Přetisk z Ottova slovníku naučného, díl 26. roku 1907. Vydáno pro účastníky Večera na paměť Paula Verlaina u příležitosti 50. výročí básníkovy smrti dne 14. února 1946 ve Studiu Nár. divadla v Praze.
Výbor z autorova teoretického a kritického díla. Zahrnuje esej z Bojů o zítřek Nová krása: její geneze a charakter a dále pak několik autorových typických pohledů na přední zjevy naší literatury minulého století v tomto uspořádání: Mácha snivec i buřič, Básnický typ Boženy Němcové, Jan Neruda, Několik poznámek o Vítězslavu Hálkovi, Dva básnické osudy: Josef Václav Sládek a Jaroslav Vrchlický, Několik slov o Juliu Zeyerovi, Alois Jirásek čili mýtus a skutečnost, Antonín Sova, Národní podobenství tvorby Březinovy.
F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“. Oba vytvořili rozsáhlé, žánrově pestré dílo. Oba iniciovali i komentovali práci mnoha dalších tvůrců a komunikovali s nimi. Zároveň byli solitérními a bojovnými osobnostmi, které vedly nebo vyvolávaly ostré polemiky. Svazek jejich vzájemné korespondence Pozorné srdce soustřeďuje a zpřístupňuje dopisy, dedikace, básnické či kritické texty i jiné dokumenty svědčící o vřelém, komplikovaném a nejednoznačném vztahu dvou přátel. Vzájemné listy umožňují prohloubit pohled na genezi jejich děl, na ohlas jejich tvorby i na některé obecnější otázky české kultury. Připojený literárněhistorický komentář mapuje vztah Jakuba Demla a F. X. Šaldy od raného období před prvním osobním setkáním (z této doby jsou dochovány doklady o Demlově čtení Šaldových textů, případně o jejich reflexi v rozhovorech s básníkem Otokarem Březinou) přes další nepřímé doklady o jejich přátelství v korespondencích s jinými osobami až po období odcizení po publikaci Demlova Mého svědectví o Otokaru Březinovi (1931), následnou polemiku, ale i Demlovy návraty ke starým textům věnovaným příteli Šaldovi v dobách největšího přátelství. Komentář také doplňuje některá bílá místa korespondence, zejména dramatické okolnosti vydání Demlovy deníkové knihy Pro budoucí poutníky a poutnice (1913) a básníkova tragického vztahu s přítelkyní a mecenáškou Eliškou Wiesenbergerovou (1868–1918), v němž Šalda hrál roli nezištného přítele a ochránce. Kniha je opatřena obsáhlým edičním aparátem: soupisem zkratek, vysvětlivkami, které obsahují bližší údaje ke zmiňovaným uměleckým dílům, publikacím či institucím, ozřejmují původ citátů a vysvětlují nezbytné souvislosti, dále jmenným rejstříkem, jenž uvádí základní biografické údaje o zmiňovaných osobách, rozsáhlou ediční poznámkou a podrobným soupisem dopisů i dostupných variant a přetisků.
V letech 1928 – 1937 vydával Šaldův zápisník, ve kterém uveřejňoval především své umělecké kritiky a eseje, ale také básně, prózu a politickou publicistiku.
Reprint 1. vydání Šaldova zápisníku, které vyšlo v letech 1928-29 "Tiskem knihárny Jaroslava Hoffmanna, Praha X. - Karlín, Královská třída č. 13". Obsahuje reflexe na básně, povídky, stati, a poznámky.
obsah: Umění a náboženství Genius Shakespearův a jeho tvorba Básnická osobnost Dantova o tak zvané nesmrtelnosti díla básnického Poznámky vydavatelovy (zdroj Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Literární fejetony, rozdělené do 4 oddílů, od obecných otázek, přes české umělce a polemické otázky po umělce zahraniční. Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil F. Chudoba
Deset psychologických povídek z ostrého pera nekompromisního českého literárního kritika, spisovatele a dramatika. Šaldovy povídky jsou malými dramaty: jejich hlavní postavy, lidé nějakým způsobem výluční, komplikovaní či vykořenění, prožívají své bouřlivé a většinou tragické osudy, aniž se jim dostane od autora rozhřešení. Tato literární dílka byla napsána s chladným odstupem, přísně až sarkasticky, zcela bez sentimentu; precizní čeština s mnoha archaismy je jejich neoddělitelnou součástí. Pro dnešní čtenáře může být knížka jakousi zajímavostí, pohledem na vlastní literární činnost obávaného kritika, která rozhodně nebyla tuctová, spíše originální a prostě nezařaditelná.
Jedná se o útlý svazek povídek známého literárního kritika, ale toto dílko staví autora do jiného světla, než bychom čekali. Jeho povídky jsou psány naprosto brilantním jazykem, mají švih a jistou dávku erotiky, což by se u Šaldy rozhodně nedalo čekat. Oproti dřívějším vydáním (1912, 1918, 1922, 1935) rozšířené vydání. Kniha obsahuje tyto povídky: Život ironický, O Frau Land, hříšnici a kajícnici, Smrt hraběte Kryštofa des Loges, Povídka o perle Jetině, Z roku pokoření, Modloslužebník, O neblahé bohatýrce, První otřesy, Dva prstýnky korneta Jakuba Pýchory, Fantasie spleenu, Analysa, Šly světem, Umění a mistr.
Jedná se o útlý svazek povídek známého literárního kritika, ale toto dílko staví autora do jiného světla, než bychom čekali. Jeho povídky jsou psány naprosto brilantním jazykem, mají švih a jistou dávku erotiky, což by se u Šaldy rozhodně nedalo čekat. Knížka obsahuje tyto povídky: Život ironický, O Frau Land, hříšnici a kajícnici, Smrt hraběte Kryštofa des Loges, Povídka o perle Jetině, Z roku pokoření, Modloslužebník, Umění a mistr.