokynáře.
Díl I. obsahuje část I. Martin Žemla a část II. Rodina Šustrových. Na Josefa, tedy 19. března, otevřel si Martin Žemla krám. Osamocen za pultem přemýšlel, proč si myslel, jak snadno zbohatne. Kolik jiných provozovatelů živí se nyní jinou prací. Ale vzápětí se zaradoval, protože jeho prvním zákazníkem byl kudrnatý klučina. Děti alehké děvy jako první nakupující přinášejí štěstí. Celodenním návštěvníkem stal se rotmistr Kyllian. Byl vysloužilým vojákem a nedělal nic jiného, než že se potuloval po městě, po obchodech, po známých. Rozséval pomluvy i vtipy, byl přátelský, s každým se hned dal do řeči. Randová, Žemlova pomocnice, však Kylliana nemohla vystát...
Vzpomínka z roku 1866. K prvnímu zájezdu Spolku československých bibliofilů ve dnech 27. a 28. září 1936. Tyto vzpomínky vycházely roku 1896 v nedělní příloze Národních listů pod pseudonymem Vojty Machatého.
Publikace přináší po 85 letech od prvního vydání spis Ignáta Herrmanna V pevnosti, který byl do dnešního dne čtenářům takřka nedostupný. Nejedná se však jen o prostou reedici. Autoři k ní přistupovali kriticky a prostřednictvím množství fotografií, historických pohlednic a vyobrazení ji zatraktivnili a zpřístupnili čtenářům tak,aby pro ně byla četba zajímavá a snáze si popisované události a situace mohli představit. Zároveň publikaci obohatili o odborné studie věnující se životu, rodině a dílu Ignáta Herrmanna, jeho pozůstalosti, kterou Muzeum východních Čech v Hradci Králové získalo jako jednu ze svých nejvýznamnějších akvizic v roce 1936, a také dobovému kontextu událostí, jež zmiňuje. Samotný spis V pevnosti věnoval autor svým vzpomínkám na prusko-rakouskou válku 1866, kdy jako dvanáctiletý chlapec pozoroval dne 3. 7. 1866 bitvu na vrchu Chlum, a následující dny zažíval její negativní dopad na život ve městě. I když text psal s časovým odstupem, je z jeho obsahu stále evidentní fascinace malého dítěte, které se setkalo s brutální realitou války. Vzhledem ke koncepci celé práce je publikace určená zájemcům o regionální historii, literaturu, militaria a prusko-rakouskou válku 1866, která je zde interpretována z pohledu událostí v pevnostním Hradci Králové, čímž čtenáři nabízí zajímavou a málo zmiňovanou perspektivu.
OBSAH: VÁNOČNÍ Sněží nám, sněží Žádná povídka vánoční Ježíšek u Kolárků Vyjádření páně Záděrovo Vánoční povídka otce Lalouše Vánočka Štědrovečerní návštěva nebožtíka Oktaviána Vomastka Kontumace Hvězda betlémská Jmelí Výmínečný stav u Lukášků Štědrý den starého švejdy Václava Dědek tospravil Vánoční povídka Samsona Fidleye Zmrzlý anděl Matka za dceru — dcera za matku SYLVESTROVSKÉ Na Sylvestra Bowle Proč bezhlavý jezdec hradčanský již nestraší Sylvestrovská anekdota páně Lorenzova Zachráněný Sylvestr Kam vedou tučné honoráře
Rozsáhlý román sleduje s laskavým humorem osudy obyvatel starého pražského domu, v němž se pod jednou střechou stýká svět měšťáků a drobných řemeslníků.
Dva odlehlé společenské světy se setkávají v mistrně modelovaných ženských postavách plných života: dobrosrdečné, poctivé ženy z lidu, matce Kulichové a tvrdé, kastovnické měšťanky, paní domácí.
Dva odlehlé společenské světy se setkávají v mistrně modelovaných ženských postavách plných života: dobrosrdečné, poctivé ženy z lidu, matce Kulichové a tvrdé, kastovnické měšťanky, paní domácí.
Zápisky fiktivní osoby, Pavla Čamrdy, písaře při výpomocném úřadě. Kniha psána krásnou češtinou přináší humorný i satirický pohled na život úředníka ve staré Praze. Jeho lásky i starosti, ale vždy překonané humorem a dobrou náladou
Pobavte se příhodami mrzoutského úředníčka z přelomu 19. a 20. století, jež s laskavým humorem a nadsázkou zachytil jeden z českých mistrů drobných črt, Ignát Herrmann, a které do současného jazyka citlivě adaptoval Karel Marek. Nahlédněte do „memoárů“ pana Anastázia Cyruse, poodhalte jeho milostné zážitky z mládí i trampoty s„kmotrem“ nebo „českým pekáčem“, prožijte s ním nekonečné týdny s husou nebo strasti kolem „vhodných vánočních dárků“ a nezapomeňte ani na kapitolu, v níž se pan Cyrus stane „volebním agitátorem“.
Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák. Touto populární postavou, která se svým přístupem ke skutečnosti v mnohém podobá Járovi Cimrmanovi, bavil Herrmann nejen čtenáře, ale i účastníky veselých literárních večírků. Komického, a tím osvobozujícího a očistného účinku dosahuje vtipnou ironií a svérázně uzpůsobenou češtinou: se zdánlivou objektivností "hlasu lidu" a v atmosféře masopustního veselí potírá groteskní komikou všudypřítomné bláznovství.
Text výboru byl převzat z knižní edice Herrmannových vzpomínek, které vyšly pod názvem Před padesáti lety jako sv. 29, 30, 32, 46 jeho Sebraných spisů.
Soubor fejetonů, črt a humoresek, jejichž základem jsou nostalgické vzpomínky na Prahu sedmdesátých let 19. století. Svazek je rozdělen do 4 oddílů. První zachycuje postřehy z velkoměsta, druhý z Podskalí, třetí z pražských domů a ulic a poslední líčí zábavy ve městě i za jeho branami.