Niccolò Machiavelli
1469 - 1527
italská
nehodnoceno
Mé hodnocení
Machiavelli sa stal známym vďaka svojim filozofickým a historickým dielam, v ktorých sa zaoberá najmä štátno-politickými záležitosťami. No priťahovala ho aj iná literárna tvorba, kde mohol prejaviť i inú stránku svojej osobnosti a rozptýliť ňou ťarchu svojho nepriaznivého osudu po návrate Medicejovcov k moci vo Florencii. V tom mu priestor poskytla komédia, ktorá mu dovoľovala rozvíjať jeho myšlienky jednoduchým, zrozumiteľným a hlavne veselým spôsobom. Vo svojich komédiách dáva voľnosť svojmu rozletu, predstavám smerujúcim k pobaveniu mysle a odpútaniu sa od obvyklého života, zvieraného zaužívanými mravmi a dogmami. Nebojí sa zahrýzať v citlivých spoločenských témach do vecí, ktoré na povrchu všedného života nevidno, no kde pohľady ľudí nesiahajú, sa možno i dejú. Ústrednou postavou jeho komédií býva vznešená žena so zmyslom pre počestnosť, no i krásna, ktorá sa v súlade so spoločenskými konvenciami nemôže nechať unášať svojimi citmi a láskou a ktorá nemá núdzu o priazeň mužov. Tri Machiavelliho komédie sú doplnené štúdiou Pavla Koprdu Začiatky renesančných komédií a Machiavelliho divadelná tvorba a úvody ku komédiám, podávajúce obraz o vývoji komédie v období renesancie i hlavné črty drám.
Publikováno:
2014
ISBN:
978-80-89520-17-6
Původní název:
Istorie florentine di Niccolò Machiavelli
V osmi kapitolách Florentských letopisů, psaných v letech 1523-1525, zpracovává Machiavelli vedle dějinného vývoje Florencie do r. 1492 i stručné dějiny Itálie. Letopisy, jež Marx charakterizoval jako "mistrovské dílo", jsou Machiavellimu především příležitostí k obecným úvahám a komentářům, v nichž dochází k překvapivě modernímzávěrům o významu historie, o poznatelnosti minulosti, o stranickosti historiků, o vztahu náhody a obecných podmínek společenského života apod.
Publikováno:
1975
Posielam Vám darček. Toto je najlepšie, čo Vám môže poslať Niccolo Machiavelli. Vyjadrujem v ňom všetko, čo viem a čo som si osvojil dlhoročnými skúsenosťami a neprestajným čítaním o udalostiach vo svete.
Publikováno:
1996
ISBN:
80-967469-4-4
Původní název:
La mandragola
Kalimach touží strávit noc s Lucrezií, mladou a krásnou manželkou postaršího hlupáka Mikula, který touží po synovi a dědicovi. Lišácký sluha Ligur přiměje Kalimacha, aby se přestrojil za doktora a pak přesvědčil Mikula, aby podal Lucrezii mandragoru pro zvýšení její plodnosti. Připojí k němu však varování, že mandragora nepochybně zahubí prvního muže, který se s ní bude milovat. Kalimach navrhne Mikulovi, že by pro jeho účel mohl najít náhodného hlupáka. Lucrezia je nakonec přesvědčena a aby vyhověla přání manžela, povolí Kalimachovi strávit s ní noc. Poté se stane jeho dlouhodobou milenkou.
Publikováno:
1928
V Mandragoře se Machiavelli s renesanční otevřeností vysmál lidské hlouposti a podal v páteru Timotejovi nezapomenutelný obraz prohnaného svatouška. Patřívalo k dobrému tónu pohoršovat se nad ožehavým námětem této komedie. Pohádkový námět Belfagora připomíná naší pohádku o čertu a Káče. I tento malý příběh je svědectvím toho, že Machiavelli byl nejen velkým mistrem slova, ale i vtipným pozorovatelem a bystrým znalcem lidského srdce. 2. vydání
Publikováno:
1956
Vojensko-politické úvahy duchovního otce \"machiavelismu\", tj. politiky prováděné bez ohledu na použité prostředky v zájmu vyššího cíle. Svazek obsahuje tři knihy - Vladař. Úvahy o vladnutí a vojenství a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia.
Publikováno:
2001
ISBN:
80-7203-391-3
Původní název:
Il Principe
Autor se ve svém díle Vladař zamýšlí nad tím, čím je člověk jako občan ve státě. Podle Machiavelliho řídí člověk své činy podle logických a rozumových kritérií nikoli podle morálních. Důležitou osobou ve státě je panovník. Pro Machiavelliho je ideálním panovníkem ten, kdo si zvolí chvályhodný cíl. Způsob, jakým se dosáhnecíle může být jakýkoliv. Machiavelli uvažuje pouze o vládě v knížectvích (ne v republikách). O knížectvích psal ve Florentských listech a v Životě Castruccia Castracaniho z Lukky. Knížectví rozděluje na dědičná (vládne zde 1 rod po delší časový úsek) a nově dobytá. Pro panovníka je snazší vládnout v dědičných státech, protože stačí, když naváže na vládu svých předků, nenarušuje staré řády a přizpůsobuje se dané situaci. Lidé ho mívají rádi, protože panovník nemá důvod jim ubližovat. Stát, který je součástí většího celku se nazývá smíšené knížectví. Zde nastávají problémy, pokud státy smíšeného knížectví mají rozdílnou kulturu, jazyk, náboženství, atd. Machiavelli nabízí více způsobů, jak tyto problémy vyřešit (např. nasadit na tato území vojenské posádky - to však přináší značné problémy, výhodnější je přesídlit na nové území část svých lidí - zřídit kolonie). Pokud se vyskytnou protivníci, panovník je musí buď zahrnout laskavostmi nebo je zničit. Panovník musí být prozíravý, protože jestliže s něčím počítá předem, má čas si vše rozmyslet a jednat zavčas. Panovníkem se však může také stát člověk z vůle spoluobčanů (panování občanské). Za této situace mohou být tři formy správy: knížectví, svoboda, anarchie. V časech ohrožení je panovník schopen se v čele udržet sám nebo s cizí pomocí. Když má prostředky, je lepší se utkat v otevřeném boji . Pokud ne, musí co nejlépe opevnit své hlavní město, zásobit ho a soustředit se pouze na něj. Na konci svého díla se Machiavelli zamýšlí nad tím, jakou roli hraje osud v lidském životě. Podle něj je všechno dílem osudu pouze z poloviny. Zbytek závisí na iniciativě člověka. Úspěšný může být jen ten, kdo se přizpůsobí daným podmínkám. Autor věnoval své dílo Vladař Lorenzovi Medicejskému. V knize uvedeno chybné ISBN 978-80-87021-73-6
Publikováno:
2009
ISBN:
978-80-7388-221-1
Původní název:
II Principe e Discorsi
Machiavelliho diela Vladár a Úvahy o vláde patria bezpochyby k základnému fondu diel svetovej literatúry. Florentský sekretár, vyslanec, teoretik uložil v nich všetky svoje myšlienky, vyvierajúce zo skúseností, ktoré si nazbieral za svojej verejnej činnosti. Ani jeden autor nebol taký nepochopený ako Machiavelli, ale ani jedného autora sa svojimi skutkami natoľko nedovolávali mnohí štátnici, politici ako práve Machiavelliho. Machiavelli je bystrý človek, realista, posudzuje veci rozumne, bez prílišného špekulovania. Jeho ideálom je mocný štát so silným, zdravým obyvateľstvom, ktoré nesmie nič rozdeľovať a ktoré musí mať na zreteli len a len Všeobecné dobro. Machiavelli je rozhodným odporcom meštiackej strednej cesty. Jeho devízou bola láska ku skutočnostiam každodenného života. Jeho typ vladára už nie je abstraktný typ humanistov a moralistov, je to človek praktický, ktorý žije na tejto zemi a postrehol realitu života. Nikto predtým nemal rád takým spôsobom svoju vlasť, ako ju mal rád Machiavelli. A jediný prostriedok na to, aby táto vlasť žila slobodná, nezávislá, videl iba v tom, ak opraty vlády uchytí silná ruka, typ človeka, ktorý sa nezľakne nijakých prostriedkov, aby dosiahol svoj , v tomto prípade vznešený cieľ: nezávislosť a slobodu. Ak podstata machiavellizmu je v tomto, nemožno mu nič vyčítať. Pojmu machiavellizmus sa však pripisujú mnohé iné významy, ktoré skresľuju teóriu florentského sekretára. Niektoré jeho chladné a trpké zásady a poučky posudzujú bez vzťahu k vznešenému cieľu a potom vychádza ostrie závisti, nenávisti a pohŕdania, nepriateľstva a hrozného znetvorenia. Machiavellimu treba Však rozumieť, každú jeho vetu dokonale prečítať a premyslieť.
Publikováno:
1968
ISBN:
3011332-2237-1040/I-1967
"Sme na prelome šestnásteho storočia. Renesancia v Taliansku vrcholí. Zdá sa, že ešte nikdy nežilo vedľa seba toľko vynikajúcich osobnosti, gigantov ducha i činu. Jemné nitky vedú od jedného k druhému, tvoriac obdivuhodnú spleť intríg, vášní, nenávisti. Za jedinú noc zanikajú mocnárstva a z vladárov sa stávajú prosebníci, za jedinúnoc sú zabudnutí umelci na vrchole slávy, aby ich znovu objavili až budúce storočia. A do tejto doby sa narodil, aby bol jej najvlastnejším výrazom a pritom ju ďaleko predstihol, Niccolo Machiavelli. Ctižiadostivý mladý muž túži po kariére diplomata. Ale aký paradox! Teoretik štátu, prvý medzi mozgami svojich čias, geniálny mysliteľ musel robiť dlhy na svoje konto, aby mohol reprezentovať svoju vlasť. Hoci ho poverovali tými najchúlostivejšími poslaniami, nikdy ho oficiálne nevymenovali za vyslanca a nikdy mu nezverili plnú moc. Pri jednej z politických misií sa stretáva s Cesarem Borgiom, človekom, ktorý nezmazateľne ovplyvní celý jeho život. Cesare sa stal predobrazom vladára z najslávnejšieho Machiavelliho diela, rovnomennej eseje Vladár. V túžbe po záchrane a zjednotení Talianska podáva tu autor v dvadsiatich šiestich kapitolkách obraz ideálneho štátu pod vládou ideálneho vládcu. Práve Machiavelliho presvedčenie o nezávislosti politického zriadenia od morálky a náboženstva, ktoré dokonale vyjadril v uvedenom dielku, bolo príčinou nepravdivej legendy, legendy o Machiavelliho amorálnosti a cynizme. Termín machavellizmus sa na dlhé stáročia stal synonymom ľstivosti a zradnosti. Vo výbere, ktorý po prvý raz prináša slovenskej kultúre taký komplexný pohľad na velikána svetovej literatúry, nájde čitateľ ďalšie dôležité autorove diela: Úvahy o prvej dekáde Tita Livia, kde, mysliac na budúcnosť svojho národa, hľadá Machiavelli poučenie v minulosti, ďalej tu nájdeme Vojenské umenie, slávnu Mandragoru i výber z často pikantnej súkromnej korešpondencie autora." (Text anotácie na prebale knihy)
Publikováno:
1992
ISBN:
80-222-0326-2
V dobe Niccola Machiavelliho sa na politickej scéne diali neustále zmeny, ktoré prinášali jeho mestu a štátu Florencii mnohokrát pokoru. Počas svojho života sa Machiavelli snažil o zveľadenie svojho mesta a samostatnosť a nezávislosť Florencie od iných mocností. Vo svojich snahách poukazoval na to, že každý štát musí mať schopné vojsko,armádu, ktorá dokáže odolávať nepriateľským tlakom a zabezpečí ochranu vlastného územia. Bol si vedomý, že úplatné žoldnierske armády, ktoré stoja raz na strane jedného, raz iného panovníka, nie sú riešením pri budovaní nezávislého štátu v Taliansku a že armáda by sa mala utvárať inak. Príklady na vybudovanie spoľahlivej armády, ktorá by dokázala ochrániť štát pred nepriateľskými vpádmi, Machiavelli nachádzal najmä v období starovekého Ríma. Svoje názory ucelene predkladá v diele Vojenské umenie. Systematicky v ňom prechádza všetky oblasti vojenstva a podáva nám obraz o tom, ako by sa malo vybudovať silné vojsko schopné plniť si svoje úlohy. Dielo nám poskytuje veľa informácií o vojenských otázkach obdobia renesancie a o pomeroch, ktoré v tých časoch vládli najmä vo Florencii. Súčasťou knihy je odborná štúdia Pavla Koprdu pod názvom Machiavelliho vzťah k vojenstvu. Prierezovo skúma celé Machiavelliho dielo a približuje nám jeho postoj k otázkam vojenstva.
Publikováno:
2011
ISBN:
9788089520039