Sbírka Adolfa Heyduka, náležícího k májovské generaci, obsahuje básně z let 1889-1900. Objevuje se zde pro autora typická písňová forma a přírodní tematika. Básně již nejsou laděny veskrze optimisticky, jak tomu bylo v počátečních autorových dílech. Do Černých růží je také zařazena báseň Loretánské zvonky, věnovaná vzpomínce na Jana Nerudu.
Výbor z díla básníka kruhu májového, nejvěrnějšího přítele Nerudova, zahrnuje v pěti oddílech, odpovídajících základním thematickým okruhům Hejdukovy tvorby, přes dvě stě básní z nejvýznačnějších sbírek. Do oddílu "Za volnost lidskou" jsou pojaty nejlepší básně z "Cigánských melodií" a "Nových cigánských melodií", ježpatří k vrcholům básníkovy tvorby. Básně druhého a třetího oddílu jsou prodchnuty vlasteneckým citem a myšlenkou československé vzájemnosti ("Cymbál a husle"). Těžiště Heydukovy tvorby je v lyrice přírodní, která v nejlepších číslech, zařazených do čtvrtého oddílu, působí citovou upřímností, vroucí melodií a zpěvným rytmem i na dnešního čtenáře. Nejcennější verše poesie občanské, jimiž se výbor uzavírá, jsou naplněny vírou ve vítězství svobody a lidskosti a odporem k sobecky lhostejnému měšťáctví.
Verše a vzpomínková próza jsou rozděleny do oddílů Cikánské melodie, Slovenské motivy, Bohatýři, Zpěvy pošumavského dudáka, Jihočeské obrázky, Dumy a dojmy a Vzpomínky písecké.
Adolf Heyduk (1835—1923) byl nesmírně plodný básník. Ve více než šedesáti sbírkách často reflexivní lyriky se věnoval přírodě, rodině i vlasteneckým tématům. Nikdy nepsal poezii přímo pro děti, ale spíše o dětech, a i ta je často smutná. Není divu, vždyť mu zemřely dvě dcery. Editor výboru Petr Šrámek však v jeho veršíchakcentuje především radost z prostých, obyčejných věcí. Kniha je čtvrtým svazkem edice Stoletý kalendář.
Výbor milostné poezie, v němž editoři nabízejí nejvýraznější texty předních českých básníků v rozmezí více než jednoho sta let. Knížka předkládá jednotlivé fáze vztahu muže a ženy tak, jak je zachytil Mácha, Erben, Neruda, Hálek, Heyduk, Zeyer, Sládek, Vrchlický, Sova, Bezruč, Březina, Hlaváček, Toman, Dyk a Šrámek. VýStanislav Kostka Neumann, Otokar Březina (p), Adolf Heyduk, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic, Josef Svatopluk Machar, Karel Toman, Julius Zeyer & Bohdan Jelínek
Básnická sbírka zachycující nálady zátiší hor šumavských, oné „kypré, bájíplné skrýše štíhlých rusalek a vil, chrámu svaté poezie“. Třetí, opravené a rozmnožené vydání.
Sbírka básní představující veršované příběhy vyprávěné na vesnických přástkách. Dotýkají se Božích trestů za zlé chování, strašidel a groteskních pověstí.
Básně opěvující jarní přírodu v kontrastu s pózami, kritikami, šosáctvím a fiflenstvím města. Verše zavrhují knihomolství, které může být nahrazeno čtením ve velké knize tvorstva – a zejména ptactvo je prezentováno jako nejlepší novinářský aparát a učiliště hudby.
Báseň Adolfa Heyduka vydaná jako druhý svazek edice Poetické besedy. V prostých a idylických verších vypráví o setkání knížete Oldry s venkovskou dívkou Boženou a jeho touze pojmout ji za manželku.
Básně z let 1887–1896. Bělostná parnasie je pro básníka symbolem domova na východě rodné země, kde nezrají pompézní broskve a hrozny, a místo nich těší poutníka drobné bílé kvítky a půvab podzimu. Básně se odvolávají k věčné naději a současně k bolesti v hrudi pěvce, když vyzpívává své sny. Sbírka sestává ze dvou částí: I. Zvuky ňader., II. Básník.
Kresba z Povltaví, o životních osudech člověka, jehož životní náplní je práce s kovem, vyrábí sekyrky, motyky, pluhy. Poprvé vydáno roku 1893 v Osvětě, knižně ve Spisech sv. 3, 1898.
Copak si asi tak zpíval podšumavský dudák před koncem 19. století? Autor svou baladu o jeho těžkém osudu napsal a čtenář ať to posoudí. Souborné vydání tří svazků - Písně, Zvěsti, Děje.
Publikováno:1923
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.