Městečko, kde se zastavil čas

Městečko, kde se zastavil čas patří k nejkrásnějším a nejcennějším dílům Bohumila Hrabala, nejlépe se zařaditelná jako novela. Poprvé vyšla v roce 1978 v exilovém nakladatelství Comenius v Innsbrucku pod názvem Městečko, ve kterém se zastavil čas. Kniha volně vychází z historie dvacátého století a sleduje ji skrze události v nymburské pivovaře, kde Hrabalův otec působil jako správce a kde autor prožil významnou část svého dětství. V textu se znovu objevují postavy bratří Francina a Pepina, známé čtenářům například z Postřižin, které v této knize vlastně vznikly. Celé dílo je protkané autorovou nostalgickou vzpomínkou na „konec starých časů“. Život v idylických dvacátých a třicátých letech postupně vystřídá popis období po únoru 1948, kdy se komunistický režim negativně dotkne i života v městečku.