Robert Graves
1895 - 1985
britská
not rated
My rating
Robert von Ranke Graves, anglický básník, prozaik, literární kritik a badatel, se narodil roku 1895 ve Wimbledonu do početné rodiny střední třídy. Jeho otec, Alfred Perceval Graves, byl uznávaný anglo-irský básník, zatímco matka pocházela z německé intelektuální rodiny, jejímž příslušníkem byl historik Otto von Ranke.
Po studiích na prestižní Charterhouse School získal stipendium na St John's College v Oxfordu. Vzhledem k vypuknutí 1. světové války však brzy narukoval a bojoval ve Francii. V červenci 1916 byl vážně zraněn a krátce dokonce ohlášen jako padlý. Přestože se uzdravil, utrpěl trvalé poškození plic a do Anglie se vrátil až po skončení války.
V letech 1918 až 1929 byl ženatý. Roku 1926 dokončil studia v Oxfordu a krátce působil jako učitel na univerzitě v Káhiře. Následně se vrátil do Anglie a rozvedl se. Od roku 1929 žil s americkou básnířkou L. Ridingovou na Mallorce, odkud byli v roce 1936 nuceni uprchnout kvůli španělské občanské válce. Na Mallorku se Graves natrvalo vrátil až po 2. světové válce.
V roce 1934 vydal své nejznámější dílo, román Já, Claudius, v němž s využitím historických pramenů vytvořil živý a přesvědčivý příběh života římského císaře Claudia. Pokračování, Claudius Bůh, následovalo o rok později.
Od roku 1939 žil s Ridingovou v Pensylvánii. Po rozchodu se vrátil do Anglie a navázal vztah s Beryl Hodgeovou, kterou si později vzal za ženu (svatba proběhla roku 1950 na Mallorce). V letech 1954–55 působil na univerzitě v Cambridge a v letech 1961–66 zastával post profesora poezie na Oxfordské univerzitě.
Robert Graves zemřel koncem roku 1985 po dlouhé nemoci a postupném zhoršování mentálního stavu. Zanechal po sobě osm dětí.
Byl jedním z nejuniverzálnějších anglických spisovatelů a jeho rozsáhlá tvorba, čítající zhruba 140 svazků, zahrnuje poezii, prózu, eseje o literatuře a mytologii, biografie, dětské knihy, překlady a adaptace. Graves se sám považoval především za básníka. Jeho poezie se vyznačuje napětím mezi romantismem a jeho kritickým zhodnocením, mezi láskou a hrůzou a zkoumáním alternativních pohledů. Inspiraci čerpal ze starých balad, keltské hrdinské a lidové poezie a z tvorby T. Hardyho. První verše psal již během studií a debutoval roku 1916, během služby na frontě. Celkem vydal téměř dvě desítky sbírek.
Ačkoliv své historické romány (např. Já, Claudius a Hrabě Belisarius) považoval za spíše komerční záležitost, získal si jako romanopisec značné uznání. Mnoho jeho prózových děl vycházelo z raných vzpomínek na dětství a válku (např. Ztracená léta).
V celém svém díle se Robert Graves neustále vracel k anglickým dějinám a antickému světu. Svých hlubokých znalostí využíval při tvorbě historických románů Já, Claudius a Claudius Bůh a jeho žena Messalina, v nichž přinesl nový pohled na historické postavy a události starověkého Říma. Úspěšný byl i životopis T. E. Lawrence (Lawrence z Arábie). Jeho zájem o antickou literaturu vedl k četným překladům z řečtiny a latiny a k obsáhlému přehledu a výkladu řecké mytologie (Řecké mýty, 1955).
Robert Graves je také autorem řady esejistických sbírek (Přehled moderní poezie, Obyčejný asfodél, Nejvyšší privilégium, Oxfordské projevy o poezii).
Po studiích na prestižní Charterhouse School získal stipendium na St John's College v Oxfordu. Vzhledem k vypuknutí 1. světové války však brzy narukoval a bojoval ve Francii. V červenci 1916 byl vážně zraněn a krátce dokonce ohlášen jako padlý. Přestože se uzdravil, utrpěl trvalé poškození plic a do Anglie se vrátil až po skončení války.
V letech 1918 až 1929 byl ženatý. Roku 1926 dokončil studia v Oxfordu a krátce působil jako učitel na univerzitě v Káhiře. Následně se vrátil do Anglie a rozvedl se. Od roku 1929 žil s americkou básnířkou L. Ridingovou na Mallorce, odkud byli v roce 1936 nuceni uprchnout kvůli španělské občanské válce. Na Mallorku se Graves natrvalo vrátil až po 2. světové válce.
V roce 1934 vydal své nejznámější dílo, román Já, Claudius, v němž s využitím historických pramenů vytvořil živý a přesvědčivý příběh života římského císaře Claudia. Pokračování, Claudius Bůh, následovalo o rok později.
Od roku 1939 žil s Ridingovou v Pensylvánii. Po rozchodu se vrátil do Anglie a navázal vztah s Beryl Hodgeovou, kterou si později vzal za ženu (svatba proběhla roku 1950 na Mallorce). V letech 1954–55 působil na univerzitě v Cambridge a v letech 1961–66 zastával post profesora poezie na Oxfordské univerzitě.
Robert Graves zemřel koncem roku 1985 po dlouhé nemoci a postupném zhoršování mentálního stavu. Zanechal po sobě osm dětí.
Byl jedním z nejuniverzálnějších anglických spisovatelů a jeho rozsáhlá tvorba, čítající zhruba 140 svazků, zahrnuje poezii, prózu, eseje o literatuře a mytologii, biografie, dětské knihy, překlady a adaptace. Graves se sám považoval především za básníka. Jeho poezie se vyznačuje napětím mezi romantismem a jeho kritickým zhodnocením, mezi láskou a hrůzou a zkoumáním alternativních pohledů. Inspiraci čerpal ze starých balad, keltské hrdinské a lidové poezie a z tvorby T. Hardyho. První verše psal již během studií a debutoval roku 1916, během služby na frontě. Celkem vydal téměř dvě desítky sbírek.
Ačkoliv své historické romány (např. Já, Claudius a Hrabě Belisarius) považoval za spíše komerční záležitost, získal si jako romanopisec značné uznání. Mnoho jeho prózových děl vycházelo z raných vzpomínek na dětství a válku (např. Ztracená léta).
V celém svém díle se Robert Graves neustále vracel k anglickým dějinám a antickému světu. Svých hlubokých znalostí využíval při tvorbě historických románů Já, Claudius a Claudius Bůh a jeho žena Messalina, v nichž přinesl nový pohled na historické postavy a události starověkého Říma. Úspěšný byl i životopis T. E. Lawrence (Lawrence z Arábie). Jeho zájem o antickou literaturu vedl k četným překladům z řečtiny a latiny a k obsáhlému přehledu a výkladu řecké mytologie (Řecké mýty, 1955).
Robert Graves je také autorem řady esejistických sbírek (Přehled moderní poezie, Obyčejný asfodél, Nejvyšší privilégium, Oxfordské projevy o poezii).
Source: ld.johanesville.net