Výbor je pokusem o průřez autorovou selskou epopejí Naši, přičemž pořadatel vychází z její takzvané idylizující linie, v níž Holeček rozvinul všechny přednosti svého epického talentu. Výbor je rozdělen do dvou svazků o pěti částech. První svazek zahrnuje dvě části a úsek části třetí. Část první, nazvaná Frantík a Bartoň,je ucelená partie z knihy první a zachovává název, který dal této partii autor. Podobně je tomu u části druhé s názvem Sypaná, která představuje ucelenou partii z knihy druhé. Úsek části třetí, pojmenovaný Výprava, tvoří první část celé knihy třetí a nese název této třetí knihy.
Vitalistický román psaný těsně po 1. světové válce, v němž básník vyjadřuje svůj odpor proti militarismu a nesmyslnému ničení oslavou radostné lásky. Jak již název sám prozrazuje, Šrámek viděl podstatu lidského bytí i jeho radost a krásu v těle, ve smyslech, jimiž člověk vnímá a přijímá sladký, okouzlující, nádherný i prostý dar života. Už v počátcích své tvorby Šrámek ukazoval lásku v její přirozené sexuální podstatě, zbavoval ji hříšnosti a pseudomorálních předsudků a konvencí.
Výbor z lyrickoepických próz Karla Hynka Máchy. Kniha obsahuje povídky Křivoklad, Pouť krkonošská, Návrat, Obrazy ze života mého a nedokončený román Cikáni. Uspořádal, ed. připr. a medailón o autorovi napsal Vladimír Štěpánek; kresby Cyril Bouda. Slunovrat: Edice české klasické prózy a poezie, Velká řada, sv. 6.
Stavebně složité dílo účtuje ze "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály.
Román čerpající z ještědského kraje zdůrazňuje mravní odpovědnost a opravdovost ženy, kterou společnost spoutává svými náboženskými předsudky a pokrytectvím.
Druhý svazek obsahuje úsek části třetí a další dvě části. Úsek části třetí, pojmenovaný Výprava, představuje zbývající část celé knihy třetí a nese opět název této třetí knihy. Čtvrtou část nazvanou Adamova svatba tvoří dvě kapitoly z knihy páté, a to pod názvem této páté knihy. Stejně tak pátou část s názvem Májetvoří dvě kapitoly z knihy deváté, a to rovněž pod názvem této deváté knihy. Co do textové přípravy první tři části se opírají o 1., 2.a 3. díl Našich, které pro Národní knihovnu připravil František Hanuš, čtvrtá část vychází z třetího vydání knihy páté a pátá část z prvního vydání knihy deváté.
Sociální román Lidé na křižovatce zachycuje obraz dvacátých let až do doby hospodářské krize. Pomocí svých hrdinů líčí autorka všechny hlavní vrstvy tehdejší průmyslové společnosti a jejich vzájemného střetávání. Námět čerpala ze skutečnosti, zaměnila pouze druh tovární výroby a jména (Úly-Zlín, Kazmar-Baťa, Gamza-komunistický funkcionář Ivan Sekanina).
Utopický román, který vyšel poprvé v r. 1932 a byl poctěn státní cenou, líčí napínavé drama při stavbě přehrady na Vltavě nedaleko Prahy, příběh, jenž je posunut o třicet let do budoucnosti. Kaleidoskopické vyprávění je oslavou české přírody a krajiny, technické civilizace a lidské dovednosti a zejména pak revoluční akce, jež chce odstranit sociální nespravedlnost a bídu.
Na pozadí revolučního roku 1848 zde autor líčí životní koloběh chodské vesnice a podává poutavý obraz národního zápasu sedláků. Medailón o autorovi: Jaroslava Janáčková
Románová prvotina autorova, koncipovaná jako první díl zamýšlené trilogie Lyrická léta, je především prozaickým doprovodem ke knihám milostné lyriky z konce dvacátých a z třicátých let. Na idyle lásky čtyřicetiletého malíře a mladé dívky v trampském táboře zachycuje myšlenkový kvas té části inteligence, která k dobové problematice zaujala protiměšťácký a levicově avantgardní postoj. Medailón o autorovi: Hana Hrzalová.
Nově utvořený výbor z menších pražských próz přináší jednak časově vzdálenější látky, které znala autorka z místního podání (Dcera otce svého, Na košatkách, Drama zbořeného domu), a jednak látky ze zážitků svého mládí z Prahy předrevoluční (Pan policejní komisař) a z Prahy za revoluce 1848 (Pán a sluha.). Celou knihou procházejí výňatky z memoárového díla Upomínky (V Poštovské ulici, Vltava, Naše babička, S otcem, Tandlmark, Nedělní lekce), jež vedle vypravěčské půvabnosti mají zpřítomňovat osobu spisovatelky. Výbor uspořádal, edičně připravil, medailón o autorce, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Mojmír Otruba.
Román z pojozefínské doby ukazuje na dramatickém osudu hlavního hrdiny problematickou úlohu církve a vrchnosti. Román nás zavádí do Podještědí a seznamuje s osudy rodu Luhovských, kteří po celé generace trpěli pro víru a pro odboj proti panstvu. Blíže nás seznamuje s životem zemana Luhovského, kterého dal kdysi jeho otec do služby vzámku, aby udělal s pány smír. To se mu podařilo a mladý zeman se naučil s pány jednat tak, že se stal prostředníkem v jednáních mezi poddanými sedláky a vrchností. Za jedné bouřlivé noci se změní život několika lidem vzájemně osudem propojených. Do statku Luhovských přijde děvečka Dalena, které říkají „hraběnka z psí kůže“ a s ní i podezření, že očarovala zemanku Luhovskou a jejího staršího syna, kteří zanedlouho po jejím příchodu zemřeli. Zeman se ožení právě s Dalenou, jejíž matka byla opravdu hraběnkou, ale ona byla nucena chodit světem se svým otcem, který byl sluhou její matky. Mladší zemanův syn Michal se zamiluje do mladé hraběnky Alžběty, která je sestrou Daleny, ale to nikdo netuší. Při jedné slavnosti, kde vrchnost s pomocí zemana Luhovského chce uvalit na poddaný lid dvojí robotu. Dojde k tomu, že Michal lest prokoukne a postaví se na stranu obyčejných lidí proti panstvu a tím vlastně i proti svému otci. Hrozí mu za to vězení a trest, ale Dalena dokáže pomocí listiny, která prokazuje její původ, Michala zachránit a na některé lidi a události změní svůj názor a tam , kde dříve nenáviděla, dokáže pochopit. Michal, který dostal přezdívku nemodlenec, odchází z rodného kraje, ale vrchnost se již neodvážila přikazovat lidem dvojí robotu. Medailón o autorce napsal Vítězslav Rzounek.
Druhá část válečné trilogie (Úder, Podzemní plameny, Tragická duha) zachycuje tíživou atmosféru první světové války a skupinu pokrokových lidí, soustředěných kolem pražského lékaře, který se z někdejšího skeptika a cynika v otázkách politiky stává jedním z vůdčích činitelů protirakouského odboje.
Ústřední postavou třetí části triptychu, situované do moravského městečka v r. 1918, je opět nevlastní dcera vlasteneckého továrníka, jež se po tragickém vztahu k dělnickému synkovi vykupuje z krize prací pro ilegální odboj.
Politické a sociální dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona, prodchnuté duchem lehkovážné improvizace, jsou satirickým odsouzením doby jejími vlastními prostředky.
Románový obraz českého života na vsi v okolí Prahy od doby před první světovou válkou až do prosincové události r. 1920. Jeho hrdinka, svou osobní zkušeností a svým poznáním kruté třídní podoby kapitalistického světa, dorůstá v revolucionářku, jež celou svou bytostí splyne s bojem za lidský život těch nejpotlačovanějších.
Vydání všech tří knih v jedné. Jakub Oberva, Plameny, Země duní. Románová trilogie zachycující typické stránky života železářského Ostravska v době od počátku tohoto století do konce první světové války. První díl je obrazem třídně rozložené vesnice, trpící kapitalistickým selstvím, jehožpředstavitelem je bohatý sedlákJakub Oberva. Druhý díl, prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě, ukazuje radikální třídní uvědomění proletariátu, typisovaného vpostavě Obervova syna Kuby Sršaně. Pozadím posledního dílu je světová válka a její ohlasy ve vědomí ostravského dělnictva: hladové bouře, demonstrace, živelný, anarchistický dělnický odboj. Příslibem do budoucna je silný, dobrý charaktertěch, jejichž očekávání první republika nesplnila, ale kteří nepřestali věřit v konečné spravedlivé uspořádání světa.
Kniha obsahuje medailón o autorovi a povídky připravené podle posledních vydání za autorova života, obsažených v různých svazcích Sebraných spisů Karla Klostermanna, které vycházely v nakladatelství J. R. Vilímka. Jedná se o tyto povídky: Na cestě k domovu Čaroděj, Zmizela Dva chytráci, Vánice V tísni Čemu se ve světě lidé naučí Mrtví se nevracejí Strýček z nebe Šupák Odysea soudního sluhy Výstřel v lese To byl špás!
Historický román ze Španělska 17.století, vypráví příběh tzv. pravého Dona Juana – hraběte Miguela z Manary. Medailón o autorovi napsala Hana Hrzalová. 12. vydání (v nakladatelství Československý spisovatel 7. vydání).
Spisy pro zábavu a poučení. Výbor z Raisových humoristických a ironických povídek. Obsahuje tyto povídky: Z učitelských historií Prokopa Bodláka (Na jednotřídce, Přítel Charda) Pinkavův svátek Svatba Bez práva Jen povrch Skleník.
Svazek obsahuje osm Hálkových povídek: Jiřík, Kterak se pan Suchý rozhněval na svět, Maryška, Zapomenutý, Na statku a v chaloupce, Poldík rumař, Na vejminku, "Študent" Kvoch.
Utopický, humoristicky až satiricky pojatý román z r. 1925 líčí židovského průmyslníka, který se pomocí obratně připraveného fašistického hnutí zmocní nejprve německého průmyslu a postupně proniká na zahraniční trhy až se mu podaří smazat státní hranice a ovládnout svět. Přestože jeho uspořádání světa odstraňuje hlad a bídu, ba i válku, jeho říše se zhroutí na lidském odporu proti despotické vládě. I když zde autor pracuje s utopií, humorem a satirou, přesto vychází z předpokladů logicky odvozených z obecné situace poloviny dvacátých let 20. století.
Zabývá se zde skladbou společnosti, některé kapitoly rozvíjí o postavení měšťanstva a duchovenstva. Text podle současné normy z hlediska lexikálního, hláskoslovného a tvaroslovného upravil, výbor sestavil, vysvětlivky, ediční poznámku a doslov napsal Eduard Petrů.