Sociální román Lidé na křižovatce zachycuje obraz dvacátých let až do doby hospodářské krize. Pomocí svých hrdinů líčí autorka všechny hlavní vrstvy tehdejší průmyslové společnosti a jejich vzájemného střetávání. Námět čerpala ze skutečnosti, zaměnila pouze druh tovární výroby a jména (Úly-Zlín, Kazmar-Baťa, Gamza-komunistický funkcionář Ivan Sekanina).
Hra s ohněm je volným pokračováním Lidí na křižovatce, časově dovedeným až do počátku protektorátu. Autorka provádí své hrdiny třicátými lety, naplněnými vzrůstajícím nebezpečím fašismu. V centru vyprávění se ocitá rodina komunistického advokáta Gamzy, který pomáhá připravit první velkou morální porážku fašismu v lipském procesu. Jiří Dimitrov promění soudní síň v tribunu obžaloby fašismu. Autorka dále rozvádí osudu Gamzových dětí - Helenky a Stáni. Všechny osobní problémy ustupují do pozadí před neštěstím národa v letech 1938 - 1939. Gamza, jako voják v přední linii, první padá za oběť protektorátnímu režimu. Přesto závěr knihy nevyznívá pesimisticky, ale naopak přesvědčením, že tragická doba českého národa je jen přechodná, a hlubokou vírou v lepší časy.
Ve třetím díle své sociálně - politické trilogie autorka dokončuje osudy hlavních postav z fiktivního města Úly v průběhu a na konci 2. světové války. Pujmanová sleduje osudy rodiny advokáta Gamzy, jeho smrt v koncentračním táboře, smrt jeho dcery Helenky a další příběhy paní Gamzové,Stáni a malého Helenčina synka Míti v okupované Praze. Současně provází i Ondřeje Urbana z Úlů na jeho cestě ze Sovětského svazu. S mladou manželskou dvojicí prožívá vyhlazení Lidic, všímá si partyzánských akcí a končí osvobozením Prahy Rudou armádou.
Clochemerle, Clochemerle Babylone, Clochemerle les Bains
Veselá kronika malého města z jihofrancouzského vinařského kraje Beaujolais. Autor se zde formou satiry vypořádává s francouzskými veřejnými poměry po 1. světové válce.
Skandální kronika malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais nepotřebuje doporučení. Stavba obecního záchodku, která rozeštvala celé Zvonokosy na dva nesmiřitelné tábory - Záchodobijce a Záchodomilce - se stala autorovi záminkou k nepřekonatelně šťavnaté groteskní karikatuře, v nížse s vtipem a šarmem vypořádává s francouzskými veřejnými poměry po první světové válce. Košilaté a rozpustilé Zvonokosy u nás zdomácněly díky mistrnému překladu Jaroslava Zaorálka, jehož lehkost a rozverná hravost vytvářejí dojem, že mezi čtenáři a autorem originálu není prostředníka.
Mezi další nejvýznamnější aktéry pozdějších skandálních událostí, jež propukly o posvícení a jimiž se městečko Zvonokosy stalo nejvyšším politickým tématem Francie, byl lehce primitivní farář Severin Calaba, jež se sice snažil být se všemi zadobře, pravidelně navštěvoval místní hostinec a léta spal se svou hospodyní a zároveň i kuchařkou, která nebyla nijak oslnivého vzhledu, ale farář jen toužil po ukojení svého těla, nikoliv po dosažení smyslných rozkoší.
Proslulý satirický román s námětem ze života malého jihofrancouzského vinařského městečka po 1. světové válce. Děj se odvíjí v posledních letech třetí republiky. Autorova kritika se zaměřuje hlavně dvěma směry - proti medicíně, která se v této době stává nikoli posláním, nýbržvýnosným obchodem, a také proti politickým korupčníkům, které v knize stělesňují zvonokoský starosta Pěšinka, senátor, který se dovede každé vládě skvěle přizpůsobit.