Ve druhé knize historického románu (první díl: Já, Claudius) přibližuje Robert Graves čtenářům neobyčejně zasvěceně i poutavě, s vtipem a ironií, formou fingované Claudiovy autobiografie jedno z nejzajímavějších údobí světových dějin. Vlasatec pátý, jenž zotročí stát, zotročí stát proti své vůli. Hlupák to bude, jímž zhrdají všichni. Bude mít vlasů bohatou kštici. Římu dá vodu a na zimu chleba. Zemře pak rukou své ženy neženy ve prospěch svého syna nesyna… pravila prastará sibylská věštba, již pro její zlověstnost sice už císař Augustus nezařadil do oficiálních římských sbírek proroctví, jež se však přesto splnila. Pátý římský císař Claudius se stal vládcem z donucení, proti svému republikánskému přesvědčení. A tak se alespoň snažil panovat moudře a spravedlivě – samozřejmě v mezích dobového pojetí spravedlnosti – napravovat státní aparát, zkorumpovaný senát a soudnictví, vymycovat zlořády, dbát o veřejný blahobyt – a leccos se mu dařilo; jeho bystrost a důvtip se osvědčily i ve vojenské strategii, například při tažení proti Británii. Méně už se Claudiovi dařilo v osobním životě; nakonec ho zradili i ti, jimž nejvíc věřil: jeho dlouholetý přítel, židovský král Herodes Agrippa, a jeho nejmilovanější manželka, krásná Messalina. Zavražděním Claudia v roce 54 našeho letopočtu, jímž se uvolnil trůn pro nového císaře, Claudiova adoptivního syna Nerona, uzavírá Graves druhou knihu svého románu – fiktivního Claudiova vlastního životopisu.
Příběh odvíjející se na základě teorie, podle které se Homérova Odysseia odehrává v okolí Sicílie, její finální podoba je přepracováním staré ságy, z které je použit jen úvod a několik slok a jejím autorem je dívka, která sama sebe vylíčila jako princeznu Nausikau.
Na pozadí rozpadající se východořímské říše v 6. století n. l. vykresluje autor postavu čestného generála Belisaria, který, ač císařem nenáviděn pro své úspěchy, nikdy svého vládce nezradí.
Fiktivní životopis císaře Tiberia Claudia, vnuka Marca Antonia a adoptivního otce Neronova, zachycuje jedno z nejzajímavějších období římského impéria. Prostřednictvím Claudia líčí autor neobyčejně poutavě i poučně celou galerii známých historických postav a rozporuplnost jejich vzájemných vztahů. Všemi opovrhovaný Claudius je nucen žít většinou v ústraní a opomíjený, ale stává se tak o to lepším pozorovatelem a komentátorem dramatických událostí až do okamžiku, kdy se proti své vůli stane za přispění svého přítele Agrippy císařem.
Pavel Šrut ve vrací ke svému vůbec prvnímu publikovanému básnickému překladu, přepracovává jej a doplňuje o zhruba dvacet nových básní, které z Gravesova díla vybral. Bezmála před třiceti lety vyšel výbor z Gravesovy milostné poezie, nazvaný Příznaky lásky, v překladu Pavla Šruta. Dnes se vážený „žijící klasik“ naší moderní poezie k tomuto svému překladu vrací, aby vytvořil nejen ucelenější pohled na Gravesovu poezii, ale především, aby verše co nejintenzivněji oslovily českého čtenáře.
Anglickým autorem uspořádaný a informativní studií uvedený výbor dává obraz čelných osobností, myšlenkového proudění a hlavních vývojových směrů v anglickém básnictví posledního čtvrtstoletí. Antologii z anglických originálů uspořádal a předmluvu napsal R. F. Willetts.
Historický román o španělské námořní výpravě za kolonizací Šalomounových ostrovů. Její plavba je naplněna neustálými šarvátkami, sváry a intrikami mezi vojáky a námořníky i mezi jednotlivými členy posádky, kteří zápasí o moc a peníze. Intrikám se nevyhne ani generálova žena,která se po smrti svého manžela ujímá vedení výpravy. Autor zvolil formu vyprávění očitého svědka událostí, které zrekonstruoval na základě zápisků vrchního kapitána a dalších dobových dokumentů.
Výbor z poezie anglického básníka, známého u nás jako romanopisce, se snaží zachytit jeho vývoj od 20. do počátku 70. let, spočívající v hledání životní jistoty. Jádrem knihy je milostná poezie, a to především ze sbírky Znovu hláskovaná láska.
V této knize naleznete všechny řecké mýty i různé variace na ně. Ke každé kapitole náleží výkladový komentář. Kniha vychází z četných příruček o řeckých mýtech z devatenáctého a dvacátého století. Soubor mýtů řeckých klasiků a zároveň základní dílo pro studium řecké mytologie. Graves uvádí a komentuje i méně známé verze mýtů. Třebaže je někdy jeho výklad překonaný, jde o soubor, který je v podstatě nepostradatelný. Kromě mýtů a komentářů obsahuje i odkazy na původní prameny – a vzhledem k tomu, že většina děl starých řeckých i římských autorů v českém překladu vyšla, jedná se o dokonale uzavřený kruh.
Jsme na britských ostrovech na přelomu 30. a 40. let 17. stol., kdy se vyhrocuje spor mezi králem Karlem I. a parlamentem, Oliver Cromwell vyhlašuje republiku. Hrdinka knihy Marie Powellová po zklamání v lásce svolí ke sňatku s puritánským spisovatel a učencem Johnem Miltonem a netuší, že členovéjejí rodiny se ocitnou na opačných stranách bitevního pole. U nás nepříliš známý John Milton je autorem eposu Ztracený ráj, který ve své době rozvířil náboženské neshody a nesnášenlivost.
Román ze starého Řecka z doby před trojskou válkou, kdy došlo ve starém Řecku k přeměně matriarchální společnosti ve společnost řízenou muži. Z tohoto historického konfliktu vyrůstá legenda o Argonautech, kteří se v čele s Jásonem vydali do Kolchidy za ztracenou posvátnou relikvií, za zlatým rounem, jímž byla oděna Diova socha. Třebaže se autorovo moderní ztvárnění legendy opírá o řadu vědeckých podkladů, není suchou a věcnou rekonstrukcí, ale čtivým, lehce ironickým příběhem.
Autorovy vzpomínky na dospívání, studia, 1. světovou válku a počátky pedagogického působení. Zachycují život na anglických středních školách, atmosféru soukromých škol i univerzit. Velkou část svého autobiografického románu věnuje Graves válce, kterou prožil jako kapitán u Královského welšského pluku. Závěrem pak líčí svoje působení na univerzitách v Oxfordu a Káhiře, líčí svá setkání s T. Hardym, Lawrencem, T. S. Elliotem a dalšími významnými osobami. Knihu napsal ve svých 33 letech.
Román vypráví o současném básníkovi, který byl ve spánku přenesen do vzdálené budoucnosti. Lidstvo, které se chtělo vyhnout opakování chyb a slepým uličkám ohrožujícím naši současnost se vrátilo do jednoduché společnosti bez peněz, bez strojů, bez hodin ale i beze jmen, používají jenom přezdívky. Společnost je přísně rozdělena do pěti kast. Války jsou jenom lokální, spíš jde o přátelská utkání vesnic, kde nesmí být nikdo zraněn. Vše vypadá velice humánně, teoreticky založeno na lásce a pochopení. Společnost však ovládají čarodějové, kteří jsou jakýmisi arbitry. Vše se odehrává bez emoci, bez humoru. Ale všepohánějící láska tu mnohdy zůstává jen teoretickým pojmem a často zvítězí intriky a zvůle.
Published:2002
ISBN:80-7257-853-7
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.