Je kronikou r. 1992 a navazuje na Růžového kavalíra. v závěru je poprvé publikován Naivní fuga - sestřih autentických soudních podání dělníka F. Kořínka ve věci jeho stárobního důchodu za 70. let.
Podtitul: Výbor z povídek Výbor nejlepších povídek ze sbírek Perlička na dně a Pábitelé, včetně novely Taneční hodiny. 1. vydání tohoto výběru s doslovem Emanuela Frynty a kolážemi Jiřího Koláře.
Tyto dva básnické eposy vyvolaly v době časopiseckého zveřejnění literární skandál – autor i redakce byli zahrnuti pohoršenými reakcemi čtenářů, šokovaných textem básní a jejich údajnou obscenitou. Když vyšly na sklonku 60. let knižně ve svazku Poupata, šly do stoupy. Teprve o téměřdvacet let později se tyto vrcholné básnické skladby z přelomu 40. a 50. let dostaly do rukou čtenářů. Básně nabité reáliemi kladenských hutí, překypující životem i autorovou básnickou imaginací, jsou proudem strhujících básnických obrazů krutosti, ošklivosti i vznešenosti lidského údělu v polovině našeho rozporuplného století.
Devítidílná povídka nás zavede do roku 1947, doby, kdy narůstá strach z likvidace drobných živností a je tak snadné nalákat malé obchodníky a řemeslníky na pojištění "Opory ve stáří". Groteskní příběhy party falešných pojišťováků, kteří nakonec sami naletí.
Svazek obsahuje tři autorovy básnické texty napsané v průběhu roku 1950. V první evokuje obraz poválečné Prahy. Skladba je umocněna Hrabalovým výrazem surrealistickým cítěním, které plně odpovídá jeho představám o tomto směru a které se později promítlo v jeho povídkách a novelách. Tyto představy jsou dále rozvedeny v eposu Poldina huť, který shrnuje autorovy zážitky z 4letého pobytu na Kladně. Kniha je doplněna cyklem sonetů Barvotisky, v nichž autor rozehrává intimní a pražské motivy.
Sebrané spisy Bohumila Hrabala ; Sv. 1 První svazek sebraných spisů B. Hrabala obsahuje práce z úvodního období tvorby, tj. z let 1937-1948. Jsou to především lyrické sbírky Dni a noci (1939), Obrázky bez rámu (1940) a Ztracená ulička (1948 společně se souborem veršů do sbírek nezařazených( v odd. Křehký dluh) V druhé části tohoto souboru jsou dílka z počátku autorovy tvorby prozaické - Zápisník snů ( 1944) a povídková prvotina Slíční střelci (1946-48). Na konci je připojeno sedm dosud neznámých článků ze Studentské hlídky místních nymburských novin (1938-9), mimo jiné jsou v nich i doklady mladistvých výprav do zahraničí (Německo, Finsko) a jeho stupňovaného občanského cítění v měsících po Mnichově.
Spisovatel a doktor práv Bohumil Hrabal prošel řadou profesí: byl skladníkem, výpravčím, pojišťovacím agentem, dělníkem v hutích, baličem starého papíru. Myšlení autora spojovaného s živelným vypravěčstvím a hospodskou historkou mělo ovšem i duchovní rozměr. To, co pozorní čtenáři dosud jen tušili, potvrdil nedávný nález nahrávek Hrabalových adventních promluv na faře v Libici nad Cidlinou. Už jako sedmdesátník v nich Hrabal nejen odhaluje vzácnou citlivost k posvátnému rozměru života, ale vykládá své odmítnutí právnické kariéry a příklon k lidem na dně jako svou cestu „malého krista“.
Výbor z povídek českých autorů, v němž editoři usilují o relativně výrazné postižení generační škály a tematického i vyjadřovacího rozpětí povídkového žánru ve zmíněném období (výrobní důvody nedovolily přinést ukázku z jubilejního roku 1968).
Většina povídek, zahrnutých do výboru Chcete vidět zlatou Prahu?, vyšla poprvé před pětadvaceti lety. Knížka vychází k 75. narozeninám spisovatele, jenž od svého debutu získal proslulost vpravdě světovou. Povídky: Chete vidět zlatou Prahu? * Andělský voči * Bambini di Praga * Křtiny *Podvodníci * Kafkárna * Miláček * Jarmilka * Krásna poldi * Baron Prášil * Automat svět * Dáma s kaméliemi * Prokopnutý buben * Láska
Domácí úkoly z pilnosti se tak trochu vymykají z Hrabalovy prozaické tvorby,stojí jaksi na jejím okraji. Je to do jisté míry koláž z jeho esejů, poznámek, rozhovorů, interviewů, medailonků o výtvarnících, statí a článků, drobných lyrických i filozofických miniatur, které ve svém souhrnu ukazují šíři Hrabalových zájmů, přesahující dalece oblast literatury. 1.vydání
Domácí úkoly se vymykají z Hrabalovy prozaické tvorby, stojí na jejím okraji. Koláž z autorových esejů, poznámek, rozhovorů, medailonků o výtvarnících, statí a článků, drobných lyrických i filozofických miniatur, které ukazují šíři Hrabalových zájmů, dalece přesahující oblast literatury. Jde o reprint prvního vydání, kterémuselo být z důvodu autorova publikačního zákazu okamžitě po vytištění skartováno a jehož se dochovalo jen několik kusů. Doslov Karol Sidon
Třináctý svazek Sebraných spisů Bohumila Hrabala obsahuje texty z let 1989-1991, které byly postupně publikovány ve třech souborech: Listopadový uragán (Tvorba 1990), Ponorné říčky (Pražská imaginace 1991) a Růžový kavalír ( Pražská imaginace 1991). Všechna tři vydání vznikala stejnýmzpůsobem: autorův prvopis byl co nejrychleji přepsán a vydán v nákladu cca 40 sešitků pro potřeby autora a přátel. V těchto pracovních sešitech se pak prováděly další opravy a po čase byly texty uspořádány chronologicky do knižní podoby. V tomto svazku se vychází z výše zmíněných vydání, ale je vždy přihlédnuto k původním strojopisům. V některých textech jsou proto i značné změny oproti předchozím vydáním. K vydání připravili Karel Dostál a Václav Kadlec. Přebal a vazbu narhl a graficky upravil Milan Albich.
V návaznosti na Postřižiny a Krasosmutnění se tu opět setkáváme s maminkou, ne sice už krásnou a mladou, ale stále života dychtivou, s tatínkem Francinem i se strýcem Pepinem. Shledáváme se s nimi již zastiženými stářím, zbavenými dřívějších radostí, ale i starostí. Očima maminky jesledujeme v domově důchodců, umístěném v krásném zámku s rozlehlým parkem. Ve vzpomínkách se s ní vracíme i zpět do milovaného městečka, do pivovaru, k dávno minulým dějům, o nichž nám vypráví se stejným temperamentem jako ve své mladosti, jež však nazírá již pohledem prohloubeným poznáním prožitých let.
Tohoto historického a poetického průvodce Kerskem sestavil a napsal Bohumil Hrabal pro periodický zpravodaj ZO ČOZS "Naše Kersko" (květen 73, červen 74, prosinec 74).
Do devátého svazku sebraných spisů jsou zařazeny texty, které představují jádro Hrabalovy Hlučné samoty a Příliš hlučné samoty, jedné veršované a dvou prozaických variací. K vydání připravil MIlan Jankovič.
Nástup mladých talentovaných autorů se odráží i v oblasti humoru a satiry. Setkáme se zde s pracemi autorů - s písničkami Suchého a Šlitra, moderními pohádkami Miloše Macourka, parodiemi M. Schulze, humoristickými povídkami Hermíny Frankové, Bohumila Hrabala, Karla Michala, Ivana Vyskočila atd.
Knížka sedmi povídek (Kafkárna, Divní lidé, Anděl, Ingot a ingoti, Zrada zrcadel, Prokopnutý buben, Krásná Poldi), o níž říká autor sám, že „je konstatováním jisté situace, která se nazývá 'obdobím kultu osobnosti'“. Zdůrazňuje, že v ní nelze hledat jen odsouzení, neboť připomíná i lidi, kteří „se neodcizili základnímu domovnímu řádu lidského bydlení a kteří už byli hrdinové tím, že nepropadli sémantickému zmatku, ale nazývali věci a události správnými jmény a znaky“.
Novela, popisující život v 50. letech minulého století v hutích kladenské Poldovky, kde se potkávali dělníci a dělnice z povolání, vězni či dělníci dosazení z politických důvodů. Na pozadí sledujeme příběh svačinářky Jarmilky, která je v jiném stavu s dělníkem z vedlejší vesnice.Je to příběh křehké dívky, kterou však prostředí továren zdrsnělo. Dívka zatouží po důstojných právech stejně tak jako všichni ve společnosti. Jedná se o syrový příběh o hledání vnitřní svobody v totální nesvobodě. Děj této rozsáhlé povídky se odehrává jako několik dalších Hrabalových próz v kladenských hutích. zdroj: http://naposlech.cz/audiokniha/recenze/jarmilka
Pátý svazek Sebraných spisů obsahuje texty publikované v letech 1964-1970 a spolu s předchozím svazkem dává úplný přehled o prvním publikačním období autora. Obsahuje: • Taneční hodiny pro starší a pokročilé • Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet • Toto město je ve společné péči obyvatel • Morytáty a legendy • Etudy. K vydání připravili Karel Dostál, Claudio Poeta a Václav Kadlec.
Bohumil Hrabal bezesporu zná život v celé jeho šíři a pestrosti a navíc se ho dovede zmocňovat jako mistrný vypravěč. Neotřelý a pronikavý pohled, jímž pod osobitým zorným úhlem nazírá svět, je charakteristický i pro povídky tohoto výboru. Motivický rejstřík, v němž se autor bravurněpohybuje, je neobyčejně bohatý, i když jeho hlavní zájem se obrací především k prostému člověku, pro kterého má pochopení, jemuž dobře rozumí a který je mu blízký. Vzdálena mu však nezůstává ani příroda, jež ho uchvacuje a fascinuje. Rád se ve svých povídkách oddává i vzpomínkám, což je typické zvláště pro ty z posledních let. Dojímá nás svými poetickými návraty do dětství a mládí, v nichž očima chlapce v námořnických šatech a se školní brašnou na zádech nám dává pohledět na dávný domov i na minulé časy. V jeho vzpomínání nechybí ani návrat k tragickým událostem z doby okupace, jež jsou vystřídány šťastnými a radostnými chvílemi osvobození. O všem tom se tedy vypráví v Hrabalových povídkách, jež si mistrným podáním, poetičností i vyzrálou moudrostí podmaní čtenáře, potěší je i okouzlí. 1.vydání
Svazek obsahuje především prózy napsané v první polovině osmdesátých let, doplněné texty sebereflexivního charakteru z dřívější doby. Sestavil a ediční poznámku napsal Karel Dostál. 2. vydání.
Kniha rozhovorů, které vedl v letech 1984-1985 s Bohumilem Hrabalem slovenský publicista a spisovatel maďarské národnosti László Szigeti. Formuluje zde postoje k době a světu a zároveň nechává nahlédnout do významných momentů svého lidského i uměleckého vývoje. Volně navazuje na souborpróz Život bez smokingu. 1. vydání.
Baladická nesyžetová próza je mozaikou drobných bizarních přihod, situací, reflexí a vzpomínek. Tvoří vyprávění o životě a smrti, o radosti a smutku tvůrčí práce, o situaci člověka v krutém a krásném světě. Je konfrontací minulých časů a současnosti. 1.vydání
Jde o knížku, v níž jsou pohromadě tři autoři (), které spojil postoj ke světu, dívají se na něj s úsměvem a humorem, s lehce kritickým odstupem i nadhledem a přitom s radostí. která tryská ze samé podstaty prosté lidské existence. Sbližuje je okřídlený slogan autora jiné podobné knihy– Rozmarného léta Vladislava Vančury, který zní: „Humor není smáti se. ale lépe věděti.“ Editoři: Jarmila Víšková, Rudolf Havel; doslov a medailóny o autorech: Miloš Pohorský; medailóny o ilustrátorech: Jan Royt.
Soubor krátkých textů napsaných v roce 1989. Texty jsou chronologicky řazeny, při přípravě byly použity původní strojopisy z archivu Společnosti Bohumila Hrabala, celek byl Hrabalem autorizován. Řada z nich vyšlo již v roce 1989 časopisecky. Převážná většina jsou dopisy Dubence (April Clifford). Autor sám texty charakterizoval jako literární žurnalistiku a byly vyvolány prudkými společenskými změnami v období po listopadu 1989 a bezprostřední reakcí na ně.
Městečko, kde se zastavil čas je jedna z nejpůvabnějších a nejhodnotnějších Hrabalových próz, žánrově zařaditelná nejspíš jako novela. Poprvé vyšla v roce 1978 pod názvem Městečko, ve kterém se zastavil čas v exilovém nakladatelství Comenius v Innsbrucku. Jde v podstatě o zbeletrizovanou historii dvacátého století jak se promítala do událostí v nymburském pivovaře, kde byl Hrabalův otec správcem a kde spisovatel prožil podstatnou část dětství. Protagonisty textu jsou opět bratři Francin a Pepin, čtenářům tak dobře známí například z Postřižin, jež ostatně mají v tomto textu původ. Celá knížka je tak trochu autorovým nostalgickým povzdechem nad \"koncem starých časů\". Popis života v idylických dvacátých a třicátých letech dvacátého století je vystřídán popisem časů poúnorových, kdy se komunistický režim pochopitelně negativně podepíše i na životě.