Někdy ho v noci probudil děsivý křik raněných vojáků z bojiště, mužů bojujících za svou zem. Tyto zvuky v něm vyvolávaly hluboký žal. Vstal a stál u malého okna své cely, zíral do temnoty. Často plakal, on, kdysi uznávaný mistr Šaolinu, protože nedokázal přijmout svou neschopnost pomoci. Byl to Lin Čo, který kdysi slavnostně slíbil, že už nikdy nesáhne po zbrani.