Gabriel Chevallier (3. května 1895, Lyon – 6. dubna 1969, Cannes) byl francouzský spisovatel, proslulý svým specifickým humorem. Ve svých románech, které kombinují humor a kritiku, se zaměřoval na psychologii a myšlení francouzské střední třídy, zvyky venkovských a maloměstských komunit, místní autority, duchovenstvo a úřednický aparát. Největší slávu mu přinesla satirická a lehkomyslná kronika odehrávající se v malém vinařském městečku v oblasti Beaujolais. Centrálním bodem této kontroverzní, ale zábavné knihy je postavení veřejného záchodu uprostřed náměstí. Tento čin však není náhodný – je to promyšlený krok v předvolební kampani. Při slavnostním otevření se radnice rozhodne uspořádat velkolepou oslavu venkovského rozvoje, včetně projevů, básní a obřadního spuštění provozu tohoto neobvyklého architektonického díla. Záchod však od počátku vyvolává rozhořčení, zejména díky pokrytecké Eulálii Čubíkové, které vadí, že muži ukazují „všechno“. Stavba záchodu rozděluje město na dva nepřátelské tábory – Záchodobijce a Záchodomilce. Vše se nakonec uklidní, s výjimkou tragické smrti šíleného Vincka. Chevallier zemřel v Cannes a byl pohřben ve svém rodném Lyonu.
Source: literatura.kvalitne.cz