Realisticky věrné zobrazení životních osudů hloubavého australského farmáře a jeho citově neuspokojené ženy uprostřed divokého australského buše, v němž tvrdě zápasí o existenci s přírodou a živly, i městského prostředí, do něhož za existencí a pohodlnějším životem míří jejich děti. Autor citlivě zachytil v románě složitost lidských vztahů a poměr člověka k prostředí přírodnímu i společenskému a rozporné síly, které je určují a ovládají. Doslov Ian Milner: Patrick White a jeho vize lidského osudu
Životní rekapitulace staré ženy a jejích dětí je podkladem pro velkou románovou fresku z Austrálie. Hlavní ústřední postavou je smrtelně nemocná stará paní, bývalá velká krasavice, obletovaná pro svůj vtip a obávaná pro svůj postřeh. Celý život se domnívala, že jí všichni a všechno musí sloužit a že si nic nemusí odříkat.Na konci života poznává, že sobectví je tragický životní omyl. Vděk a nevděk dětí, vztah rodičů k dětem a naopak, láska ve všech svých podobách, spravedlivost, vztah člověka k sobě samému i k jiným – to vše zachycuje autor ve svém bohatém románu.
V příběhu situovaném do druhé čtvrtiny 19. století a rozvíjejícím autentické motivy trosečnických tragédií a dobrodružství sleduje autor dramatický zápas o přežití v zákeřném oceánu i v drastických podmínkách divošského kočování a zároveň jím ověřuje zděděné a zvolené hodnoty svých postav, ba sám smysl jejich rozporuplné existence. Sebevědomí viktoriánské Anglie je zde konfrontováno s nepřiznávanými hlubinami koloniální říše, s pravěkým životním způsobem australských domorodců a s brutalitou trestaneckých táborů, které se staly základnami pro osídlování Austrálie. 01-007-83