Povídka, která v roce 1891 vychází v brněnském časopise Vesna a kterou v revue Čas napadne Jan Herben. Šaldova povídka Analysa měla mít v době, kdy oceňoval zejména estopsychologii E. Hennequina, podobné zaměření a kritické vyústění. Děj, ve kterém vystupují Janus Schlaag a dívka Eva, není podstatný, neobvyklé je zaměření navnitřní svět hlavního hrdiny, na jeho citové prožitky, průběh vášně, lásky k dívce, ale zejména na způsob, jak se sám hrdina rozebírá, jak se sleduje, jak svou emocionalitu plánuje a programuje. K Šaldově povídce se vyjádřil odmítavě Herbenův Čas, který byl v té době tiskovým orgánem Masarykovy Realistické strany, označil ji za přepodivný výplod převrácené manýry, a zahájil tak zajímavou a vzrušenou polemiku mezi Časem a Literárními listy o nových literárních a myšlenkových směrech.
Dvě díla /Boje o zítřek; Duše a dílo/, jimiž se autor stal zakladatelem moderní české výtvarné kritiky. Kniha obsahuje eseje prací z oboru literární vědy, filozofie, estetiky, etiky a výtvarného umění.
Výbor z kritických studií o české literatuře. Zásadní literárněkritické eseje o nejvýznamnějších osobnostech, které svým dílem zasáhly do bojů a zápasů na cestě vývoje české literatury v hrubém rozmezí jednoho století. Obsahuje studie zamýšlející se nad dílem F.L. Čelakovského, K.H. Máchy, B. Němcové, V. Hálka, J. Nerudy, S. Čecha, J. Vrchlického, J. Zeyera, J. Arbesa, A. Staška, T. Novákové, I. Herrmanna, V. Mrštíka, A. Sovy, O. Březiny, K. Hlaváčka, B. Benešové, J. Macha, J. Hořejšího a J. Wolkra.
Podtitul: Komedie o 3 jednáních Satirická komedie je ostrou kritikou mravně rozvraceného měsťáctví i předzvěstí prvních vítězství lidových mas, základní společenský konflikt doby vykreslil Šalda v příběhu z bohaté průmyslnické rodiny, jejíž podnikatelská sláva je již v úpadku a v které se matka - "průmyslová imperialistka"snaží zlým, cynickým a brutálním ovládáním členů rodiny udržet své dobyté posice a dřívější lesk. Proti dravčímu okolí nezmůže nic idealistický odpor jejího mladšího syna, názorově rozviklaného umělce, ani ironie jejího švagra, poctivého inteligenta, z jehož vynálezů vyrostlo jmění rodiny. Až teprve v boji o nemanželské dítě jejich služebné, kterou paní domu cynicky nutí k potratu, nabývají oba síly k rozchodu se starým světem a nacházejí své místo mezi lidem.
Korespondence velkého českého kritika s básnířkou Simonettou Buonaccini, vydaná k stému výročí Šaldova narození. Kniha zahrnuje všechny Šaldovy dopisy a lístky (16 dopisů a 5 lístků) adresované básnířce včetně listů zvoucích na přátelská posezení nebo listů, v nichž se děkuje za projevené pozornosti, a 13 konceptů k dopisům (zcelkového počtu 60 dnes již nedostupných dopisů) básnířky mistrovi. K chronologicky řazeným dopisům a konceptům jsou připojeny údaje o jejich tvaru a formátu, o počtu popsaných stran, barvě papíru a inkoustu a zejména pak vysvětlivky k textu dopisů a konceptů.
V pátém svazku Souboru díla F. X. Šaldy vydána jsou jeho dramata Zástupové, Ditě a Tažení preoti Smrti, doplněná Šaldovým překladem Hebblovy tragedie Gyges a jeho prsten.
Obsah První kniha povídek: Život ironický, se omezuje na vytvoření abstraktního literárního typu a rozbor jeho psychiky. Povídky Dřevorytů: jsou vzaty přímo ze života, inspirovaly jej vzpomínky na postavy nebo příběhy, o nichž slyšel, nebo byl sám jejich svědkem.
OBSAH: Émile Verhaeren: Odpověď na otázku po smyslu jeho díla -- Dvě rozhodná léta v životě Jaroslava Vrchlického (1875-1876) -- Tradice třeba -- Václav Tille -- Kapitoly literárně kritické -- K. M. Čapkova Turbina -- K. Sezimův Host -- Anny Marie Tilschové Stará rodina -- Krásná próza Boženy Benešové -- Karel a Josef Čapkové -- Tvůrce a pospolitost -- Miloš Marten -- Národ spravedlivý -- Boj o nový, český socialism -- František Mareš osvoboditel -- Na okraje odkazu Martenova čili o světské zbožnost i-- Kult mrtvých -- Jubilea a jubilování -- Poznámky o literatuře válečné -- Otakar Theer -- Mladá kniha -- Poznávání Smetany -- Papírové bolesti -- Židovský román staropražský -- O Jakubu Demlovi -- Umělecké přestavby -- Kritik života -- Non olet -- Marie Gebauerová: Rod Jurija Klemenčiče -- Otázka spisovatelská -- Formulková poesie -- Historický Torquato Tasso -- Věda a národnost -- Básnická obroda St. K. Neumanna -- Otokar Fischer, básník dramatický -- Bída fráze -- Tvůrčí osobnost Růženy Svobodové -- Národní podobenství tvorby Březinovy -- Ad vocem národního umění -- Siluetka Lermontova -- Mlčící básník -- Radostný -- Odcházejí -- O dobré vládě -- Obec boží -- Za Bohumilem Kubištou -- Masaryk jako tvůrce kulturní -- In memoriam Františka Čády -- Účty z minulosti -- Antonín Sova -- Slovíčko doprovodné ke Spisům Růženy Svobodové.
1922 Bilance i přípitek Nad starým Homérem čili o svobodě básnické i lidské Jubilejní lístek – poněkud podivný Osmdesátiletý Lucifer F. X. Šalda znova lichotí mladé generaci Literatura a peníze Nacionalism a internacionalism Dva mrtví protichůdci: Jiránek a Kubišta Případ Pujmanův Literární anketa o nejmladších Ejhle, kritik Kulturní politika a okresní chudinství Ještě Vrchlický Poučení a příklad starého pána Slůvko o pravém klasicismu O tradici O úpadku literatury – i mnohých věcí jiných... ● Franctireur a žoldák Organisaci přátel antické kultury do vínku 1923 Drama a lidská hromadnost Epilog k té literární patálii Literární i politický Dílo Jaroslava Vrchlického Pro domo Český spisovatel a stát O věcech divadelních Ze zápisníku F. X. Šaldy Za Mauricem Barrèsem ● Ze zanedbané korespondence Šustovy Dějiny Evropy v letech 1812–1870 Za Adolfem Hejdukem Sedmdesátiletý Holeček Jiřího Haussmanna Občanská válka Česká nesmrtelnost a Vrchlický Divadelní kritika O státních cenách literárních Ještě státní ceny literární Památce Richarda Dehmela O nakladatelích velkých i malých, patrných, nepatrných i zapadlých 1924 Dva básníci Kritika tvořivá Otokar Fischer: Heine I Intelektuálové Jiří Wolker Básně Josefa Chaloupky Něco o poesii proletářské Paul Claudel o svém díle Drahý host Poslední K. M. Čapek-Chod Trojí generace Anatole France Spory literární ● Růžena Svobodová: Různé prózy a torsa Radostný fakt Nejedlého Smetana Propagace českého umění v cizině O díle Růženy Svobodové
V letech 1925-1928 zaměřil Šalda svůj kritický pohled především na nejmladší literaturu,představování v poezii.Nezvalem,Seiferta,Horou,Bieblem,Závadou a Halasem. V próze Vančurou Třinactým svazkem uzavíráme řadu Kritických projevů,která obsáhlé celé obdobíSaldovx kritické tvorby od jejich začátků v roce 1892 až do doby ,kdy počal vycházet Šaldův zápisník.
OBSAH: Milan Fučík: Utíkám k slunci -- Česká poesie 19. věku -- Ant. Klášterský: Tmavá růže -- Jiří Karásek: Sexus necans -- Julius Zeyer: V soumraku bohů -- Jan Rokyta: Světla a bludičky -- Louis Arleth: Z podivných dum bardovy harfy -- K. Egor: Pomsta neznámé Viny -- Otto Gulon: Háje, kde se tančí -- Ant. Sova: Próza -- S. K. Neumann:Satanova sláva mezi námi -- K. V. Rais: Půlpání -- Jaroslav Vrchlický: Bar Kochba -- Karel Klostermann: Domek v Polední ulici -- Chuchláci -- Kochanovická epopeje -- Karel Leger: Emancipovaná -- Jos. K. Šlejhar: Zátiší -- Karel Hlaváček: Mstivá kantilena -- Artur Schnitzler: Anatol -- Umírání -- Sborník světové poesie -- Stéphane Mallarmé -- Viktor Dyk: Síla života -- Karel Kaminek: Hasnoucí světla -- Em. šl. z Lešehradu: Smutné kraje -- Beneš Grünwald: Srdcem i kosmem -- Národní divadlo -- Divadlo -- Konrád Ferdinand Meyer -- De Stendhal: Červený a černý -- Gustav Flaubert: Výchova sentimentální -- Otto Ludwig: Mezi nebem a zemí -- Gerhart Hauptmann: Tkalci -- Henry Mackay: Lidé manželství -- Stanislav Przybyszewski: Cestou -- Gustav Flaubert: Pokušení sv. Antonína -- Náš nejstarší umělec -- Fr. S. Procházka: Písničky -- Jan Opolský: Svět smutných -- Růžena Svobodová: Zamotaná vlákna -- Em. šl. z Lešehradu: Květy samoty -- Výbor z básní Stephana Mallarmé -- M. A. Šimáček: První služky -- Jaroslav Hilbert: Psanci.
1905 Kniha jako umělecké dílo Kritické slovo o Konci Hackenschmidově Boj o uměleckou kulturu ● Edvard Munch a tak zv. česká kritika. – „Posmrtná spravedlnost“ a její režiséři. – † Rudolf Alt. – Dva německé knihkupecké katalogy † Constantin Meunier čili talent poctivosti. – Posthuma Oscara Wilda: „De profundis“. – Projev pí Vikové-Kunětické čili: „ideje“ a „zaslána“ v Čechách, a exkurs o „tempr'mentu“ Velmi nespravedlivě a neslušně vrhlo se na nás Literární farizejství John Constable, d’après les souvenirs recueillis par C. R. Leslie 1906 Výstava Františka Šimona Nikolaj Konstantinovič Roerich Streifzüge eines holländischen Malers in Deutschland Moskevští Camille Mauclair: Trois crises de l’Art actuel ● „Knihy dobrých autorů“ a „Sbírka krásné literatury“: proti pseudoidealismu a proti přeceňování anglického románu. – Staronová fráze o hyperkriticismu a filosofie prostřednosti „Čí vina?“ čili popularisační mánie a její nebezpečí. – „Čím stůně čtvrtá třída České akademie?“ Pan K. B. Mádl v „Národních listech“ V únorovém sešitě „Naší doby“ dal se p. Laichter na choulostivé řemeslo Moralistické násilnictví Glossa jubilejní neboli mrtvý kult mrtvých. – Ibsen a Brandes. – Altenbergův „Prodromos“, kniha radostné moudrosti Eugène Carrière Rembrandt a Fromentin Fantin - Latour Jarní salony pařížské V galerii Durand-Ruelově U Bernheima mladšího V galerii Bernheim jeune Obvyklá výroční výstava Německého uměleckého svazu Mezinárodní umělecká výstava mnichovské „Secese“ 1906 R. Hamann: Rembrandts Radierungen Z nové literatury rembrandtovské A. Fontainas: Histoire de la peinture française au dixneuvième siècle 1907 Prokletý malíř (Paul Cézanne) Miss Ruth St. Denis Kniha o moderním stavitelství Slovíčko o ženském umění Výstava francouzských impresionistů v Praze Impresionism: jeho rozvoj, resultáty i dědicové ● „Čechische Revue“ a dra Peroutky „Myšlenky o antice“. – Fr. S. Procházkův „Semenec“: satira nebo hrubost? – Poměry ve čtvrté třídě České akademie a projev p. J. S. Macharův. Členství p. Hilbertovo Sebraná díla Richarda Dehmela a úvodní slovo k nim. – „Tři sestry“ Čechova v Národním divadle Paní Suzanne Desprès Fr. S. Procházka „Venkov“ z 10. února 1907 přinesl proti mně Poznámky k odpovědi p. Hilbertově Charles Morice: Eugène Carrière Nové kritiky J. J. Rousseaua: Kniha Lemaîtrova a Lasserrova; protiromantism a neoklasicism v mladé generaci francouzské. – Reangagement p. Seifertovo k Národnímu divadlu Revue bleue V Berlíně vychází od 14. června 1907 nový týdeník německé kultury „Morgen“ Rozkošný list K šedesátým narozeninám Liebermannovým Propaganda reakcionářských myšlenek Kvalifikovaný kritik K poznámce p. Karáska ze Lvovic J. Nerudy spisy kritické: svazek I.: Divadlo. – J. S. Machara Próza z r. 1904 – 05 a souborné vydání jeho feuilletonů. – Kniha debutantova: J. Mahena „Plamínky“. – Deník V. Dyka čili Veliká duše mladého českého literáta St. K. Neumann - poctivec a gentleman Můj odchod z Volných směrů Tedy ještě můj odchod z Volných směrů
1908 Víra kulturní Literární centralisace Josef Kajetán Tyl Nová česká poesie O umělecké kultuře, umělecké mravnosti a francouzském vlivu u nás Otokar Březina Vilém Mrštík: Zlatá nit Růžena Jesenská: Legenda ze smutné země Růžena Svobodová: Povídky Quido M. Vyskočil: Modré hory Jan Jakubec: Geschichte der čechischen Literatur a Arne Novák: Die čechische Literatur der Gegenwart Hanuš Jelínek: Melancholikové František Odvalil: Joris Karl Huysmans Vilém Mrštík: A. F. Pisemskij Sebrané spisy Karla Hynka Máchy Arno Dvořák: Kníže Josef Holý: Mračna Básně Josefa Merhauta Leon Bourgeois: Solidarita Zikmund Winter: Bouře a přeháňka M. Kurt: Básně Evžen Fromentin: Někdejší mistři Oscar Wilde: Zločin lorda Artura Savila; Strašidlo cantervillské Myšlenky císaře Marka Aurelia M. Arcybašev: Jitřní stíny; Hrůza Davorin Trstenjak: Dokonalý učitel Recitační večer Bezručův ve společenském klubu Slavii Jan Jaroslav Bor: Edvard Vojan Richard Jefferies: Příhody mého srdce Maurice Maeterlinck: Dvě loutková dramata; Henrik Ibsen: Brand Jiří Mahen: Balady; František Taufer: Květy Divadlo Městské divadlo vinohradské Národní divadlo: Abigail H. Horákové Páni; Karla Horkého Vodopád Giessbach Městské divadlo vinohradské: V. Štechův Deskový statek Vinohradské divadlo: Stanislava Przybyszewského Zlaté rouno; Pierra Vebera Ruka nevěry; Tristana Bernarda Majorův sluha – Národní divadlo: Przybyszewského Pro štěstí Národní divadlo: Suzanne Després v Noře a ve Víru; Pisemského Hořký osud; G. Esmannův Otec a syn – Vinohradské divadlo: G. Esmannův Starý domov Národní divadlo: A. Jiráskova Samota; K. Jonášova Skvrna; Jaroslava Marie Má jest pomsta – Tiskem: Jaroslava Marie Tristan Městské divadlo vinohradské: Schnitzlerova činohra Život volá Městské divadlo vinohradské: V. Dykova Ranní ropucha; K. Legerova veselohra V zakletém zámku Městské divadlo vinohradské: Roberta de Flers a Gastona Caillaveta Láska bdí Národní divadlo: Všichni tři od M. Kurta Městské divadlo vinohradské: Miguel Zamacois: Šaškové Národní divadlo: E. Trévalova Válka bohů; J. M. Barrie Velebníček Městské divadlo vinohradské: Gerharta Hauptmanna Bobří kožich; Henri Becquova Pařížanka Národní divadlo: Ludvíka Fuldy Janek Městské divadlo vinohradské: Františka Molnára Ďábel Edvard Kučera: Manželství Národní divadlo: Motýl, veselohra od G. B. Shawa; Smrt Odyssea, tragedie Jaroslava Vrchlického Městské divadlo vinohradské: Triplepatte od Bernarda a Godfernauxa Národní divadlo: Felixe Saltena Odjinud (Tři aktovky: Hrabě, O život, Zmrtvýchvstání) Městské divadlo vinohradské: F. A. Šuberta Drama čtyř chudých stěn; L. Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic Intimní divadlo recte Švandovo divadlo na Smíchově: Abigail H. Horákové Jarní vody Louskáček. Fantastický balet s hudbou P. I. Čajkovského Národní divadlo: Arna Dvořáka Kníže Národní divadlo: Williama Shakespeara Komedie plná omylů; Ladislava Stroupežnického Zvíkovský rarášek Národní divadlo: Paul Bourget a André Cury: Manželství z rozvodu ● Z deníku českého spisovatele V našem prospektě Viktor Dyk, příjmím gentleman Zase kousek Dyka Viktor Dyk soudcem sebe samého Starý nebo mladý národ? S dovolením tedy zase kousek V. Dyka Satirické zbraně V. Dykovy V. Dyk apoštolem taktu a noblesy V posledním Lumíru prohlašuje p. Vavřinec Dyk V posledním Lumíru pomáhá si Dyk Josef Holý bájí cosi Josef Holý věnoval mně Advokátem pošramocených literárních existencí Nepěkný fikslařský kousek Literární jezovitství čili případ K. Horkého Karlem Horkým † Josef Hlávka † François Coppée † Jonáš L. Lie † Jan Nowopacký Paní Růžena Svobodová † Jindřiška Slavinská † Leo Berg † Walter Leistikow Architekt Josef Olbrich V. A. Jung, básník a feuilletonista český Spisovatel Vácslav Vlček Prof. František Krejčí Básník Vladimír Houdek Lev Nikolajevič Tolstoj Literární historik Antonín Truhlář Básník Otokar Březina Josef Uher Velebný falsátor Páter Dostál-Lutinov V Časopise pokrokového studentstva č. 5 Celých čtyřicet osm hodin poctivě počítaných Ironie a sentimentalita Odměny z nadace Turkovy Dodatkem ke glosse o nadaci Turkově Národní divadlo do Vídně Omáčka bez perel i omáčka bez jíchy Literární směšnost Pan dr Arne Novák Meditace Ottův Slovník naučný Kus naší kulturní bídy Aféra Městského divadla vinohradského Stávka personálu Vinohradského divadla Poslední číslo Filologických listů Leo Berg Co jest kulturní? Sebrané spisy F. X. Svobody Literární frivolnost Čím psal Svatopluk Čech? Slečna Iza Grégrová Parasiti Noviny Volné směry v čísle 4–5 Zola v českém rouše Český spisovatel a český jazyk Kdo nechce myslit, začne citovat Sacher-Masoch otec a syn a pan prof. Jaroslav Vlček Dojemná živnost literární Spolek bibliofilů Artěl Artěl, na jehož snahy Kursy, příliš vysoko vyšroubované, klesají § 19 tiskového zákona zbraní proti literární kritice Březinova básnická kniha Ruce V Národopisném museu českoslovanském Pěkné slovo o kulturních povinnostech dělnictva Druhý český sjezd protialkoholní Nové překlady z Balzaca do češtiny Poesie objektivní nebo subjektivní? Studentský almanach 1908 Pomník Henrimu Becquovi Dopisy Julia Zeyera Karolině Světlé Sjezd na ochranu památek v Praze 1908 Jubileum Tolstého Neruda nebo Houdek? Výstavu rodinných památek v Kolíně Prof. T. G. Masaryka Česká otázka Hände, Gedichte. Aus dem Čechischen übertragen von Dr Emil Saudek Spolek pro pěstování písně Detlev von Liliencron Loïe Fuller: Quinze ans de ma vie Epilog redakční 1909 Hodnoty kulturní a mocnosti životní Spisy F. X. Svobody: I. Srdce její vzkvétalo vždy dvěma květy Viktor Dyk: Píseň o vrbě Ricarda Huchová a její Risorgimento K. M. Čapek: Kašpar Lén mstitel Jaroslav Sutnar: Svatopluk Čech zrcadlem češství Jaroslav Sutnar: Sv. Čech a F. X. Šalda. Stať obranná Božena Benešová: Verse věrné i proradné Fr. S. Procházka: Písničky kovářova syna; J. Spáčil-Žeranovský: Výše a propasti; Emanuel z Lešehradu: Sny a bolesti; Jaroslav Svoboda: Naše Hakeldama; Antonín Trýb: Vodníkova nevěsta Karel Horký: Hory a doliny se srovnávají F. X. Harlas: Malířství Hledá se umělecké zdraví a umělecká čestnost čili slovo o t. zv. moderní české lyrice náladové Fr. Taufer: U lesní studánky; Kruh H. P. Berlage: Grundlagen und Ent-wicklung der Architektur Johannes V. Jensen: Die neue Welt Laichterova Literatura česká devatenáctého století III, 2; K. Sabiny Na poušti Divadlo Národní divadlo: Henrika Ibsena Strašidla Národní divadlo: Opožděná zmínka o Shakespearově Othellovi; Hilbertova Česká komedie; Wildova Florentská tragedie Národní divadlo: F. X. Svobodův Podvrácený dub Národní divadlo: Karla Maška Král Národní divadlo: Božena Viková-Kunětická: Dospělé děti Národní divadlo: Guinona a Bouchineta Její otec; J. Klapky Jeroma Neznámý Národní divadlo: Ludwiga Thomy Mravnost; Karla Želenského Oasa Vinohradské městské divadlo: Flers a Caillavet: Buridanův osel Národní divadlo: Shakespearův Kupec benátský Umění zapomínati Pohádka o literárním karakteru českém ● „Samostatnost“ a literární mravy české Firmě Dyk & Holý Spisovatelova zodpovědnost nebo nezodpovědnost za jeho figury a reky? Dopis Osvětě lidu Osvěta lidu Pan Přemysl Plaček metakritikem Časy se mění a lidé s nimi Ke své přednášce o moderní literatuře české Václav Hladík přihlásil se tedy Václav Hladík vychrstnul na mne Václav Hladík skončil Dr Miloslav Hýsek Má noticka o prof. Jaroslavu Vlčkovi Opravdu svérázné, duchem a duší moravské literatury Moravsko-slezská revue Sté narozeniny J. Barbeye ďAurevilly George Meredith Richard Muther Henri Cazalis Dr Edvard Lederer (Leda) Detlev von Liliencron O zemřelém Detlevu von Liliencron Josef Matějka Prof. Arnošt Kraus Anežka Čermáková-Sluková: Vzpomínky na Karolinu Světlou Z vinohradského Městského divadla Pan Jaroslav Kamper, exdramaturg Vinohradského divadla O francouzském vlivu v naši literaturu H. W. Longfellowa Píseň o Hiawatě Leonid Andrejev: Dni našeho života Jan Ferdinand Opiz Stefan Zweig o Březinovi Pokrokový názor na ženskou otázku Z přeložené beletrie. Guy de Maupassant: Yvetta Marcel Prévost: Silné ženy. Díl I, Bedřiška Dějiny t. zv. moravského separatismu „Sněhy, které roztály“ čili V. Hladík jako znatel francouzské literatury Kniha z pozůstalosti Sully-Prudhomma Kritická kniha o Anatolu Franceovi Nový pathos Spisy A. Sovy Výkvět světových literatur Nerudova báseň Motto mých písní Wie ich es sehe O školních galeriích Malíři spisovateli Z českých hradů, zámků a krajin Čeští mistři-malíři: I. Dědina O umělecko dějinném lživzdělání nebo pavzdělání Skalka u Mníšku Obrazy z dějin jihočeského umění od Josefa Braniše Cyklus akvarelů Prodaná nevěsta od Františka Ženíška u Topiče Restaurace kostela sv. Václava Láďa Novák o Fr. Bílkovi Bílkův náhrobek Beneše Třebízského na Vyšehradě Restaurování renesančního domu U Vejvodů Výstava Marie Chodounské u Topiče Empirová sálová stavba na Štvanici Výstava Václava Radimského v Rudolfině Mistr Mucha v Praze Emil Filla Literární zázrak Panství fráze Representační dům pražský Spolek bibliofilů Barevný lept a barevná rytina Bledý tisk K ozdravění samosprávy pražské Obraz mravů Dr Vlastimil Kybal
1894 Národní divadlo Dramata tištěná. F. A. Šubrta Drama čtyř chudých stěn - R. Jesenské V žití proudech Josef Merhaut: Had a jiné povídky Fr. Táborský: Melodie J. S. Machar: Tristium Vindobona L. Ariosto: Zuřivý Roland ● Rozhledy sociální, politické a literární Polemika s J. Vrchlickým 1895 Národní divadlo K otázce dekadence Z nové české beletrie. Rais: Zapadlí vlastenci - Šimáček: Duše továrny - J. Arbes: Poslední dnové lidstva - Nová česká próza: Jiří Karásek, Stojaté vody Maryan Zdziechowski: Karel Hynek Mácha a byronism český Jedinec a hromadnost Těžká kniha Vzdělávací bibliotéka, svazek 22-24. Jaroslav Vrchlický: Tři knihy vlaské lyriky - Arne Garborg: U maminky - Otto Erich Hartleben: Hana Jagertova K překladu Baudelaira ● Odpověď p. M. A. Šimáčkovi Prohlášení na adresu p. M. A. Šimáčkovu M. A. Šimáčkovi a J. V. Sládkovi Otázka redaktorská Několik slov Času z 6. července t.r. Dodatek Česká moderna
Loutky i dělníci boží, poprvé publikovány roku 1916, jsou jediným románovým dílem Františka Xavera Šaldy, přední osobnosti české literární, divadelní a výtvarné kritiky sklonku devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Román je významným Šaldovým pokusem o překonání modelu tradičního románu a svou strukturou je do značné míry prózou experimentální: pokouší se o psychologickou motivaci jednání postav, zahrnuje rozsáhlé výkladové esejisticky pojaté pasáže, využívá prvku deníku, motivu dvojníka atd. Loutky i dělníci boží jsou nejen románem milostným, jak jej Šalda vymezil v podtitulu, ale též románem ideovým, filozofickým, náboženským, etickým, českým (ve smyslu národní myšlenky) či také generačním. Příběh vystavěný na půdorysu milostného trojúhelníku, vztahu hlavního hrdiny Franka Lamberka k Šimonce a Kornelii, je v Šaldově pojetí rovněž prostorem k vyrovnání se s důsledky upadající kultury a hledání pevných základů pro budoucí život mladého intelektuála, který nově definuje svůj poměr ke kulturní tradici, společnosti a národnímu celku. Knižní edice přináší kriticky ověřený text posledního znění Loutek i dělníků božích z roku 1935 a je doprovozena edičním komentářem analyzujícím historii textu.
Stručná promluva respektovaného literárního kritika F. X. Šaldy, kterou přednesl na máchovském večeru v Národním divadle v Praze 22. května 1936, coby oslavu předního českého básníka.
Bohatý kupec samodur Achov si usmyslí, že se ožení s mladinkou dcerou své sousedky, vdovy Kruglovové, Agnií. Domnívá se, že stačí jen mít peníze a pak poručit a každý mu padne k nohám. Agnia však miluje synovce Achovova Ippolita...
Výbor básní obsahující básnickou Šaldovu práci z průběhu 52 let jeho tvorby. Řazení básní je chronologické. Do knihy jsou zařazeny i Šaldovy Překlady. Výbor se snaží podat profil básníka ve všech jeho veršových možnostech. Svazek obsahuje celky: Z prvních veršů, Selský sv. Václav a jiné básně, Kniha chval, Niké bezkřídlá, Zrcadlení v čase, Překlady.
Výbor z esejů, článků a recenzí, zaměřených pouze nebo převážně na poezii. Jeho úkolem je jednak podat čtenáři intelektuálně poučený přístup k chápání zejména moderní poezie a jednak ukázat, jak se vyvíjelo Šaldovo pojetí
Sborník je pokusem o soustředění nejdůležitějších a pro vývoj Šaldových názorů na umění nejcharakterističtějších prací kolem klíčového tématu, kterým byl pro Šaldu vztah umění k životu a života k umění. Pod tímto zorným úhlem editor člení látku do tří tématických oddílů, ve kterých kritik postupně propracovává svézákladní myšlenky o vazbách poezie a umění se životem, druhý ukazuje na vybraných kritikách, portrétních a syntetických studiích uplatnění těchto postulátů v Šaldově kritické praxi, třetí je věnován problémům samotné kritiky. Výbor uspořádal a edičně připravil Bohumil Svozil.
Tuto studii proslovil jsem dne 21. března t. r. na vyzvání p. dra Tomáše Trnky v cyklu přednášek, pořádaném Lidovýchovným ústavem Masarykovým a věnovaném problémům t. zv. nesmrtelnosti.
Jde o rozsáhlý výbor autorových esejů z nejrůznějších oblastí tvorby literární, dramatické, výtvarné, ale v úvahách se spisovatel dotýká i společenského života, politiky a obecných otázek tvorby a umění vůbec.
František Xaver Šalda (1867 – 1937) po zanechaní štúdia práva vyštudoval filozofiu a prednášal románske literatúry na Karlovej univerzite v Prahe. Pôsobil aj ako literárny kritik, spisovateľ a novinár. Publikoval vo viacerých časopisoch, v ktorých sa venoval otázkam literatúry, umenia, kultúry a politiky. Bol spoluautorom Manifestu Českejmoderny (1895) a považuje sa za zakladateľa českej modernej kritiky. Od roku 1925 vydával časopis Tvorba a v rokoch 1928 – 1937 Šaldův zápisník, kde publikoval svoje umeleckokritické eseje. Medzi jeho najznámejšie diela patria Boje o zítřek (prvé vydanie r. 1905) a Duše a dílo (1913).