Klub čtenářů byl založen 1. února 1953 a jeho knihy vycházely až do roku 1994. V jeho edici se objevovala díla německých autorů (například Lion Feuchtwanger a Thomas Mann), francouzských autorů (Honoré de Balzac, Victor Hugo, Anatole France), anglických autorů (kromě Shakespeara i Thomas Hardy a Gilbert K. Chesterton) a amerických autorů (Mark Twain a Sinclair Lewis).
Román mapující poměrně přesně boj o nezávislost a první roky USA. Aaron Burr byl viceprezident v prvním volebním období Thomase Jeffersona a hrdina boje za nezávislost. Zajímavý pohled na vznik USA.
Do městečka Deadwood přijiždí Calamity Jane, je zde již šerif Seth Bullock, přeslavný Divoký Bill Hickok a další postavy ze slavné éry Divokého západu. Sledujeme jejich osudy, proč se ocitli v tomto městečku, nechybí ani nějaký ten souboj, to vše je správně namíchaný koktejl snu a skutečnosti o střelcích a psancích, prostě o Divokém západě, tak jak to mají američtí čtenáři rádi a co rádi čtou
Román, který humorným a přitom lidsky jímavým a moudrým způsobem zpracovává židovskou problematiku. Příběh muže, v jehož žilách se mísí krev židovských, německých a českých předků a jemuž právě toto dědictví pomáhá zmoci všechny útrapy pestré životní cesty: útěk z Československa na počátku druhé světové války, boje v československé jednotce v Africe, Anglii a u Dunkerque, návrat do Československa a účast na přípravě února 1948. Příběh, ve kterém hrdina odmítá dát se pohltit nesmyslností dění a smysl života nalézá v boji se stále číhající absurditou.
Kniha zachycuje intelektuální krizi šedesátých let v Evropě i ve Spojených státech, která vyústí v úzkostné zrcadlení Srpna 1968. Původní rukopis, který autor dokončil v srpnu 1969, neprošel cenzurou (protože obsahoval motivy invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné vlny emigrací) a Nesvadba ho musel podstatně přepracovat.
Masarykův triumf vyšel poprvé v roce 1987 u Škvoreckých v Torontu k 50. výročí smrti TGM. Vlastním tématem knihy je rozhodující fáze Masarykova zápasu o vytvoření samostatného československého státu - období jeho amerického pobytu v posledních měsících války, zakončené triumfálním návratem so Prahy 21. prosince 1918. V tomto historickém rámci však autor dokáže říci mnohem víc. S využitím dosud neznámých dokumentů z archívů americké diplomacie a soudobé publicistiky přináší řadu nových poznatků o světové politice válečných let, o formování a funkci legií, zejména v Rusku, o vůdčích osobnostech a koncepcích našeho zahraničního odboje i o situaci a smýšlení tehdejší české a slovenské menšiny v USA. V rozsáhlých historických exkursech podává vývoj Masarykových filozofických a politických názorů a především ucelený, plastický portrét jeho neopakovatelné osobnosti.
Veselý sen o Dvořákovi. Historický román Josefa Škvoreckého Scherzo capriccioso, který poprvé vyšel v Torontu v roce 1984, znamenal v autorově tvorbě překvapivý obrat. Několik let věnoval autor pátrání po autentických stopách, které zanechal český skladatel Antonín Dvořák ve vzpomínkách lidí, s nimiž se setkal během svého působení na newyorské Národní konzervatoři v letech 1892–1895. Na základě archivního bádání i setkání s posledními pamětníky pak Škvorecký vystavěl nejen literární portrét geniálního tvůrce, ale také působivý obraz americké společnosti konce devatenáctého století. 2. české, první neexilové vydání.
Trilogie nejvýznamnějších knih R.A. Moodyho shrnuje "vzpomínky" lidí, kteří přežili svoji klinickou smrt se záběry poskytující prostor lidské naději. Moody v knize Život po životě seznámil čtenáře s výsledky svého výzkumu na téma: co člověka čeká po smrti. Shrnul vzpomínky lidí, kteří přežili klinickou smrt, a zjistil, že vjemy při umírání jsou u různých lidí podobné. Dokonce prý je podobnost tak velká, že lze specifikovat několik samostatných znaků, s nimiž se setkala většina lidí, kteří stáli na prahu smrti. Právě tato kniha, kterou napsal v 70. letech, byla první vědeckou prací o výzkumech jevů mezi životem a smrtí. Její závěry jsou ale dodnes pro část odborné veřejnosti naprosto nepřijatelné.
Jedna z nejskandálnějších a bizarních postav umění 20. století je zde představena prostřednictvím životopisně zaměřeného textu malířova přítele a katalánského rodáka. Neopakovatelnost Dalího talentu dokládá 68 reprodukcí, doplněných dokumentárními fotografiemi, ukázkami z literárněteoretické tvorby a především doslovem Aleny Nádvorníkové (členky Surrealistické skupiny v Československu od roku 1972), který podává pomocnou ruku čtenáři, surrealismem téměř nedotčenému.
Pavel Eisner (1889-1958), Pražan ze židovské rodiny, v níž se mluvilo německy, ale která se hlásila i k českému národnímu hnutí, překladatel, esejista, kritik, novinář, ale hlavně člověk, který miloval češtinu a stal se tak prostředníkem mezi českou a německou kulturou u nás. Kniha RadyČechům jak se hravě přiučiti češtině je výbor nejlepších Eisnerových prací o české jazyce.
Souborné vydání dvou románů. Román se odehrává na Malé Straně za Valpuržiny noci, noci čarodějnic. – V románu „Bílý dominikán" usedá jakýsi spisovatel ke své práci, je však proti své vůli puzen nepochopitelnou silou sepsat neuvěřitelný životopis záhadného zemřelého.
Román Plechový bubínek (1959), který Grasse přes noc proslavil po celém světě, je koncipován jako příběh jednoho hrdiny. Na začátku 50. let zaznamenává Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života od začátku století až do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní vypravěč se se svým plechovým bubínkem pohybuje mimo tradiční morálku, a právě proto se nakonec jeví jako jediný zdravý ve světě lži a zločinu. Dílo šokovalo své první čtenáře otevřeností a bezohledností, zároveň však otevřelo poválečnému německému románu cestu ke světovosti a svému hrdinovi zajistilo významné místo v moderní mytologii. Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem a svorníkem Grassovy Gdaňské trilogie, jejíž krajní pilíře tvoří velké romány Plechový bubínek (1959) a Psí roky (1963). Soustřeďuje se na ústřední dějiště trilogie, baltský přístav Danzig/Gdaňsk, dobu těsně předválečnou a válečnou a na jednu ústřední postavu. Tou je chlapec Joachim Mahlke, rozený outsider s mnoha handicapy, jež zhmotňuje — v typicky grassovské groteskní hyperbole — jeho nápadně velké Adamovo jablko. Tento „cyranovský“ defekt se Mahlke snaží od dětství kompenzovat, nakonec způsobem, který jemu a všem jeho vrstevníkům nabízí, vtlouká do hlavy dobová ideologie: chce se stát válečným hrdinou. To se mu podaří. V zázračně rychlé kariéře je jako velitel tanku dekorován válečným křížem, jímž může konečně zakrýt onen fatální defekt na krku. Na tomto zdánlivém vrcholu však tragikomický hrdina dezertuje. Novela nevysvětluje proč, nemoralizuje, neideologizuje — pouze vypráví ve výmluvných zkratkách jeden paradigmatický případ celé svedené a zničené generace, která byla současně spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Právě pro svůj groteskní humor, z něhož chvílemi mrazí, a pro svou novelistickou hutnost, která ponechává postavám i dějům jejich mnohoznačnost a tajemství, se stala Kočka a myš jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. V roce 1967 podle této knihy natočil režisér Hansjürgen Pohland stejnojmenný film.
Nejúspěšnější autorovo dílo z 80. let vypráví o zestárlých členech studentské party z waleského městečka. Do poklidně nudného života několika manželských dvojic dramaticky zasáhne příjezd atraktivního páru bývalých spolužáků, kteří všem připomenou nevyřízené účty z mládí a tak poněkud rozbouří ustálené vztahy. Románem se autor zřejmě vyrovnává se stářím, ale činí tak s obvyklým humorem a bezprostředností. Druhým pólem jeho osobité ironie je velšský nacionalismus.
V Cestě do Říma se otec, který nacházel zalíbení v nevěrách své ženy, snaží udobřit po její smrti se synem, který kvůli této neobvyklé rodinné situaci odešel pryč. Udobřování je ovšem zkomplikováno, když začnou kolidovat jejich milostné touhy.
V Cestě do Říma se otec, který nacházel zalíbení v nevěrách své ženy, snaží udobřit po její smrti se synem, který kvůli této neobvyklé rodinné situaci odešel pryč. Udobřování je ovšem zkomplikováno, když začnou kolidovat jejich milostné touhy.
Románový životopis italského světce Františka z Assisi, renesančního básníka a zakladatele františkánského řádu. Autor představuje světce jako syna bohatého soukeníka, který celý svůj dosavadní život prožil v přepychu a radovánkách. Teprve těžká nemoc a setkání s potulným žebrákem, který je vypravěčem příběhu a Františkovým přítelem, ho přivádí k duchovnímu životu. Skládá dobrovolně slib chudoby a odchází z domu i se svým přítelem. Zakládá františkánský řád, ale brzy je zklamán hamižností některých svých stoupenců a odchází do hor jako poustevník. Teprve těsně před smrtí se vrací do svého rodiště.
Ve svém pokoji je nalezen mrtvý překupník drog. Vše nasvědčuje tomu, že se mladík oběsil. Detektivové z 87. revíru v čele se Stevem Carellou však zakrátko zjistí, že jde pouze o fingovanou sebevraždu, protože oběť ve skutečnosti zemřela na předávkování heroinem. Někdo se snaží policisty přelstít. Detektivové stojí před řadou otázek. Kdo se je snaží svést na falešnou stopu? Proč chtěl neznámý pachatel vyvolat dojem, že překupník odešel ze života dobrovolně? Komu patří otisky prstů na injekční stříkačce, kterou policie našla vedle mrtvého? Kdo nastoupil na mladíkovo místo v obchodu s drogami ve městě? Kdo zavraždil překupníkovu sestru Marii? A kdo má na svědomí výhrůžné telefonáty, které přicházejí na policii? Do hledání nebezpečného pachatele se pouštějí detektivové Carella a Byrnes. Vědí, že musejí jednat rychle a zároveň nesmírně opatrně, protože i jim jde o život. Byl pohledný, elegantní, zazobaný – ale mrtvý! Vyděrač Sy Kramer, který zašel příliš daleko, vyfasoval svůj poslední žold – kulku do hlavy. Která z jeho obětí měla tolik co ztratit, že musela vraždit? Je to politikova přitažlivá manželka? Nebo majitel podniku na limonády? Nebo je to ona neznámá oběť, která zajistila Kramerovi tučné vklady na spořitelní knížce? Třeba je to jiný vyděrač, který převzal Kramerovy „zákazníky“.
Nebezpečný úraz ve škole spřátelí dva chlapce, z nichž jeden je z tolerantní židovské rodiny s moderním přístupem k náboženství a druhý je z rodiny ortodoxních Chasidů, jež lpí fanaticky na židovských tradicích. Jsme svědky vzpoury chlapce proti uzavřenému náboženskému a myšlenkovému světu, ale i zvláštní moudrosti jeho ortodoxního otce, pramenící z hlubin zkušeností jeho národa. Do příběhu zasahují politické reálie této doby, zvláště vznik státu Izrael. Druhý díl této knihy se jmenuje Slib. Působivý příběh o přátelství dvou chlapců se odehrává v exotickém prostředí ortodoxní židovské komunity New Yorku 40. let.
Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí.
Po vydání knihy básní si chce Dalgliesh odpočinout od práce a publicity ve starém mlýně, který zdědil po své tetě. Seznamuje se tu jak se starousedlíky, tak se zaměstnanci blízké elektrárny a jejich komplikovanými vztahy. Když chladnokrevný vrah udeří přímo ve vesnici, ujímá se Dalglieshvyšetřování. Odhaluje zvláštní souvislosti, které vyplývají na povrch až nyní, a dospívá k překvapivému zjištění.