Cestička k domovu by neměla zarůst trávou nikdy nikomu. Ať je člověku osm nebo osmdesát let. A ať je to cestička skutečná, která nás bezpečně dovede do teplé náruče domova, nebo utkaná už jen ze vzpomínek na dávné blaho. Spisovatel K.V.Rais, který velice miloval rodiče, domov, rodný kraj i vlast a nikdy mu nebyl lhostejný osud lidí,mezi nimiž žil, se z těchto pěkných vztahů vyznává právě v této knížce. A tak se spolu s ním podíváte do doby, ve které žil, zúčastníte se s ním veselých a smutných klukovských dobrodružství a podivíte se, jak jsou podobná dobrodružstvím vašim. Proběhnete se jeho rodištěm pod Zvičinoun, dozvíte se, jak se tenkrát žilo, a nakonec se s ním potouláte českou krajinou v Podkrkonoší, která byla K.V.Raisovi, velkému spisovateli naší národní literatury, zdrojem pro tvůrčí práci a posilou v celém životě.
Jedná se o znovuvydání díla známého spisovatele Karla Václava Raise, který se snažil zachytit minulost uvedeného města na základě dochovaných archivních materiálů. Za seriózní považuje první písemnou zmínku o Bělohradu (dříve Nové Vsi, od 16. stol. Bělohradu, od konce 19. stol. Lázních Bělohrad) z r. 1354. Zabývá se historií Bělohradu za vlády jednotlivých rodů, které ho vlastnily - od Bořka z Poličan počínaje, přes Kutnauery z Kutnova, Kapouny ze Svojkova, Škopky z Bílých Otradovic, Haranty z Polžic a Bezdružic, Albrechta z Valdštejna, pány z Lamboy, hrabata z Valdštejna, hrabata Schaffgotsche, hrabata Aichelburgy, rytíře Dormitzery, a hrabata z Asseburgu. Zajímá ho život obyvatel regionu v dobách mírových, ale také v období husitských válek, třicetileté války a dalších. Kniha poskytuje konkrétní informace o městských památkách a domech. Autor se zajímá rovněž o církevní problémy a církevní památky. Cenné je také popsání jeho rodiny, způsobu života v Bělohradu v 19. stol., stravy a zvyků. V závěru knihy jsou uvedeny životopisy význačnějších bělohradských rodáků. Kniha je psána moderním jazykem, vychází v pevných deskách formátu B5. Je nabita fakty a může být i skvělým dárkem pro zájemce o historii regionu a jeho památky.
Povídky obsažené v knize vycházely nejdříve v časopisech a teprve později byly zařazeny do knižních souborů. Toto vydání se opírá o vydání, které vyšlo naposled za autorova života nebo která autor připravil.
Verše, vzpomínky a povídky. Vydání třetí. Součásti knihy je i Cesta k domovu - písně a obrázky. Kreslil Jozef Čejka. Vydal nakladatel F. Topič 1925, 191 s.
Antologii uspořádal Jan Alda. Do obsáhlé antologie básní, opěvajících krásu rodné země a teplo domova, byly vybrány jednak texty národních písní, jednak díla klasiků české poesie i význačných autorů novějších
Káča se námětově řadí k těm prózám, v nichž Rais vycházel ze svých zkušeností venkovského učitele v chudém, zapomenutém koutě Českomoravské vysočiny, a celkovým pojetím mezi ta díla, která ladil humorně a satiricky. V povídce Káča se nám Rais představuje jako humorista líčením strastiplné cesty učitelského pomocníka Ondřeje Klepetka, který nese z Budějovic přes Prahu svému řídícímu do městečka v Železných horách obrovský džbán - Káču. Představuje se nám i jako mírný satirik, který se dostává pod kůži svému tragikomickému hrdinovi, v němž vykreslil výrazný portrét snaživého vypočítavce, hamižného poctivce a opatrnického nešiky. Má však vřelou účast s údělem tohoto smolaře, neboť se snaží pochopit jeho vlastnosti, utvářené životními okolnostmi.
K.V. Rais správně viděl, jak za kapitalismu vzrůstala na vesnici hmotná bída, jak peněžní vztahy rozvracely rodinu, odcizovaly děti rodičům a narušovaly lidské charaktery. Jedním z jeho realistických obrazů této české vesnice je "Kalibův zločin". Ústředním motivem knihy je vylíčení osobní tragedie mladého Kaliby, který se kvůli hospodářství, majetku, ožení s necitelnou, rafinovanou a poživačnou ženou, která mu přinese do manželství dítě jiného. Když Vojta Kaliba pozná pravý stav, chce odčinit všechny křivdy napáchané Karlou i její matkou na sobě samém i na svém otci a v prvním rozčilení ženu zabije; sám umírá o několik měsíců později, aniž nabyl od Karliny vraždy plného vědomí. Druhým, neméně důležitým motivem - jako v mnoha jiných příbězích Raisových - jsou realisticky zachycené záběry ze života Kalibova otce-výměnkáře, který jako mnoho jiných starých lidí kapitalistické vesnice se stává obětí mamonu. Také vedlejší postavy příběhu i vylíčení kraje pod Zvičinou, do něhož je děj umístěn, jen ještě dokreslují a potvrzují Raisův smysl pro realistické zobrazení skutečností…..
Výbor z rozsáhlé korespondence dvou významných českých spisovatelů, kterou si vyměnili v letech 1891-1907. Dopisy nejsou jen uměleckou zpovědí Raisovou, ale i výrazem oboustranného, lidského přátelství a společného literárního úsilí.
Osudy členů rodiny sedláka Vorala, kteří se po letech dření přestěhují ze samoty do statečku v lepší vesnici. Řeší se zde problém alkoholismu - pravděpodobně se jedná o první dílo v české literatuře, které popisuje tento problém - a touha muže po jiné ženě.
Nejvýznamnější Raisův román z posledních let jeho života, v němž autor zachytil nejen těžký život podkrkonošského lidu, ale i národnostní útisk v pohraničí.
Nejvýznamnější Raisův román z posledních let jeho života, v němž autor zachytil nejen těžký život podkrkonošského lidu, ale i národnostní útisk v pohraničí.
Nejvýznamnější Raisův román z posledních let jeho života, v němž autor zachytil nejen těžký život podkrkonošského lidu, ale i národnostní útisk v pohraničí.
Prosté vyprávění o bodrém venkovském dědečkovi, který při návštěvě v rodině svého syna v Praze poznává nejen krásy města, ale i rozdílný způsob života venkovských a velkoměstských lidí.
Sbírka básní určených dětem. Veselé verše zachycují život žab, koček, psů, veverek, slepic a kuřat, myší, kachen a labutí, much, netopýrů, vrabců a čápů, hrobaříků a slunéček sedmitečných. Třetí vydání.
Povídky V. Hálka, K.V. Raise, V.Mrštíka, J. Kratochvíla, J. Rybáka, M. Podešvové, J. Weisse, J. Jelena, B. Říhy, B. Nohejla, P. Francouze a M. Rafaje přibližují život vesnice od poloviny 19. století až po socialistický rozvoj.
Velký realista české literatury konce 19. stol. je zastoupen v tomto výboru pro mládež samostatnými povídkami i úryvky z větších prací. Jsou tu povídky o chudých dětech (Školáci. Když se připozdívá), příběhy ze života starých venkovských lidí.
Druhý svazek Raisových povídek obsahuje výbor z těch autorových prací, které jednak mají autobiografický základ, jednak těží látku z maloměstského a městského prostředí. Svazek č. 9 obsahuje 12 povídek:Pro číslo, Výprava z hor, V bělidle, Otcův hřích, Jeden z davu, Nejlepší stránka, Jen povrch, Skleník, Nermuť, "Káča", Nejmilejší honorář, Svatba.
Spisy pro zábavu a poučení. Výbor z Raisových humoristických a ironických povídek. Obsahuje tyto povídky: Z učitelských historií Prokopa Bodláka (Na jednotřídce, Přítel Charda) Pinkavův svátek Svatba Bez práva Jen povrch Skleník.
Sirotek pojednává o sirotkovi Jozífkovi, kterého vychovává babička po smrti jeho rodičů. Stehle sleduje životní cestu otce, který opustil svou milou i nemanželské dítě, které s ní měl.
Výborně popsané scény z života maloměsta s jeho intrikami, pomluvami a zlou krví. Skvělé dialogy, v kterých je Rais přeborník. Člověk jako by ty drbny skutečně slyšel. Za sto let se sice proměnil jejich slovník, ale chování a názory bohužel ne. Děj je prostý. Jozífkovi zemřela maminka. V tu chvíli se dostává do víru hádek mezi tchýní, svým otcem a všemi paničkami z okolí. Jozífkova babička nemůže unést skutečnost, že by se její zeť znovu oženil. Dítě používá jako zbraň, která se ve finále obrátí proti ní.